- Podcasty
- ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví
Poslechněte si podcast: Vaření ze základních surovin je to nezdravější, říká Tomáš Popp
„Pokud vcházíte do restaurace a první, co cítíte, je olej, tak to je restaurace, kde já se otáčím a jdu pryč,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz manažer Asociace kuchařů a cukrářů ČR [AKC ČR] Tomáš Popp. A říká i v něm to, jak si v Česku vybrat restauraci, aby to strávníka nestálo zdraví. Zdravé stravování, respektive vaření definuje jako vaření, při němž kuchař používá co nejméně předem zpracovaných surovin. Tedy minimum takzvaných pohotových surovin [ konvenience] a naopak co nejvíce základních surovin. A ideálně takových, které jsou čerstvé a v čase. Například nestavět v únoru jídelníček na rajčatech a jahodách. „To znamená, že když vaříte například nějakou omáčku, tak ji vaříte od základu. To je zeleninový základ, smetana, nezahušťuje moukou, ale jenom tou zeleninou. A potom si myslím, že ten pokrm je zdravý,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Tomáš Popp, který je sám kuchař a je i člen Národního týmu kuchařů a cukrářů [http://www.narodnitymkucharu.cz/] AKC ČR. AKC ČR aktuálně spolupracuje s agenturou CzechTourism na projektu Czech Specials [https://www.fintag.cz/2022/07/20/czechtourism-radi-lidem-kde-se-v-cesku-dobre-najedi/], který mapuje ty restaurace a cukrárny v Česku, které vaří kvalitně a tak i zdravě. Tomáš Popp říká, že klasická česká kuchyně se může mnohým zdát těžká, ale není to tak úplně pravda. Například ve srovnání s francouzskou kuchyní. „To proto, že Francouzi používají tuny másla a smetany. Takže jde hlavně o tu míru a kvalitu a tu my definujeme tak, že se vaří ze základních suroviny a podle tradičních receptů,“ vysvětluje. Podle něj se za posledních deset let nabídka českých restaurace z hlediska kvalitního a zdravého stravování výrazně zlepšila. Restaurace nabízejí mnohem více jednodušších pokrmů i více druhů salátů. „Dříve, když jste si chtěl dát nějaký kvalitní salát, tak to byl většinou šopský salát. A tím to končilo. Dnes jsme úplně jinde,“ upřesňuje. Podle Tomáše Poppa přístup ke zdravému vaření spočívá i ve výběru surovin. Apeluje na kuchaře, aby vařili z biopotravin a brali je od kvalitních regionálních dodavatelů. JSEM VELKÝ PROPAGÁTOR BIOPOTRAVIN, ŘÍKÁ TOMÁŠ POPP V podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] se Tomáš Popp vyjadřuje i k tomu, proč české restaurace tak často nabízejí zejména jenom smažená jídla. „Češi smažené jídlo milují. Podobné je to i v Německu nebo v Rakousku. Zatímco my tu máme smažené sýry, tam se jedí smažené řízky. Jedete do Bavorska, tam se zase cpou sekanou v housce,“ vysvětluje. Také ale i dodává, že dnes si ty restaurace, které to myslí se svým podnikáním vážně, nevystačí jen se smaženými jídly. „To mohou provozovat tak někde v kempu u Máchova jezera,“ tvrdí. A právě kempy a turistická místa jsou z hlediska zdravého stravování v Česku podle něj až příliš často kamenem úrazu. „Není to jenom kvalitou oleje, ale problém může být i s hygienou. Důvod je, že nefungují celoročně. Také tam většinou nemají... Více na ZdraveZpravy.cz již zítra [6.8. 2022]! [https://www.zdravezpravy.cz]
ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví
Zdravezpravy.cz přináší aktuální informace z oblasti zdravotnictví a zdravého životního stylu. Vydává a provozuje Copywrite Company s.r.o.
