- Podcasty
- Ve vatě
Poslechněte si podcast: Méně peněz do Prahy, víc do regionů, vyzývá miliardář
V pohraničí vznikly v posledních deseti letech velké průmyslové zóny. Zaměstnávají tisíce lidí, přinášejí miliardy do rozpočtu. Ale region nebohatne. Méně peněz do metropole, více menším městům, vyzývá byznysmen Milan Kratina. Ten patří mezi nejbohatší Čechy a je zakladatelem holdingu Accolade.
Karlovarský region má řadu nelichotivých prvenství. Nejnižší mzdy, nejvíc exekucí, nejhorší školství. Expremiér Andrej Babiš ho označil za „nejhorší kraj úplně ve všem“. Firma Accolade, která staví průmyslové parky, si ale právě tento region vybrala pro své obří investice. Za poslední zhruba dekádu do výstavby šesti průmyslových parků na Chebsku a Teplicku „nasypala“ přes 18 miliard korun.
„Tyhle naše regiony jsou skvěle umístěné. Nemusí se cítit méněcenně. Opravdu není lepší místo v Evropě, odkud můžete dodávat, než je Karlovarský kraj. Možná ještě Plzeňský kraj je stejně dobrý. Když se nám povede zvednout školství, to je alfa a omega, budeme investovat do infrastruktury a povede se nám víc propojit region s Bavorskem, tak má ten region ohromný potenciál růstu,“ vyjmenovává úkoly pro vládu jeden z nejbohatších Čechů.
Jenže Karlovarsko a Ústecko, kde Kratina se svým byznysovým partnerem Zdeňkem Šoustalem také podnikají, bohatnou pomalu. Jeden z problémů je nastavení rozpočtového určení daní, řekl Kratina. Systém, který říká, jak se mezi obce a stát rozdělí celkové vybrané daně, by měl podle šéfa Accolade obce výrazněji zvýhodnit.
„Lidé nevidí přínosy, které haly pro ně osobně budou mít. Kdyby věděli, že každý rok dostanou vysoké desítky nebo malé stovky milionů korun, tak by hned mohli říkat: Něco se tu sice bude stavět, ale budeme tady mít víc peněz na lékaře, na učitele, na školky, na školy,“ řekl Kratina ve speciálu podcastu Ve vatě, který vznikl v rámci volebního vysílání Seznam Zpráv.
„My nedokážeme motivovat obce a kraje k tomu, aby rozvíjely svoje průmyslové zóny. Z našich hal jdou dneska miliardy korun do státního rozpočtu a jednotlivé obce a města z toho vlastně nedostávají vůbec nic nebo dostávají extrémně málo ve srovnání s Německem, Polskem, Rakouskem, Holandskem. A tím pádem se nám nezavírají ty nůžky. Kraje nám nebohatnou a města nám nebohatnou a je to právě tím, že peníze jdou do Prahy,“ kritizuje Kratina.
To má i politické dopady, příhraniční oblasti volí jinak, podotkl Kratina. „Pokud chceme být vzdělanější a soběstačnější a nechceme, aby lidé volili extremisty, tak musíme bohatství rozdělovat mezi regiony rovnoměrněji, to by měla být zásadní politika vlády.“
Základem jsou dobré školy
Za klíčový problém „pohraničí“ má Milan Kratina kvalitu vzdělávání. Protože je český vzdělávací systém málo propustný, děti rodičů se základní školou nebo učilištěm končí nejčastěji také jen se „základkou“ či výučním listem, následně s nízkým platem a častěji než kde jinde také s exekucí na krku.
Firmy ale chtějí logicky budovat tam, kde jsou kvalifikovaní zaměstnanci. „Jeden z našich nájemců měl být výrobce tlumičů pro BMW a Volvo. Svoje výzkumné a vývojové centrum ale nakonec vybudoval v Polsku, protože nevěřil Chebu a karlovarskému regionu, že by tam byl dostatek inženýrů,“ říká Kratina, jehož společnost staví právě i v Polsku, Německu, na Slovensku či ve Španělsku.
