CELÁ EPIZODA V DÉLCE 51 MINUT POUZE NA <HEROHERO.CO/VADEMECUM>

V roce 632 umírá prorok Muhammad a zanechává po sobě politicky i nábožensky sjednocenou Arábii. Během pouhých několika následujících desetiletí však jeho nástupci dokázali nemyslitelné: vyvrátili mocnou sásánovskou Persii, vyrvali Byzanci její nejbohatší provincie a vybudovali říši sahající od břehů řeky Indus až po Pyrenejský poloostrov. Zrodil se propojený svět dálkového obchodu, vědy a diplomacie, jehož vliv se nečekaně propsal nejen na dvůr křesťanských králů v Anglii, ale i přímo do přemyslovských Čech.

Jak vznikl islám? Jak dokázaly roztříštěné arabské kmeny porazit dvě nejmocnější velmoci tehdejšího Blízkého východu a proč jim k vítězství nestačilo jen náboženské nadšení? Z jakého důvodu nechal křesťanský král Offa v 8. století razit zlaté mince s islámským vyznáním víry? A co o Praze knížete Boleslava I., tehdejším obchodu s otroky a platidlech v podobě plátěných šátečků zaznamenal židovský cestovatel ze Španělska Ibráhím ibn Jákúb?

Zrod islámu, arabskou expanzi, vojenská tažení chalífátu, záchranu i rozvoj antické vzdělanosti a fascinující svědectví o raně středověkých Čechách rozebíráme v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 55 MINUT POUZE NA <HEROHERO.CO/VADEMECUM>

Když 26. srpna 1278 padl v bitvě na Moravském poli král železný a zlatý Přemysl Otakar II., nešlo o náhlý blesk z čistého nebe, ale o vyvrcholení mnohaletého zápasu o podobu střední Evropy. Panovník, který ještě před pár lety ovládal obrovské území sahající od Krkonoš až k severnímu Jadranu, přišel o své alpské državy už dávno před osudným střetem, a samotná bitva byla pouze zoufalou snahou zvrátit nepříznivý osud a znovu se postavit římskému králi Rudolfu Habsburskému.

Jak se stalo, že Přemysl během pouhých pěti let ztratil téměř vše, co tak pracně budoval? Byla jeho porážka skutečně dílem zrady domácí šlechty, nebo spíše podcenění říšského práva a obratné diplomacie zdánlivě slabého protivníka? A mohl český král svému tragickému konci vůbec zabránit, kdyby v klíčových okamžicích zvolil cestu kompromisu?

Zákulisí vzestupu i pádu nejmocnějšího českého panovníka, bourání mýtů o „říši až k moři“ i o zradě Miloty z Dědic rozebíráme v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 41 MINUT POUZE NA <HEROHERO.CO/VADEMECUM>

V sobotu 7. března 1936 napochodovalo zhruba deset tisíc německých vojáků do demilitarizovaného Porýní. Hitler tím před očima celé Evropy bezprecedentně roztrhal nejen Versailleskou smlouvu, ale i Locarnský pakt, který Německo podepsalo dobrovolně. V učebnicích i populární historii se dodnes traduje lákavá teze: Francie měla tehdy drtivou vojenskou převahu a kdyby její armáda překročila hranici, slabý Wehrmacht by na rozkaz bez boje utekl a nacistický režim by padl. Skutečnost z archivů je ale podstatně složitější a mnohem zajímavější.

Měli němečtí vojáci opravdu nařízeno okamžitě vyklidit pole, nebo tajný rozkaz C-159 počítal s tvrdým odporem a bojovým ústupem k Rýnu? Proč pařížské velení odmítlo samostatnou akci a jakou roli v celém selhání sehrála britská nechuť riskovat nový konflikt? A proč právě obsazení a následné opevnění Porýní definitivně zpečetilo budoucí tragický osud Československa?

Vyšetřování slavného historického mýtu, tajné rozkazy Wehrmachtu i osudové geopolitické domino rozebíráme v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie,kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 56 MINUT POUZE NA <HEROHERO.CO/VADEMECUM>

Pro většinu Čechů představuje mladší syn Karla IV. dokonalé ztělesnění proradného panovníka – příslovečnou „lišku ryšavou“, která zradila mistra Jana Husa a proti vlastní zemi vyslala křižácká vojska. Za hranicemi českých zemí se však odehrával příběh docela jiného vládce. Zikmund Lucemburský téměř půl století obratně lavíroval mezi vzpurnou uherskou šlechtou, čelil osmanské expanzi, dokázal ukončit čtyřicetileté papežské schizma a svou fascinující politickou dráhu završil ziskem císařské koruny v Římě.