Léky musí za pacientem, ne za lékárnou, říká náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček
„Jestli se mě ptáte, zda v budoucnu nastane výpadek léčiv v jiné skupině léčiv než té, kde léky chyběly minule, tak se to s vysokou pravděpodobností stane,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Podle něj Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL] nedokáží předvídat, ve které kategorii léčiv výpadky léků nastanou příště. Přesto již oba úřady spolupracují se společností IQVIA [https://www.zdravezpravy.cz/2020/11/03/zentiva-nakoupila-oce-platformu-od-iqvia-technologies/] na zapojení České republiky do IT systému, který monitoruje výpadky léků v celé Evropě. „Teď běží jednání o tom, jak budeme ten systém využívat. Ale i upozorňuji, že je to nesmírně komplexní práce. A je na to potřeba poměrně velké množství lidí, aby s tím systémem dokázali pracovat. Takže my je budeme školit celé léto. Byť také řeknu, že těch lidí už teď nemáme dost,“ vysvětluje Jakub Dvořáček v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/]. Zavedení systému České republice umožní monitorovat výpadky léků v Evropě a včas na ně reagovat. Chybějící léky bude moci ČR rychleji doobjednat a přesněji i zjistí, kolik léků bude potřeba. Pokud ale nastane výpadek daného léku jako první v Česku, ani zapojení tohoto systému podle něj výpadky léků na trhu neodvrátí. „Tedy výpadky léků budou i v budoucnosti. Avšak já předvídám, že už nebudou tak hluboké, budou krátké. Pokud dobře nastavíme systémy, které jim zabrání, tak pacient nebude mít třeba jeden konkrétní lék, ale získá náhradu v té dané skupině, kterou potřebuje,“ dodává Dvořáček. Nyní je podle jeho slov situace stabilizovaná u pevných antibiotik, tedy v tabletové formě. Situace se zlepšila také u suspenzí. I když v jejich případě podle něj dodávky navazují oproti spotřebě „dost těsně“. „Už by to ale nemělo být tak, že situace bude velmi komplikovaná. A lékaři budou horko těžko předepisovat to, co potřebují,“ tvrdí s důrazem na to, že situace je rovněž docela stabilizovaná u nedávno chybějících onkologických léků nebo vybraných léků pro diabetiky. Zajímává je i další věc, kterou Jakub Dvořáček zmiňuje ve smyslu fungování českého lékárenského trhu. Vysvětluje to na příkladu, kdy MZ ČR zajistilo v minulých měsících mimořádné dodávky antibiotik. Mnoho z nich podle něj ale neskončilo ve veřejných, ale v nemocničních lékárnách. Léky pro pacienty, ne pro lékárny„Distributoři totiž preferovali jejich dodávky do nemocnic. A to z jednoho prostého důvodu. Distributoři mají s nemocnicemi nasmlouvané dodávky na velké objemy léků a v případě jejich nedodání jim hrozí vysoké pokuty. Proto distributoři, aby se ochránili před ztrátami, upřednostnili nemocniční lékárny před veřejnými lékárnami,“ vysvětlil. Více na ZdraveZpravy.cz!!! [https://www.zdravezpravy.cz]
Každý občas také smrdí, říká praktická lékařka Armády spásy Andrea Pekárková