Podle byznysmena musí změna začít už na základních školách, střední školství je zase příliš rozdrobené. „Máme hrozně moc odborných středních škol a učňáků, víc než 230 oborů a máme málo všeobecného vzdělání, jen 30 %, Evropská unie má 50 %. Všeobecné vzdělání je extrémně důležité pro digitální ekonomiku a zástupci digitální ekonomiky jsou právě ti, kteří se dneska o ten region zajímají nejvíc. Pro společnosti z e-commerce je Karlovarský kraj úplně perfektní,“ uvedl.
„Mrháme talentem a děti nejdou na střední školy, na které by mohly jít, protože na nich není dostatečný počet míst. To je osmdesátková ekonomika. Nutíme je, aby byly autoklempíři. Já ale nechci, aby naše děti byly kamioňáci. Věřím, že kamiony budou autonomní a naše děti je budou vyvíjet,“ říká Kratina.
Karlovarský kraj je jediným v České republice, který nemá vlastní vysokou školu. V poslední době se region snaží situaci změnit. „Kraj dneska ve spolupráci se Západočeskou univerzitou chystá polytechniku. Je to krok dobrým směrem, ale zase to ukazuje, že nemáme žádné ambice,“ míní Kratina, který fandí ideji česko-německé univerzity.
Vybudujme česko-bavorskou univerzitu
„Bavoráci můžou jako nejbohatší region čerpat peníze jen na přeshraniční spolupráci, takže já bych udělal česko-bavorskou vysokou školu pro digitální ekonomiku Cheb–Waldsassen. Vzít ten talent z Bavorska a talent z České republiky, protože v regionu jsou nejlepší a největší hráči v oblasti jako e-commerce,“ popisuje Milan Kratina.
Region přitom trápí „odliv mozků“. Slabá nabídka vzdělání nutí mladé z kraje odcházet, ročně se z kraje vystěhuje tisíc studentů a přes polovinu z nich už se nevrátí. Část obyvatel zase pravidelně pendluje za prací do Německa.
Podle Kratiny je blízkost hranice i 35 let po revoluci stále cítit. Nejen na špatné přeshraniční dopravě, ale i opticky. „Chebané říkají, když jedou do Bavorska, že jedou do Jižní Koreje a pak se vracejí zpátky do té Severní, protože tam máme ty tržnice,“ glosuje podnikatel.
Celý Karlovarský kraj je podle výzkumů PAQ Research v pásmu destabilizující chudoby, nadprůměrný počet lidí je tam v exekuci, v bytové nouzi nebo v sociálně vyloučených lokalitách.
Nejnižší mzdy
Průměrná mzda v Karlovarském kraji činila ve druhém čtvrtletí 39 031 korun, nejméně v celé republice. Podle Milana Kratiny s sebou kvalitní byznys nese také vyšší mzdy. „Čím zajímavější společnosti máte, tím lepší byznys dělají, mají na něm vyšší marži, nabízejí zajímavější pracovní místa. To je rozvoj ekonomiky. Nebudeme přece pořád držet při životě něco, co sice funguje a je to tradiční, ale ti lidé tam berou málo peněz. Potřebujeme firmy, které lidem dokážou nabídnout mnohem víc peněz. Nesmíme ustrnout před 50 lety,“ přemýšlí Milan Kratina.
Pod střechami Accolade na Chebsku a Teplicku vyrábí či skladují známé firmy Nexans, Raben či Maersk, logistický gigant DHL, Tchibo, ShipMonk, Kaufland. Jde o vysoce robotizované provozy. „To, co v Tchibu dříve dělalo 1200 lidí, dneska s robotizací dělá 350. Nabízí tam 200 extrémně zajímavých pozic jako řízení automatizovaných a robotických systémů,“ vypočítává Kratina.
Bude „sudetská dálnice“?
Třetí zásadní oblastí, která by pomohla regionu zvednout životní úroveň, je lepší infrastruktura. „Dálnice Praha – Karlovy Vary se staví, protože všichni potřebují na filmový festival dojet za hodinu, a ne za dvě. Ale prioritní by mělo být propojení na německé dálnice a železniční spojení s Německem, které dneska vůbec nefunguje. „Sudetská dálnice“ mezi Karlovými Vary a Ústím nad Labem je něco, co by kopcovitému regionu taky pomohlo,“ myslí si Kratina.