Jak se stalo, že panovník s tak velkolepým evropským renomé skončil v domácí historické paměti jako nenáviděný padouch? Co přesně znamenal jeho pověstný ochranný glejt pro Jana Husa a nakolik mohl reálně zabránit kostnické hranici? Proč ho vlastní uherská šlechta neváhala vsadit do vězení a jak se z krále, kterého Češi odmítali vpustit do země, stal nakonec uznávaný český panovník na základě dohody a kompromisu?

Skutečnou tvář posledního Lucemburka, zákulisí kostnického koncilu, vznik legendárního Dračího řádu i bourání zažitých mýtů o „lišce ryšavé“ rozebíráme v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 38 MINUT POUZE NA <HEROHERO.CO/VADEMECUM>

V červenci 1944, necelé dva měsíce před vypuknutím Slovenského národního povstání, vznikla v bratislavském ilegálním odboji přísně tajná zpráva určená přímo do Moskvy. Na jejím sepsání měl klíčový podíl jednatřicetiletý komunistický právník a budoucí prezident Gustáv Husák. V textu se nacházela věta, která i dnes působí šokujícím dojmem: „Chceme byť súčiastkou ZSSR.“ Přestože odboj už dříve podepsal dohodu o obnově společného státu s Čechy, Husák v hlášení odhadoval, že až 70 % Slováků by raději volilo přímé začlenění do Sovětského svazu.

Proč mladý Husák s myšlenkou sovětského Slovenska tak vážně pracoval a jak na to reagovala samotná Moskva? Šlo o upřímné přesvědčení, nebo jen o tvrdou vyjednávací páku proti londýnskému exilu Edvarda Beneše a jeho představě předválečného centralismu? A z jakého důvodu se tento výbušný text nesměl celá desetiletí publikovat, přičemž jeho zveřejnění v 60. letech brzdil sám Husák?

Zákulisí ilegální KSS, fascinující mocenskou přetahovanou mezi Bratislavou, Londýnem a Kremlem i málo známé plány na překreslení poválečné mapy střední Evropy rozebíráme v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 49 MINUT POUZE NA <HEROHERO.CO/VADEMECUM>

Zatímco popravu 27 předáků stavovského povstání na Staroměstském náměstí zná téměř každý, o skutečné a plošné zkáze celé země se tolik nemluví. Pouhých dvacet měsíců po Bílé hoře totiž stačilo k tomu, aby úzká skupina nejvyšších císařských úředníků a finančníků legálně vysála kupní sílu obyvatelstva a za bezcenné, chemicky bělené plíšky skoupila třetinu půdního fondu Království českého. Šlo o státem posvěcený gigantický podvod, který vyvrcholil 28. prosince 1623 drastickým úředním bankrotem – takzvanou kaládou.

Jak fungovalo nechvalně proslulé mincovní konsorcium a jakou roli v něm sehráli Albrecht z Valdštejna, Karel z Lichtenštejna či finančník Jakub Baševi? Proč museli mincmistři ředit stříbro mědí a koupat mince ve vinném kameni, aby zamaskovali podvod? Co znamená pojem kaláda? A proč byla brutální hyperinflace a následný škrt 90 % úspor vlastně dokonalým mocenským nástrojem k přerozdělení majetku v zemi?

Anatomii největší legální loupeže v našich dějinách i osudy bezohledných "penězokazců" rozebírá v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie Vojtěch Benýšek společně s Matějem Řezáčem.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 79 MINUT POUZE NA <HEROHERO.CO/VADEMECUM>

Bankovky a mince nejsou jen pouhým oběživem k placení, ale fungují jako neúprosná vizitka režimu, který je vydává. Během bouřlivého 20. století prošly české a slovenské peněženky neuvěřitelnou proměnou – od secesních uměleckých děl Alfonse Muchy a Maxe Švabinského přes nouzové válečné zinkové mince až po ideologickou propagandu s dělníky, Stalinem a nechvalně proslulou „gottwaldovskou“ stovkou z roku 1989.