Zhruba 20 až 30 lidí bez domova ošetří denně v pražské ordinaci Armády spásy praktická lékařka Andrea Pekárková. V podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz] popisuje, jací pacienti k ní chodí, ale i jakým způsobem Armáda spásy tyto ordinace financuje. „Mezi našimi klienty jsou, když to řeknu ošklivě, ti nejsmradlavější lidé z ulice. Ale jsou tam i lidé, kteří už žijí v azylových domech. Vrací se z vězení nebo psychiatrických léčeben. To, v jakém stavu k nám tito lidé přicházejí, je velice individuální,“ říká Andrea Pekárková, která je zároveň duchovní církve Armády spásy. Na otázku, proč tito lidé nechodí, a zda vůbec mohou jít, za běžným praktickým lékařem, odpovídá, že část z nich, kteří jsou socializovaní, určitě k běžnému praktikovi jít může. „Ale kožními parazity napadený pacient k normálnímu praktikovi těžko půjde. A není to věc jen toho lékaře, ale je to i věc lidí v jeho čekárně. Nebudou rádi, že tam vedle sebe mají někoho v takovém stavu. U nás se ale počítá s tím, že k nám člověk přijde v takovém stavu a my od toho můžeme pomoci,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/]. Mimo jiné se v něm vyjadřuje k aktuální politice státu, který připravuje takzvanou legalizaci konopí [https://www.zdravezpravy.cz/2023/02/21/i-kdyz-se-hovori-o-legalizaci-trhu-s-konopim-o-legalizaci-nejde/] v Česku, to z velké části kvůli tomu, aby vybral dvě miliardy na daních [https://www.zdravezpravy.cz/2022/10/17/v-cesku-se-schyluje-k-legalizaci-konopi-zdaneni-cini-2-mld-kc/]. „Mým životním ideálem je abstinence od všech návykových látek. Tedy já určitě, pokud se bavíme o vstřícných krocích k užívání jakýchkoli návykových látek, jsem jednoznačně proti. Nemám nic, čím bych je obhájila. A legalizace konopí je pro mě prostě přes čáru,“ tvrdí. I v souvislosti s pacienty ve své ordinaci zmiňuje hlavně závislost na alkoholu. Říká, že tolerance v české společnosti vůči alkoholismu je nesmírná. A zejména tam by teď podle ní měla napnout síly protidrogová politika státu. V podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Andrea Pekárková říká, že v poslední době jí v ordinaci významně přibývá narkomanů. A nikterak jí ani neubývá ostatních pacientů. Jejím denním chlebem je chirurgické ošetřování chronických ran a pak parazitárních onemocnění. „Ale určitě to není tak, že bychom pacientům jenom ošetřovali rána. Naopak snažíme se podchycovat onkologická onemocnění nebo plicní onemocnění,“ vysvětluje. Skupiny pacientů bez domova určitě nepovažuje za rezervoár infekčních chorob, jimiž by masivně ohrožovaly většinovou populaci. „Určitě osoby bez domova nevnímám jako nějaké potkany, kteří v minulosti roznášeli mor. Na druhou stranu, pokud se těmto lidem zdravotní péče neposkytuje, tak přenos infekčních chorob může mezi nimi probíhat nekontrolovaně,“ vysvětluje. Za příklad dává lékařsky nepodchycené osoby s otevřenou tuberkulózou. Pacienty, kteří mají syfilis. Hovoří ale i pacientech s... / Více textu na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!