Výstavbě ale leckdy hází klacky pod nohy i stát, stěžuje si Kratina. „Na Plzeňsku nám místní správa z Ministerstva životního prostředí řekla, že podnikáme v osmi zemích, tak přece ten projekt nemusíme dělat v České republice. Ale my chceme investovat i v Novém Boru, protože jsme patrioti,“ uzavírá podnikatel.
- Ve vatě. Podcast noviná...
Ve vatě
Podcast novinářky Markéty Bidrmanové a jejích hostů z řad investorů a odborníků. Poslechněte si konkrétní rady na téma investic, inflace, úvěrů nebo hypoték. Finanční „kápezetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Nový díl každý čtvrtek na Seznam Zprávách.
Ruská sféra končí u Rozvadova. I proto je třeba sankce držet, říká ekonomka
Sankce na Rusko znovu, už po sedmnácté. Cíl je utěsnit škvíry, kterými dál plyne ropa z Ruska. „Ruská ekonomika je hodně oslabená a teď zbývá vydržet a neopouštět sankce příliš brzy,“ míní ekonomka Jana Matesová.
Evropská unie schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Zaměřuje se zejména na lodě takzvané ruské stínové flotily. Tu tvoři stovky nákladních lodí a tankerů, které - pod vlajkou zemí, které se nepřipojily k sankcím - obcházejí restrikce na vývoz ropy a zboží z Ruska.
Sankce, kterými se Unie snaží Putina donutit minimálně k příměří s Ukrajinou, mají právě tyto díry zalepit. Podle ekonomky Jany Matesové tlak na Rusko funguje. „Dostat ruskou ekonomiku na kolena úplně se nepodaří, ale nám by stačilo, kdyby Rusko ztratilo schopnost vést dál tuhle útočnou válku. Ruská ekonomika je nepochybně hodně oslabená a teď zbývá vydržet a neopouštět sankce příliš brzy. Rozhodně ne dřív, než nastane, aspoň to příměří,“ vybízí v podcastu Ve vatě.
*****
- Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
- Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
- V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
- O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Dům, auto, dvě děti a dovolená. „Český sen“ je nedosažitelný, říká ekonom
Vlastní dům, dvě děti na studiích, auto a dovolená ročně - symboly hezkého života, na které na první pohled dosáhne každý, kdo pracuje. U nás to nevychází. Cenovka za „americký sen“ po Česku je 22 milionů, odhadl podcast ve Vatě.
Život úspěšného Američana má několik milníků: svatba, vlastní dům, dvě děti na studiích, auto, jedna dovolená ročně a úspory na penzi. Americký web Investopedia vyčíslil, že takový „americký sen“ vyjde domácnost na 4,4 miliony dolarů, v přepočtu 100 milionů korun.
Obdobný sen by v tuzemsku vyšel na 22 milionů, odhaduje podcast Ve vatě. Pro českou střední třídu nedosažitelná částka stejně jako ve Spojených státech.
*****
- Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
- Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
- V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
- O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Cash je zase král. Expertka radí, jak investovat v bouřlivých dobách
Svět čeká, co bude se cly Donalda Trumpa. Jenže zboží v obchodech v Americe mezitím dochází. „To zboží nebude, a pak bude dražší,“ varuje investiční specialista Michal Semotan ve speciálu podcastu Ve vatě.
Dvě z pěti 3D tiskáren, které společnost Prusa Research vyrobí, míří do Spojených států. Zatímco svět je v tenzi, jaká cla nakonec Trump celému světu „napaří“, Josef Průša přezdívaný „král 3D tisku“ je relativně v klidu. Tarify ve výši deseti či dvaceti procent by pro jeho zboží zvlášť velký problém nebyly, obzvlášť pokud americký prezident uvalí na Čínu cla přes sto procent.
Druhá největší ekonomika světa totiž své domácí technologické výrobce masivně dotuje. Trumpova cla ve výši 125 procent na dovoz čínského zboží by však mohla tento doping odmazat a startovní pozice by se srovnala, myslí si Průša. „Na první pohled to vypadá, že na tom budeme lépe oproti Číně, kde je většina naší konkurence,“ uvažuje podnikatel v podcastu Ve vatě.
Ale celní války mají i svou odvrácenou stranu, kterou si byznysmen dobře uvědomuje. Zdražení celé řady zboží a následný pokles poptávky. „Cla by dorovnala dotace, které do našeho oboru dávají v Číně, to by bylo hezké. Ale nesmí se stát to, že celý trh pak zkolabuje, když se běžným lidem všechno zdraží,“ říká.
