- Podcasty
- Archiv Plus
Poslechněte si podcast: Ve věku 102 let zemřel Miroslav Zikmund. Připomeňte si pořad Dva kamarádi a jejich dvě cesty
Ve věku 102 let zemřel cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund. Radiožurnálu to potvrdila jeho rodina. Zikmund, kterého v roce 2014 prezident Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, byl známý díky cestám po světě, jež podnikl se svým spolužákem z vysoké školy Jiřím Hanzelkou. Společně jako první autem pokořili Núbijskou poušť, projeli přes stovku zemí a přivezli desítky tisíc metrů filmových materiálů.
Archiv Plus
Přibližujeme to nejzajímavější, co nabízí zvukový archiv Českého rozhlasu.
Miroslav Plzák: Štěstí trvá jenom chvilku
Psychiatr Miroslav Plzák (1925–2010) proslul jako vyhledávaný řešitel problémů párového soužití. Několika generacím svými s humorem podanými metodami ukázal, jak zvládat „manželské judo“. Od úmrtí klasika manželské terapie uplyne v listopadu dvanáct let.
Perličky na dně kufru Jolyona Naegeleho
Musím začít osobně – Jolyon Naegele byl pro mě jedním ze symbolických hlasů roku 1989. Na velkém dřevěném rádiu snad ještě z poválečných dob jsem po valnou část toho památného roku poslouchal jako šestnáctileté ucho skoro každý večer vysílání Hlasu Ameriky. A mezi nepřeslechnutelné hlasy stanice patřil také muž, který v tu dobu na vlnách VOA pravidelně uváděl své rozhovory z Československa.
Lidice v zemi ovládané režimem, který symboly zneužíval k obrazu svému
Nacisté ji srovnali se zemí, aby navždy zmizela z jejího povrchu. Současně s tím jejímu jménu zajistili věčný život. Využili ho k propagandě a k zastrašení. Později zničenou a znovu obnovenou vesnici k propagandě využil i komunistický režim. Na Lidicích demonstroval například v mnohém sporné úspěchy socialistické výstavby.
Z odpovědí slavných Čechů na dotazník Marcela Prousta
Francouzský romanopisec Marcel Proust sestavil – na základě starších anonymních verzí – v mládí dotazník. Ten byl nejprve určen pro vlastní potřebu, ale postupně se stal v jistém smyslu slavný a jeho prostřednictvím byly představovány známé osobnosti. Dále byl využíván prozaiky při vytváření literárních postav.
Když hřměly zbraně, mluvili i Voskovec s Werichem
I v těžkém období druhé světové války měli obyvatelé Čech a Moravy přístup ke svobodným informacím. Sice omezený, mimořádně komplikovaný a nebezpečný, ale existoval. Byl to poslech zahraničního rozhlasu, vysílajícího v češtině. Jedno specifické rozhlasové vysílání připomene pořad Archiv Plus.
ANO deset let na scéně. Od Akce nespokojených občanů k vládní straně
Akce nespokojených občanů 2011 – tak se jmenovalo sdružení, které se 11. května 2012 zaregistrovalo jako politické hnutí ANO 2011. Na rozdíl od jiných takových protestních hnutí, která zpravidla nepřežijí víc než jedno volební období, od té doby ovlivňuje dění v naší zemi.
Vlado Príkazský, nejlepší bagrista v rozhlase. Poslechněte si úryvky z jeho legendárních pořadů
Vlado Príkazský byl celou duší rozhlasák. Pracoval v rádiu jako redaktor, dramaturg a režisér s nucenou jednadvacetiletou přestávkou více než čtyřicet let. Do rozhlasu přišel koncem 50. let a připravoval vysílání Pionýrské jitřenky. Společně s dalším legendárním rozhlasákem Pavlem Tumlířem začali psát dramatizované hry pro děti.
Oslavy konce války se v minulosti proměňovaly. Ve stylu, datu konání i míře vděčnosti
Za minulého režimu jsme za datum ukončení 2. světové války v Evropě považovali 9. květen. Po vzoru Sovětského svazu a navzdory západnímu světu. Ten slaví mír už o den dřív. Jak se v naší zemi oslavy i oficiální rétorika proměňovaly, to nám zachytily nahrávky z rozhlasového archivu.
Lhaní, deportace a kriminál – socializace venkova podle sovětského vzoru
Před 75 lety, na jaře 1947 vyhlásil komunistický ministr zemědělství Julius Ďuriš v Hradci Králové takzvaný hradecký program. Komunisté se zemědělství a venkov vůbec chystali přizpůsobit jejich velkému vzoru – Sovětskému svazu. Hradecký program sliboval třeba revizi první pozemkové reformy, ústavní zabezpečení soukromého vlastnictví půdy až do 50 hektarů nebo podporu zemědělských družstev. Zaznělo i hlavní heslo: Půda těm, kdo na ní pracují!
Jaro 1952 aneb dva druhy věřících
Jaro 1952 bylo v Československu jedním z vůbec nejhorších období – politické procesy, vnitrostranická paranoia a opakované útoky – řečeno jiráskovsky – proti všem, kteří se jakýmkoliv způsobem znelíbili úzké partajní věrchušce.