Neznám krásnější a komplexnější povolání než povolání zdravotní sestry
„Neznám krásnější a komplexnější povolání než povolání zdravotní sestry,“ říká přednostka Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK Beáta Švárová a dodává: „Není to vždy o úsměvech, ne vždy se dočkáte vděku, ale vždy vás zahřeje, když někomu pomůžete“. V úvodu podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Beáta Švárová říká, jak se v Česku praktické a všeobecné zdravotní sestry vzdělávají. Zároveň odpovídá na otázku, zda stále platí, že se zdravotnímu systému zdravotních sester nedostává tolik, kolik by jich bylo potřeba. „Je nedostatek sester. Těch důvodů může být vícero. Mluví se o nižší společenské prestiži tohoto povolání. Mluví se o nízkém finančních ohodnocení, což do jisté míry napravil covid. […] Nedokážu odpovědět, proč ten nedostatek ještě trvá,“ říká. V systému vzdělávání zdravotních sester, kdy praktické sestry procházejí středoškolským vzděláním a všeobecné zdravotní sestry vyšším odborným nebo vysokoškolským stupněm, problém nevidí. Přesto poukazuje na neřešený problém, který by mohl výrazně zrychlit nástup nových všeobecných sester do zdravotního systému. „Pokud má už praktická sestra vystudovanou střední zdravotnickou školu a k tomu chce získat odbornost všeobecné zdravotní sestry, tak by toho podle mě měla dosáhnout v nějakém zkráceném programu. To proto, aby nemusela absolvovat tříleté bakalářské studium,“ vysvětluje s tím, že tato podmínka prodlužuje vzdělávání sester na sedm let. Zároveň dodává: „Pokud jdou na náš obor na vysokou školu nebo vyšší odbornou školu středoškoláci z nezdravotnické školy, tak tam ty tři roky dávají smysl, protože musejí zvládnout poměrně široký rozsah studia.“ Obor zdravotní sestra jako jistota I když je podle Beáty Švárové v Česku poměrně dost škol, které vzdělávají zájemce o obor praktická a všeobecná zdravotní sestra, počet absolventů nestačí pokrývat poptávku po nich. Roli v tom podle jejího názoru hraje i to, že určitá část studentek a studentů si podává přihlášku na obor všeobecné ošetřovatelství z formálních důvodů. „Pro mnoho studentů je podání přihlášky na náš obor pouze jakousi pojistkou, kdyby se nedostali někam jinam. Vidím to u nás na fakultě, pro část studentů je náš obor jen pojistka, aby se někam dostali, aby si udrželi statut studenta. Pro část studentů ze zahraničí jsme institucí, která jim umožní mít statut studenta a legální studentské vízum,“ vysvětluje. Jedním z výsledků je, že ne všichni, kdo obor všeobecné ošetřovatelství [https://www.zdravezpravy.cz/2022/02/18/1-lf-uk-letos-otevre-novy-obor-vseobecne-osetrovatelstvi/] i absolvují, nakonec vstoupí do zdravotnictví. Zajímavá je její odpověď na otázku, zda 1. LF zájemce o studium všeobecné ošetřovatelství odmítá, či nikoli. „Zájemců a podaných přihlášek je vždy hodně. Do okamžiku zápisu ale nikdy nevíte, jak naplníte předpokládanou kapacitu pro daný... Více již 20.5. na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!
Máme potíž udržet základní psychiatrickou péči
„Máme potíž udržet základní síť ambulantní péče, akutních lůžek. Vlastně základní služby, které léčí většinu lidí, jež potřebují psychiatrickou péči,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Národní rady pro duševní zdraví Tomáš Kašpárek. Odmítá tento stav ale přímo spojovat s výsledky v Česku roky diskutované reformy psychiatrické péče. Naopak podle něj se mnohé za posledních deset let, kdy vznikl strategický dokument reformy, povedlo. Třeba první fáze reformy, která skončila loni v listopadu, a stát ji z velké části financoval z evropských dotací. „Šlo o takzvané systémové projekty. Jejich výsledkem je, že byla nastavena pravidla, jak psychiatrické služby mají vypadat. Kdo v nich má pracovat, jejich financování. Jaká má být jejich role,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] místopředseda Národní rady pro duševní zdraví, jehož ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] označil za svou pravou ruku a zástupce Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] v oblasti psychiatrie. Profesor Tomáš Kašpárek, který zároveň působí jako přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno a proděkan pro vědu a doktorské studium LF Masarykovy univerzity dále říká, že systémové projekty si česká psychiatrie vyzkoušela v praxi. „To byly ty pilotní projekty na centra duševního zdraví pro duševně nemocné s vážnými duševními nemocemi. Duševní centra pro děti, lidi v ochranném léčení, pro seniory, pro závislosti. To je nový typ služeb, říkáme jim komunitní služby, která tady úplně chyběla," vysvětluje s tím, že to byl jeden ze základních cílů strategie reformy, která byla definovaná v roce 2011 až 2012. Podle profesora Kašpárka je psychiatrická reforma aktuálně ve fázi, kdy se do procesu zavádí standardní mechanismy péče a financování. Kdy stát a odborná veřejnost již vědí, co chtějí. A nyní to musí převést do praxe. Na otázku, jestli to není málo poté, kdy podle nedávného vyjádření ministra Válka pro ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/2022/05/03/ukrajinu-napadl-blazen-musime-pomoci-rika-ministr-valek/] šly do reformy psychiatrické péče v posledních letech přes tři miliardy korun, odpovídá: „Vypadá to jako strašlivá částka, ale ta částka, která nám stále chybí, kterou potřebujeme do toho Psychiatrická reforma v Česku vstupuje do druhé fáze... Více ne ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!