Zboží dochází, svět čeká na dohodu
Přestože je platnost cel odložená zhruba do začátku července a lídři dotčených zemí s americkým prezidentem horečně vyjednávají, obchod mezi kontinenty už zpomalil. Lodě naložené zbožím čekají v asijských přístavech.
„Čím déle se bude nejistota prodlužovat, tím déle budou lodě někde čekat, a tím větší dopad to na ekonomiku bude mít. To zboží nebude, a pak bude dražší. V zájmu obou stran je dohodnout se co nejrychleji a snížit tarify na co nejnižší úroveň, aby škody byly co nejnižší,“ přemýšlí portfolio manažer Michal Semotan z J&T Investiční společnosti.
Obchody zatím doprodávají staré zásoby, ale ty mohou už za pár týdnů dojít. „Lidi to zatím ještě moc nevnímají, protože všechen maloobchod ještě prodává sklady, které nakupovali, platili a proclívali předtím, než tarify přišly,“ popisuje situaci v Americe Josef Průša.
Američané však už začínají být v nákupech zdrženlivější, s příchodem recese do Ameriky totiž počítají téměř všechny velké americké banky. „Za mě je pravděpodobnost recese zhruba 60 procent,“ odhaduje analytička One Family Office Anna Píchová. „Už chodí výstražná data o spotřebě a je velká pravděpodobnost, že druhý kvartál bude taky negativní,“ dodává.
Když recese ve Spojených státech udeří, Evropa bude se zpožděním následovat. „Je to propojené, takže si myslím, že je pravděpodobné, že se recese přelije i sem,“ odhaduje Michal Semotan. Oba se shodují, že k nějakým dohodám však nakonec dojde a cla v drakonické výši, jak je Trump prezentoval začátkem dubna, nakonec nebudou.
„K dohodě mezi Čínou a Spojenými státy, myslím, dojde. Nějaká cla na určité typy zboží ale zůstanou,“ předpovídá analytička Anna Píchová. Jestli je pro firmy složité odhadnout budoucí vývoj, investoři nejsou o mnoho moudřejší.
Jak přestavět portfolio?
Přebudovat portfolio, aby bylo vůči případným clům imunní, ale není jednoduché. Možnost je zaměřit se na firmy, které produkují výhradně v USA, ovšem i ty často odebírají součástky z Asie, které budou tarify zasaženy.
„Pokud se tomu chcete úplně vyhnout, tak byste se museli soustředit na telekomunikační firmy nebo pojišťovny,“ doporučuje Semotan, který do portfolia dokupoval například tituly jako automobilka Rivian či výrobce solárů First Solar.
Opouštět americké akcie a vrhnout se ryze na ty evropské ani Píchová ani Semotan nedoporučují. „Americké firmy jsou tak dobré díky jejich investicím do výzkumu a vývoje. Kolik ony investovaly do vývoje nových produktů, nových technologií, neinvestoval žádný jiný region. A je tam kapitál. Amerika není tak významná jenom proto, že je tam přívětivé podnikatelské prostředí,“ uvedla Píchová.
„50 procent Amerika, 30 procent Evropa a 20 procent třeba ostatní trhy. A případně bych pro dynamického investora klidně zařadil pět až 10 procent krypto,“ modeluje Michal Semotan ideálně diverzifikované portfolio pro příští měsíce.
Největší chybou by ovšem bylo nechat se Trumpem „rozhodit“, připomíná Anna Píchová. „Rozhodně zběsile neměnit tu svoji strategii, když vám všechno padá pod rukama, nedělat unáhlené obchody. Maximálně portfolio doplnit o věci, které třeba popadaly a kterým věříte. Proto by každý investor měl mít část portfolia v hotovosti, aby ji mohl využít k dokupování,“ radí analytička Píchová.
*****
- Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
- Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
- V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
- O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Matky na mateřské lákají na přepych. Vymývají jim mozky, varuje influencer
Jejich rajónem je Instagram a TikTok. Stačí jim většinou 30 vteřin, aby vám odvyprávěli svoji cestu ke zbohatnutí a přesvědčili vás, že miliony můžete mít bez práce i vy. Kdo naletí, může ale skončit v investičním „letadle.“ Těm se v Česku neobyčejně daří.