Proč první republika sázela na výtvarné špičky a co vedlo protektorátní správu k ražbě mincí z nekvalitního zinku? Jaké politické pozadí mělo vydání obří padesátikoruny a stokoruny se Stalinem v roce 1949? Jak se po pádu železné opony rodila podoba naší současné měny, na které se podílel slavný Oldřich Kulhánek? A proč jsou aktuální peníze nejvíce podobné těm protektorátním?

Fascinující propojení numismatiky s velkými politickými dějinami, umělecké skvosty i měnové kotrmelce 20. století rozebírá historik Vojtěch Benýšek v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie společně se speciálním hostem – historikem a odborníkem na mince a bankovky Adamem Šebkem.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 44 MINUT POUZE NA <HEROHERO.CO/VADEMECUM>

Katastrofa u Moháče v srpnu 1526 a utonutí mladého krále Ludvíka Jagellonského v bažinách uvrhly střední Evropu do chaosu. Pro české stavy nastal čas volby nového panovníka, který by dokázal čelit valící se osmanské hrozbě. Na scénu tak definitivně vstoupil rod, který se ze skromného „jestřábího hradu“ ve Švýcarsku a přes padlé tělo Přemysla Otakara II. vypracoval v globální velmoc, jejíž panování v českých zemích nakonec přetrvalo bezmála čtyři staletí.

Jak se z rodu zdánlivě bezvýznamného hraběte stal rod vládců střední Evropy a proč nebyli Habsburkové pro české prostředí žádným neznámým? Jakou roli v zákulisní hře o trůn sehrál pražský purkmistr Jan Pašek z Vratu a co krále vedlo k tvrdému potlačení stavovského odboje roku 1547? A jak renesanční byrokrat Ferdinand položil základy centralizovaného soustátí i budoucího střetu, který o necelé století později vyústil na Bílé hoře?

Zlomový rok 1526, diplomatické kalkuly, dynastické sňatky i zrod moderní habsburské monarchie rozebíráme v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 46 MINUT POUZE NA <HEROHERO.CO/VADEMECUM>

Vltava byla po celá staletí neúprosnou hospodářskou tepnou a zlatým dolem pro ty, kdo ji dokázali zkrotit. Kdo kontroloval brody, mosty a plavební toky, ten diktoval pravidla obchodu v celém království. Z řeky neproudilo jen dřevo ze šumavských hvozdů, ale především obrovské peníze z mýtného, cel a pokut, které plnily panovnickou pokladnu i měšce pražských měšťanů.

Kolik stála svatební jízda přes Karlův most a jak se vychytralí zedníci vyhýbali placení mostného pomocí rozpálených mincí? Proč Karel IV. nařídil vybourat do každého jezu přesně vyměřená vrata a co znamenalo, když na vás v Podskalí uplatnili právo výtoně? Jak extrémní dřinu obnášelo tahání šífů proti proudu a proč dnes už Vltava v Praze vlastně nikdy nezamrzne?

Ve dvacáté čtvrté epizodě podcastu Vademecum historie sledujeme proměnu divoké řeky ve výnosný byznys, noříme se do světa vorařů, ledařů a výběrčích cla a odhalujeme, jak se na Vltavě po staletí vydělávalo i podvádělo.

CELÁ EPIZODA V DÉLCE 46 MINUT POUZE NA <HEROHERO.CO/VADEMECUM>

Když v roce 2005 Česká televize spustila anketu o největšího Čecha všech dob, na plné čáře u diváků vedl fiktivní génius Jára Cimrman. Televizní formát národních anket o největších osobnostech historie převzatý z britské BBC se v nultých letech stal celosvětovým hitem, který namísto objektivního historického významu posloužil spíše jako neúprosné zrcadlo národních traumat, politických krizí a kolektivního sebevědomí jednotlivých společností.

Jak musela BBC zasáhnout do českého hlasování a proč se Karel IV. nakonec stal vítězem? Co způsobilo, že v Rusku museli narychlo zastavovat triumf Josifa Stalina, zatímco v Portugalsku anketu ovládl autoritářský diktátor Salazar? A proč by podobné televizní megaprojekty v dnešní éře internetového trollingu a rozdělené společnosti už vůbec nemohly fungovat?

Fenomén televizních anket o největší velikány, mezinárodní skandály, manipulace s hlasy i střet popkultury se skutečnými dějinami rozebíráme v dnešní epizodě podcastu Vademecum historie, kterým provázejí historik Vojtěch Benýšek a průvodce po Praze Matěj Řezáč.