Čím menší je konkurence, tím více hrozí výpadků léků
„Ze všech výpadků léků, které jsou na českém trhu, přibližně pětina, 20 %, připadá na farmaceutické společnosti sdružené v AIFP,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář. Vychází z analýzy za posledních čtyři až pět let, kterou AIFP vypracovalo. Z ní vyplývá, i když v AIFP nejsou sdruženy všechny inovativní farmaceutické firmy, tak většina výpadků na trhu připadá na léky v režimu off-patent. Tedy léky, kterým vypršela patentová ochrana. „Nechci říkat, že jsou to starší molekuly, ale jsou na tom trhu už delší dobu. A vypozorovali jsme, že zároveň dochází k výpadkům u těch léků, u nichž je menší množství konkurentů, tedy firem, které by mohly dodat alternativu k chybějícím lékům,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] David Kolář. Podle něj z toho zřetelně plyne, že u léčiv, které jsou chráněny patentem, je pravděpodobnost výpadků podstatně nižší. Jedním z důvodů pak je i to, že většina inovativních farmaceutických firem sdružených v AIFP své léky vyrábí v unijních zemích. Roli v problematice výpadků podle něj sehrává i počet dodavatelů v dané skupině léčiv. „Čím menší konkurence je na trhu, tím větší je pravděpodobnost výpadků léků,“ říká s odkazem na výsledky analýzy AIFP. Podle jeho slov i to částečně vysvětluje, proč některé léky scházejí v Česku, i když jsou běžně dostupné v jiných evropských zemích. Důvodů je podle něj samozřejmě více, ale svou roli ve výpadcích sehrává i to, že český trh je oproti například polskému trhu o poznání menší. To značí, že je o něj mezi výrobci léků i menší zájem. Problematika výpadků léků je složitější, říká David Kolář Zkraje podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] se David Kolář podrobněji věnuje i nedávným útokům ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] vůči farmaceutickým firmám. Ten se například i na posledním jednání sněmovního zdravotnického výboru tvrdě obul do „morálky“ farma firem na českém trhu. „Korektnost v tomto směru skončila, mám toho plné zuby, abych byl pořád za pitomce,“ řekl před poslanci ministr Válek na adresu farma firem. Za důležité proto považuje přijmout co nejtvrdší zákony, které by resortu a jeho za lékovou politiku odpovědným organizacím daly podle jeho slov trumfy do ruky. Díky nim by se podle ministra farma firmy neodvážily třeba jen nahodile přerušovat do Česka nasmlouvané dodávky léků. https://www.zdravezpravy.cz/2023/04/26/farma-firmy-dostaly-obrovskou-svobodu-hrimal-valek-na-vyboru/ David Kolář ale říká, že takový pohled problematiku výpadků léků významně zjednodušuje. „Já si myslím, že to, jak to nyní ministr Válek staví, je určité zjednodušování, protože kdyby to tak jednoduché bylo, tak už tady žádný problém s výpadky léků pravděpodobně nemáme,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/]. A dodává: „Všichni kolegové, u kterých jakýkoli výpadek hrozí... Více na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!