„Jsem máma tří dětí a před třemi lety jsem byla donucena zůstat sama s dětmi,“ vypráví na Instagramu začátek svého investičního příběhu od kuchyňské linky mladá žena. „Jsem máma samoživitelka a prošla jsem si hodně toxickým vztahem,“ říká další „investorka“ na sociální síti. „Spousta z vás už ví, že si vydělávám na mateřské díky telefonu,“ láká na svůj recept, jak zbohatnout, dívka číslo tři.
Všechny mají jedno společné, jsou součástí sítě EAconomy. Před tou varovala Česká národní banka, podle které „vykazuje znaky pyramidového schématu“. To, co se na internetu prezentuje jako příjemný přivýdělek, jednoduché investování, kterému se lze věnovat i při přebalování dítěte, ale vykazuje znaky „letadla“.
*****
- Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
- Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
- V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
- O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Čtvrtek bude malý pátek, varuje ekonomka před zavedením čtyřdenního pracovního týdne
Pracujeme méně hodin týdně než před rokem 89. Pracovní doba je flexibilnější. Máme vyšší mzdy a koupíme si za ně víc. Prací ale taky strávíme více let. S ekonomkou Janou Matesovou probíráme, jak se změnila práce za tři dekády.
Walter Ortman z jihobrazilského města Brusque se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů, protože i ve svých 100 letech stále pracoval. Dokonce celkem 84 let strávil v jedné firmě. Éra, kdy lidé běžně trávili celý svůj pracovní život na jednom místě, je dávno pryč. Stejně jako doba, kdy lidé pracovali od svítání do úsvitu.
„V dobách ještě před rokem 1990 bylo obvyklé, že se v třísměnných provozech pracovalo od šesti do dvou, od dvou do deseti a od deseti do šesti ráno. Vysoké školy běžně učily od sedmi. Obchody prodávaly od šesti i dřív, aby si lidé stihli koupit svačinu na směnu,“ vzpomíná ekonomka Jana Matesová v prvomájovém vydání ekonomického podcastu Ve vatě.
*****
- Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
- Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
- V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
- O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Hypotéka naruby přilepší k penzi, ale může rozvrátit rodinu, varuje expert
U běžné hypotéky si vezmete úvěr, který postupně splácíte, a na konci máte nemovitost. U reverzní hypotéky je to naruby. Senior si vezme spotřebitelský úvěr, ten se platí až když zemře nebo se dům prodá.
Zatímco ve Spojených státech nebo ve Velké Británii je reverzní hypotéka léty prověřený produkt, u nás je zatím v plenkách. V Česku ji poskytuje například firma Finemo. Za deset let od svého vzniku poskytla zhruba 700 obrácených hypoték.
Princip je jednoduchý. Klient, minimálně šedesátiletý, dostane půjčku. Svou nemovitost zastaví, ale až do smrti zůstává jejím vlastníkem. Dostane peníze - naráz či formou pravidelné renty - a během svého života nemusí dluh umořovat. Pokud nechce, nic nesplácí. Naakumulovaný dluh se vyrovnává až po smrti vlastníka domu či bytu. Musí ho uhradit například dědicové, kteří nechtějí o rodinnou nemovitost přijít. Jinak se dům prodá a závazek se zaplatí z výnosu.
*****
- Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
- Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
- V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
- O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Jak Trump ukousl Čechům z úspor na stáří. Deset let před penzí zbystřete
Pád finančních trhů se netýká jenom traderů na Wall Streetu a dalších světových burz. Důsledky celní politiky Donalda Trumpa pocítili i majitelé penzijního spoření i tady v Česku. Některé fondy propadly až o desetinu.
Není fond jako fond. Kdo má peníze v konzervativních fondech zůstal na rozdíl od majitelů akciových fondů ušetřen. Během turbulencí, které vypukly na trzích po Trumpových proklamací o clech, zůstaly na svém nebo si dokonce mírně polepšily. „Od začátku roku si připisují i drobné zisky v nízkých, hodně nízkých jednotkách procent,“ všímá si analytička Anna Píchová.
Obsahují totiž z drtivé většiny vládní dluhopisy, které obvykle propady na trzích brzdí. „Pokud tam měly české dluhopisy, tak ty jako brzda proti propadům v portfoliu fungovaly. Dlouhých amerických dluhopisů se ale v posledních dnech výprodeje týkaly,“ říká akciová analytička z One Family Office.
