Sedmikrásky, pampelišky či violky se v kuchyních zpracovávaly už před 100 lety, není to tedy jen současný trend. Prababičky uměly uvařit i z růže, ale ne lecjaké...

Barborka, čili rebarbora, se na zahrádkách dříve pěstovala víc než dnes, protože naše babičky dobře věděly, že má nejen výjimečnou chuť, ale je taky ohromně zdravá.

Bylinkou, která měla využití v kuchyních našich babiček, je saturejka. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření připomenou její historii a přidají recept na králíka v nádivce.

Inspiraci na salsy, dipy a další přílohy ke grilovanému masu nabídne ve svém Kuchařském čarování Petr Stupka. Poté obrátí pozornost k typickému červnovému ovoci, tedy jahodám. Poradí, jak si je vychutnat a jak je využít v kuchyni.

V receptech našich babiček se vydáme za historií hrášku. A Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření k tomu přidají recept na dobrotu v podobě vepřových kotlet na hrášku.

Soutěžní recept: Křupavý semenec od Aleny Pirklové. Rada z etikety Ladislava Špačka: zasedací pořádek u svatebního stolu. Tradice hanáckého koláče.

Svatební hostina má naprosto přesný zasedací pořádek. Ten je dán okamžikem sňatku, kdy novomanželé řekli své ano. Tím nastává chvíle pro průnik obou rodin. Proto manželé už sedí vedle sebe, muž vlevo, žena vpravo po jeho pravici.

Svatba patřila v životě člověka minulosti mezi nejdůležitější životní události. Nebyla jen záležitostí ženicha a nevěsty, jejich rodičů a nejbližší rodiny, týkala se naopak širokého příbuzenstva i celého společenství obce či města. Svatební rituál měl svá pravidla, která bylo nutné dodržovat. Na Hané taková svatba trvala celý týden.

Dozlatova upečený semenec krásně křupe. Zkaramelizovaný cukr mu dodá správnou chuť. Ideální je k čaji. Stačí čtyři suroviny a neuvěříte, jakou dokážou udělat radost na jazyku. Pekla Alena Pirklová z České Třebové.

Bylinky a koření byly odedávna základem tradiční lidové kuchyně. Málokterý pokrm se bez nich obešel. Především masitá jídla bychom bez nich asi neuvařili.