Výpadky léků jsou nový normál, říká Martin Šlégl pro ZdraveZpravy.cz
Výpadky léků jsou nový normál, říká Martin Šlégl ze Stada Pharma CZ v podcastu ZdraveZpravy.cz / Více na ZdraveZpravy.cz
Fakultám chybí výuka venkovského lékařství, říká David Halata
„Jsou země, které mají vlastní lékařské fakulty pro všeobecné praktické lékaře a pro venkovské všeobecné lékaře,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP David Halata. Typickým příkladem zcela odlišného přístupu ke vzdělávání praktických lékařů zaměřených na poskytování zdravotní péče v odlehlejších regionech je podle něj Austrálie a tamní takzvaní „flying doctors“. U nich není žádnou výjimkou letět i stovky kilometrů daleko, aby provedli například operaci slepého střeva. Byť takový přístup není v Evropě zvykem, tak především západní evropské země už reagují na odlišnosti praxí praktických lékařů na venkově a ve městech. A zejména pak reagují na nedostatek praktických lékařů v regionech. „Ve Walesu už je dnes lékařská fakulta, která se více specializuje na venkovské lékařství,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] David Halata. Princip vzdělávání ve zmiňovaném Walesu podle Halaty spočívá v principu, že se fakulta snaží studenty medicíny s venkovským lékařstvím propojovat už od prvního nebo druhého ročníku studia. A to v časové dotaci desítek týdnů až do ukončení studií. „A mají tam i osmi až desetitýdenní stáže přímo v ordinacích praktických lékařů. Ukazují jim, o čem to venkovské lékařství je. Snaží se, aby tam vznikla vazba v rámci té komunity,“ vysvětluje. Na datech mají tamní fakulty doloženo, že pokud je student už od prvního, druhého ročníku v kontaktu s praxí na venkově, tak se do ní násobně častěji i vrací. Protože se v Česku postupuje docela obráceně, výsledkem je další důvod, proč má Česko nedostatek praktických lékařů v regionech. VENKOVSKÉ LÉKAŘSTVÍ ČESKÉ FAKULTY ZATÍM NEŘEŠÍ Podle Halaty by se zkušenostmi a praxí západních zemí mělo inspirovat i české zdravotnictví. Už kvůli tomu, aby utlumilo trend, kdy nejen z venkova, ale i menších měst mizí ordinace praktických lékařů. A začít by se mělo přímo na lékařských fakultách, na kterých se toho medici o venkovském lékařství zatím příliš nedozvědí. Podle Davida Halaty se na našich lékařských fakultách vyučuje takový předmět v rozsahu 1,5 hodinového semináře po dva semestry. „Čili v podstatě téměř vůbec,“ poznamenává David Halata. Součástí na některých lékařských fakultách je pak týdenní až dvoutýdenní stáž v ordinaci praktika, to zhruba v pátém ročníku. Navíc stáž bývá brána i jako volitelná praxe. Což podle Davida Halaty nestačí k navázání užšího kontaktu s daným prostředím. „Pokud chceme mít dostatek praktiků na venkově, pak je nemůžeme oslovovat... Celý text na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!