[
](https://a.seznam.cz/v2/click?spotId=3914471&d=7M4EXECKN4MPFNI5XTHC3AS4SMXXG7TDRAGSWBUSBWR4CR86RSFMS3ZGM9I3C6XNTYA65EUTS99P5VNJ8A29XE5AGPNEJJEQUJK8IZW32VN79ERB6YNFYC3QEM6ERDWMS2JYBNDVJIUIBQZEU4IXXB2QFYCPYVRBTRA7347PUVNVABFE8IUEAZGDHYGK8TGQKISUYNIIXGZZN7ZSUVY2DAVCGGA5X9YY6RVQEN7PXE5VQ5SZ7Y3R86PWKIYDA7CADPR8ND9GKTB4QJBUGP8NGRZBWQ6M4J4552EJ9JMUGZJYKCPRIPBWKDGXDATG9QQNUAQZSMTKQZU4H54MIXDI2AT2QIPRHX2WRNUT5FFIPE5SR9N4GP3F387M76US7IKFJXETAGNCAGTET86KY24VARPUMNYCBQH3I2DCCXP4S9U8BS53XWK9XPUQR83ZEY6JUHUHEIM8ZTS6XXEFD6J8ZCVTU8TEJMMQAZYY7SK3HT2SCGSPP79BAEKJER7IIBV2NU67IYMU9T6RTTM5MIVZKG8PQSEXABP2YAM9P3DEXNPII7S8ZAPH2&destination=https%3A//tvtip.televizeseznam.cz/%3Futm_source%3Dseznam_sos%26utm_medium%3Dinarticle_selfpromo_dynamicky%26utm_campaign%3Dtelevizeseznam_dynamicky%26utm_content%3Dtelevizeseznam_dynamicky_jezerni-kralovna_in-article_obsah%23velikonocni-nadilka)*****
- Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
- Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
- V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
- O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
„Ze všech mých peněz nezbylo nic.“ Tipy, jak se vyhrabat z investičního dna
Podcast Ve vatě slaví 200. narozeniny. Od své první epizody, která vyšla v říjnu 2021, podnítil k investování celou řadu posluchačů. Investiční příběhy některých z nich představujeme ve speciální epizodě. Jak se z nich poučit, probíráme s Annou Píchovou a Dominikem Stroukalem.
Ještě před pár lety toho vítěz investiční soutěže Martin Šedivý o financích, krom toho, že mu na účet chodila výplata, moc nevěděl. První impuls přišel na misi v Afghánistánu, kam jako profesionální výsadkář odletěl na podzim roku 2019.
„Ve volném čase to bylo jen o tom, jak se zabavit. Takže chození do posilovny, káva s kamarády, hraní Counter Striku. To vás, když jste tam už šest měsíců, přestává bavit. Jeden z kolegů mi vrazil do ruky knížku od Tomáše Sedláčka Ekonomie, dobra a zla. Moc jsme to nechápal a to mě podnítilo ke studiu,“ líčí Šedivý v podcastu Ve vatě.
*****
- Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
- Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
- V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
- O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Čím lepší poloha, tím vyšší daň. Ekonomové navrhli nové daně na byty
Ekonomové PAQ Research připravili návrh, jak zreformovat danění nemovitostí. Připlatí si majitelé více bytů, vlastníci domů na lukrativních místech a taky firmy. Polepší si méně majetní v chudších regionech.
Za loňský rok se na dani z nemovitostí podle odhadů Finanční správy vybere 23 miliard korun. Reforma zdanění, kterou navrhuje výzkumná organizace PAQ Research, by vynesl dalších 16 miliard.
„S penězi navíc můžeme například naplnit vládní sliby o platech učitelů nebo například investovat do armády a můžeme snížit zdanění zaměstnanecké práce, které je u nás relativně vysoké,“ vypočítává spoluautor reformy, ekonom Jakub Komárek z PAQ Research.
Nepoměr mezi nízkým zdaněním nemovitostí a vysokým zdaněním práce v Česku je do očí bijící. V 2024 tvořila daň z nemovitostí jen 0,7 % daňových příjmů, skoro nejméně z EU, průměr je okolo 2,5 %.
