- Podcasty
- Seriál Radiožurnálu
Poslechněte si podcast: Ve dvanácti letech sestavil funkční orloj. Využil dílky ze stavebnice i překližku ze staré skříně
Na zápěstí nosí digitální hodinky seřízené podle atomových hodin. Šestnáctiletého Vojtěcha Blažka z Jihlavy ale fascinují stroje mnohem větší a starší – zahradní domek u prarodičů dokonce proměnil v orloj s mechanismem ze stavebnice Merkur. A dnes je téměř výhradním správcem hodinových strojů na jihlavských věžích.
Seriál Radiožurnálu
Pravidelné seriály z vysílání Radiožurnálu. Zajímavá témata, reportáže z vašeho kraje, kulturních akcí i historie. Jednotlivé díly seriálů vysíláme během ranního, dopoledního, odpoledního, večerního i nočního a víkendového proudového vysílání. Všechny záznamy epizod najdete na webu.
Podporujeme tradiční hodnoty, odmítám tu vidět duhové vlajky, říká volič hnutí Republika
Ambice být součástí příští slovenské vlády má i krajně pravicové hnutí Republika. Vzniklo odštěpením ze strany Kotlebovci - Lidová strana Naše Slovensko. V průzkumech se pohybuje kolem pěti až osmi procent. Příznivce láká například slibem referenda o vystoupení z NATO. Pro většinu ostatních stran kromě Směru a SNS je spolupráce s radikální Republikou nepřijatelná.
„Pro mě je důležitá otevřenost vůči Evropě,“ popisuje své rozhodnutí volič Progresivního Slovenska
Strana Progresivní Slovensko, která se v minulých volbách nedostala do parlamentu, má v těchto volbách šanci na vítězství. Lídrem strany je Michal Šimečka, jehož hlavním záměrem je zabránit návratu Roberta Fica a jeho strany Směr zpátky k moci. Jak vypadají voliči této strany? a čím je program strany zaujal?
„Volby vyhlížíme se zoufalstvím,“ říkají odpůrci Fica. Bojí se o demokracii a právní stát
Strana Smer trojnásobného expremiéra Roberta Fica už měsíce vede předvolební průzkumy na Slovensku. Voličům slibuje výrazné změny ve vedení státu, údajný návrat stability a suverénní politiku. Odpůrci Fica se ale obávají, že vláda Smeru oslabí demokracii a zahraniční politiku Slovenska orientuje směrem na východ.
Teplé vody uvolňují skleníkové plyny. K dalšímu oteplování přispívají i vysychající řeky
Přibývající horko na hladinách vodních ploch roztáčí proces „pozitivní zpětné vazby“, nejen vyšším objemem vodní páry, která planetu oteplí. Vysoké teploty způsobují také úhyn vodních živočichů a uvolňování sloučenin uhlíku z nádrží a koryt toků, i těch vysychajících, kterých je v Česku polovina. „I když třeba netečou půl roku, nakonec přichází velká povodňová událost, která všechen ten materiál, který se tam shromažďoval, najednou uvolní,“ popisuje hydrobiolog Petr Pařil.
Děti zajímá, kam svět spěje. Vzdělávání o klimatu ale závisí na jednotlivých učitelích
Nejen ve fyzice či zeměpise, i v tělesné výchově se dá najít prostor pro ekologickou výchovu. Bez začlenění do osnov závisí na snaze jednotlivých učitelů, jak dětem téma klimatické krize zprostředkují. „Zajímají je předpovědi, jak to dopadne, zajímají je řešení, která existují a co by pro to mohly udělat samy. Velký úspěch, i když to pro ně není jednoduché, má sdílení emocí,“ říká Petr Daniš, autor Ministerstvem životního prostředí doporučené metodiky Klima se mění, a co my?
Jak se zorientovat v džungli greenwashingu? Pomůže znalost sedmera hříchů, radí expertka
Spousta značek, výrobků a obchodů tvrdí, že jsou šetrné k přírodě. Často je to ale lakování reality na zeleno, tzv. greenwashing. Studie Evropské komise zjistila, že u více než poloviny zkoumaných produktů je tvrzení o udržitelnosti zavádějící, u 40 procent úplně nepodložené fakty. „Bylo by zajímavé, kdyby se produkty označovaly naopak: Tady máme dětskou práci. Tamhle zničené lesy... V tu chvíli by si člověk asi vybíral jinak,“ zamýšlí se Martin Jestřábek z organizace NaZemi.
Emise z dopravy a klima: Vědci nabádají politiky k budování měst krátkých vzdáleností
Opustit sedačky aut a začít cestovat vlaky nebo autobusy by mohlo ušetřit přes dvě tuny uhlíkových emisí za rok. K takovému číslu došli odborníci z OSN. Některá česká města kvůli tomu například zařídila cestování autobusem zdarma, funguje to tak už pět let například v Litoměřicích. Snížit počet aut se ale zatím nepodařilo. „Auta a počet lidí, kteří jezdí, raketově roste, zejména na tranzitních silnicích denně projede 28 tisíc aut,“ říká zastupitel města Jiří Adámek.
Proti změnám klimatu pomůžou zdravé a pestré lesy. „To je úkol pro několik generací,“ říká expert
Vědci z České zemědělské univerzity budují nedaleko Jevan u Prahy rozsáhlý monitorovací systém tamního lesa. Takzvaná chytrá lesní krajina do budoucna pomůže se zadržením vody, zlepší kondici stromů a tím pomůže v boji s klimatickými změnami. České lesy jsou totiž ve špatné kondici a nejsou připraveny pomáhat nám proti změně klimatu. Dokonce se z nich po kůrovcové kalamitě stal významný zdroj emisí skleníkových plynů – kvůli masivní těžbě jich víc uvolní, než pohltí.
Přežvýkavci vypouštějí 90 % skleníkového plynu říháním. Vědci zkoumají, čím je krmit, aby ho ubylo
Klimatická krize je i závod s časem. Zásadní je období do roku 2030, kdy by světové emise skleníkových plynů měly klesnout přibližně o polovinu, abychom podle vědců měli šanci udržet naše podnebí relativně stabilní. Při rychlé a efektivní pomoci klimatu má velký potenciál snižování emisí metanu, jehož významným zdrojem je zemědělství. O metanu se ale tolik nemluví a také chybějí přesná čísla.
„Dekarbonizaci neděláme, politici o tom mlčí.“ Daří se Česku plnit závazy Pařížské dohody?
Nejvíc emisí skleníkový plynů má na svědomí energetika. Zavítali jsme proto do největší uhelné elektrárny v Česku – v Počeradech, abychom zjistili, jak se daří emise snižovat. Je Česko dostatečně ambiciózní v ochraně klimatu a tím i svých občanů? Plní svůj díl závazků, které si dalo v Pařížské dohodě? Poslechněte si první díl reportážního seriálu s Janou Karasovou a Janem Kalibou.