Zdravotnictví funguje velice dobře, říká šéf VZP Zdeněk Kabátek
„Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit pro klienta místně a časově dostupnou zdravotní péči, navíc péči kvalitní a bezpečnou,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. A nejen to. Šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR] odmítá katastrofické scénáře, podle kterých by českému zdravotnictví „už zítra“ hrozil kolaps. Podle něj v současné době neexistují poskytovatelé zdravotní péče, kterým by nebyla hrazena zdravotní služba řádně, včas a v potřebné výši. „Vy máte pocit, že české zdravotnictví je nestabilní, že mu hrozí nějaký fatální problém? Já vůbec ne. Já si myslím, že v současné době české zdravotnictví funguje velice dobře. A je profinancováno bez zásadních problémů,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. Podle něj jsou zdravotní pojišťovny silné a ekonomicky stabilní. Poskytovatelům se zvyšují úhrady za zdravotní práce každý rok o přiměřenou částku. Tvrdí, že teď rozhodně není namístě vytvářet tlak, aby se honem udělaly nějaké změny, protože systém je takzvaně "před kolapsem". „Český zdravotní systém je stabilní. […] Pojďme se bavit o tom, ať se zlepší efektivita poskytovaní zdravotních služeb. O tom, abychom centralizovali vysoce nákladnou léčbu. Jak má vypadat struktura poskytovatelů zdravotních služeb. Bavme se o tom, jak má procházet klient systémem. To je to důležité, aby ten systém zůstal dál vysoce stabilní,“ vysvětluje. NEBOJTE SE SVOJÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY, ŘÍKÁ ŠÉF VZP ČR Pokud se pojištěnci ocitnou v takovém problému, že nemohou najít například praktického lékaře nebo stomatologa, jejich první kroky by podle Zdeňka Kabátka měly směřovat k jejich zdravotní pojišťovně. Tam mají požádat o pomoc. „Samozřejmě, že tady nebudu tvrdit, že jsme schopni vždy ze sta procent naplnit očekávaní každého klienta. Ale co se týče VZP, náš klient se nemusí obávat, když přijde na naši pobočku a na přepážce sdělí ten svůj problém, ať už je to primární péče, nebo velké elektivní výkony, čekací lhůty, vždy dostane jasnou zřetelnou odpověď, jak má postupovat dál. Na koho se má obrátit, na jaké pracoviště,“ říká s dodatkem: „Samozřejmě, žiji v reálném světě, takže je to hodně o lidech, ale za mě je to, co popisuji, úplně ideální situace.“ A ŠÉF NEJVĚTŠÍ TUZEMSKÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY I PŘIDÁVÁ: „POKUD KLIENT PŘIJDE S TÍM, ŽE BYDLÍ NA VESNICI NA VYSOČINĚ A CHCE STOMATOLOGA VE SVÉ VESNICI, TAK S TÍM MU ASI NEPOMŮŽEME.“ Také ale potvrzuje, že situace není úplně ideální i při podstatně skromnějších požadavcích klientů. Ať už se to týká praktických lékařů, stomatologů či délky čekacích lhůt... Celý text na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!
Ukrajinští pojištěnci se chovají úplně stejně jako ti čeští
V ČR pracující ukrajinští běženci, jež jsou pojištěni u Všeobecné zdravotní pojišťovny [VZP ČR], loni odvedli na zdravotním pojištění 1,1 miliardy korun. Náklady na zdravotní péči ukrajinských běženců u VZP ČR pak dosáhly 2,1 miliardy korun. V podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] to uvedl ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. Přesto je saldo mezi výdaji a příjmy VZP ČR za ukrajinské běžence pozitivní, tedy v plusu ve výši zhruba 2,5 miliardy korun. Důvod je, že pojišťovna čerpá od státu vyšší objem plateb za státní pojištěnce, kterými většina azylantů i je. Ten se loni zvedl kvůli cca 330 000 nově registrovaných běženců u největší tuzemské zdravotní pojišťovny o 3,12 miliardy korun. „Ta bilance z pohledu VZP ČR je tedy pozitivní. A znamená, že příjmy pojišťovny za ukrajinské občany převyšují, a poměrně významně, náklady na zdravotní služby za ukrajinské občany. Přičemž ukrajinští občané přistupují k čerpání péče obdobně jako čeští občané, není tam žádný velký rozdíl,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek. Podrobněji