Danit domy a byty je v tuzemsku nesmírně nepopulární. Čtyři z pěti Čechů totiž bydlí ve vlastním. „Zatímco daň z příjmů se strhne rovnou a měsíčně, člověk dostane čistý příjem na účet a nezažije tu ztrátu peněz, tak daň z nemovitých věcí člověk platí ročně a odvede ji ze svého účtu a to je nepříjemné,“ vysvětluje ekonom Komárek.
Nepříjemné, ale žádoucí, souhlasí expert na financování bydlení Libor Ostatek. Neefektivní zdanění totiž nedostupnost bydlení ještě zhoršuje. „Nebude se to každému líbit, ale je to tak zásadní věc, že pokud ji nezměníme, tak budeme pokračovat v nešťastné spirále, kterou můžeme zabalit do dvou slov, a to je nedostupnost bydlení,“ uvedl v podcastu Ve vatě hypoteční expert Broker Consulting a Golem Finance Ostatek.
*****
- Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
- Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
- V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
- O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Dejte Čechům šanci dohnat bohatý sever, volají experti. Návrh leží v šuplíku
Posilovna, home office nebo stravenkový paušál jsou benefity, na které jsou zaměstnanci od svých firem zvyklí. Firmy by ale rády zaměstnancům rozdávaly i akcie. Brání tomu „zvrhlý“ systém zdanění.
Systém zaměstnaneckých akcií dokázal udělat z chudého Estonska technologickou a digitální velmoc Evropy. Myšlenka zaměstnaneckých akcií je přitom jednoduchá. Odměnit talenty ve firmách podílem na úspěchu jejich byznysu.
„Dokážeš přitáhnout zaměstnance i ze zahraničí, udržíš si je, má to výkonový potenciál, protože ti zaměstnanci jsou líp motivovaní na fungování firmy. Prostě to je win-win-win pro všechny,“ vypočítává benefity zaměstnaneckých akcií ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.
Nejvíc by tzv. ESOPy (Employee Stock Option Plan) ocenily startupy. „Pokud ve startupu chcete udělat top produkt, tak na to potřebujete top lidi. A jako startup si ty top lidi nemůžete dovolit. Takže uděláte zkratku. Řeknete jim, já ti zaplatím z hodnoty té firmy, ale až v momentě, kdy tu hodnotu vytvoříme. Tím top talenty do firmy dostanete, ale nepálíte potřebný cash,“ popisuje efekty předseda České fintechové asociace Miroslav Lukeš.
Živoucím důkazem toho, jak to funguje, je Skandinávie a zvláště Estonsko. Podle zkušeného finančníka Lukeše země prožila tzv. Skype efekt. „Lidi, kteří tam vytvořili Skype, měli ESOPy. A v momentě, kdy Skype prodali, tak se z těch lidí najednou stali milionáři. Ty miliony vzali, rozjeli své vlastní byznysy a dohnali Estonsko tam, kde je dneska.“
V Česku systém nefunguje. Respektive je nastaven tak nevýhodně, že ho skoro nikdo nevyužívá. Firmy se ale v právním vakuu snaží najít cesty, jak svým lidem podíl na svém podnikání dát. Má různé podoby shadow equity, phantom share či virtuálních akcií.
Lidé tomu nevěří
Nádech čehosi virtuálního a pololegálního příliš popularitě zaměstnaneckých akcií neprospívá. „Když lidem dáte stravenky nebo posilovnu, tak to chápou. Ale když jim nabídnete phantom share, lidé tomu nevěří,“ podotýká Lukeš, který nyní působí ve společnosti Lasvit.
Zásadní háček je ale v principu zdanění. „Musíš zaplatit daně, ale ještě se nic nevykešovalo. To pro některé zaměstnance nedává ekonomicky smysl, protože ani nemají dostatek peněz na to, aby to vrazili do daňového přiznání,“ podotýká Stroukal.
„Já mám „ESOPy“ a je skutečně velmi složité je do daňového přiznání dostat. Snažíme se, aby bylo jasné, že toto je ESOP, toto je zaměstnanecký podíl, takhle se to zdaní jednou kolonkou v daňovém přiznání,“ přidává svou zkušenost Miroslav Lukeš.
*****
- Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.
- Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.
- V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.
- O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.