vysvětleno to značí, že bilanci pojišťovny uprchlíci z Ukrajiny zvýšili zhruba o 2,5 miliardy korun. Celkové příjmy pojišťovny ve vztahu k ukrajinským běžencům se zvedly o čtyři miliardy korun za loňský rok. 1,1 miliardy korun zaplatili sami Ukrajinci, kteří jsou zaměstnaní nebo pracuji jako OSVČ. Dalších 3,12 miliardy poslalo pojišťovně ministerstvo financí formou platby za státní pojištěnce. Výdaje na zdravotní péči Ukrajinců činily 2,1 miliardy korun. „Ano, zvýšily se výdaje státního rozpočtu, protože se tady zvýšil počet státních pojištěnců, když to řeknu takto zjednodušeně,“ uvedl Zdeněk Kabátek. VZP ČR loni registrovala 330 tisíc běženců z Ukrajiny a další desítky tisíc ukrajinských běženců pojistily ostatní zdravotní pojišťovny. Zejména pak Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP], která, jak říká v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Zdeněk Kabátek, je aktivně registrovala hlavně na severu Čech a na Ostravsku a Zlínsku. UKRAJINCI ČERPAJÍ ZDRAVOTNÍ PÉČI PODOBNĚ JAKO ČEŠI „Většina Ukrajinců na našem území čerpá zdravotní služby bagatelně. Většina čerpá zdravotní služby do úrovně pěti tisíc korun. Jsou tam samozřejmě případy nákladnější léčby. Ať už onkologické, vzácných onemocnění, cystická fibróza, svalová dystrofie a podobně,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek. Podle něj z dat pojišťovny zatím nevyplývá, že by občané Ukrajiny vykazovali zásadně horší zdravotní stav než Češi. Kmen ukrajinských... / Celý text na ZdraveZpravy.cz!!! [https://www.zdravezpravy.cz]
Jako první zdigitalizujeme akreditace, říká šéfka IPVZ
„Začneme s modulem akreditací. To je něco, co pálí a bolí naše zdravotnictví teď asi nejvíc,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ředitelka Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ] Irena Maříková k první fázi digitalizace IPVZ. Zároveň upozorňuje, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] pověřilo IPVZ administrativní podporou akreditačních komisí. To proto, aby akreditační řízení zrychlila a jejich zpoždění nepůsobilo více problémů, než působí nyní. Ale nejenom k chystanému projektu digitalizace veškeré agendy postgraduálního vzdělávání IPVZ se vyjadřuje Irena Maříková. Představuje i svůj pohled na problém nedostatku lékařů v primární péči. „Vnímáme nedostatek lékařů v primární péči. A víme, že k tomu, aby se situace zlepšovala, je potřeba mezigenerační obměna. Aby byl ten systém poskytování stabilní primární péče jak pro dospělé, tak pro děti, tak musí meziročně dojít k obměně minimálně 200 lékařů,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Irena Maříková. I proto si IPVZ podle jejích slov "drží otevřené kapacity" na katedře všeobecného praktického lékařství, aby je mohl kdykoli rozšířit. Institut zároveň administruje rezidenční místa pro lékaře. Letos jich bylo vyčleněno 150 pro všeobecné praktické lékařství a 80 pro praktické lékařství pro děti a dorost. Navýšila se i cílová částka na jednoho rezidenta, která nově činí 55 tisíc korun. „Čili došlo k navýšení jak počtu míst, tak finančního objemu. Což považujeme za velice důležité,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Irena Maříková. DIGITALIZACE AGENDY POSTGRADUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ IPVZ Podle Ireny Maříkové největší výzvou, která před Institutem nyní stojí, je digitalizace jeho veškeré agendy v postgraduálním vzděláváním. Jde o projekt za cca sto milionů korun. IPVZ na něm spolupracuje s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS]. Ten je, jak tvrdí Irena Maříková, supervizorem celého projektu. Projekt MZ ČR ale svěřilo IPZV. „Podáváme teď projektovou žádost. Rozpracováváme všechny detaily. Měl by to být modulární systém. Měl by administrovat vše, co se týká školence a jeho školitele. Nabídne i modul akreditací nebo evaluace. [...] A máme vymyšleny ještě dva moduly.... / Více na ZdraveZpravy.cz!!! [https://www.zdravezpravy.cz]