V lednu se, jak známo, narodil jeden z největších hudebních géniů všech dob, a sice Wolfgang Amadeus Mozart. Světlo světa patřil před rovnými 270 lety, 27. ledna 1756 v Salzburku. Z jeho rodného domu v Obilné uličce a z domu na Makartově náměstí, kde žila rodina v pozdějších letech, se stala vyhledávaná muzea, která připomínají Mozartovo neobvyklé dětství a rané mládí.

Německý hudební skladatel, dirigent, herec a zpěvák Gustav Albert Lortzing zemřel 21. ledna 1851, takže je to letos 175 let od jeho úmrtí. Je považován za hlavního reprezentanta německého operního žánru singspiel, podobného francouzské Opéra comique. Jeho hlavními operními díly jsou dodnes uváděné opery Car a tesař a Pytlák.

Italského skladatele Amilcare Ponchielliho proslavila především jeho opera La Gioconda, která měla premiéru v roce 1876. Její část s názvem Tanec hodin se stala i oblíbeným samostatným koncertním kusem. Autor díla, Amilcare Ponchielli, zemřel 17. ledna 1886, tedy před rovnými 140 lety.

5. ledna uplynulo deset let od úmrtí francouzského hudebního skladatele, dirigenta a klavíristy Pierra Bouleze. V roce 2000 získal Pierre Boulez Wolfovu cenu za umění. V České republice se objevil v roce 1990 a znovu o dvacet let později, kdy vystoupil na Pražském jaru. Za celoživotní dílo i za skvělou interpretaci a propagaci skladeb Leoše Janáčka obdržel v roce 2009 čestný doktorát brněnské JAMU. O rok dříve také převzal na českém velvyslanectví v Paříži pamětní medaili Leoše Janáčka, kterou mu za vynikající interpretaci skladatelových operních a orchestrálních děl udělila Nadace Leoše Janáčka. Poctou Janáčkovi, kterého Boulez označoval za svého určitě nejoblíbenějšího českého skladatele, bylo i to, že Boulez spolu se Symfonickým orchestrem BBC v roce 2008 uvedl na londýnských Proms část Janáčkova díla.

V první Hudbě podle kalendáře v roce 2026 si připomeneme moravského hudebního skladatele, dirigenta a houslistu, rodáka z Nové Říše na Moravě Pavla Vranického. Narodil se 30. prosince 1756. Pavel Vranický studoval zpěv, hru na varhany, housle a violu na Premonstrátské klášterní škole ve své rodné Nové říši a později v Jihlavě. Ve studiích pokračoval na teologické fakultě v Olomouci a ve 20 letech odešel do Vídně, kde vstoupil do teologického semináře. Zároveň ovšem byl výtečným houslistou a ve Vídni zároveň působil i jako sbormistr.

„Český Bach“. Tak se přezdívalo českému skladateli vrcholného baroka Janu Dismasi Zelenkovi. Jeho přínos spočívá v nápadité harmonizaci, dokonalosti umění kontrapunktu a originalitě instrumentace. Zemřel před 280 lety, 23. prosince 1745.

V roce 1825 zkomponoval francouzský skladatel François Adrien Boieldieu své nejslavnější dílo, operu Bílá paní. Neobvyklé téma opery, založené na dvou povídkách Waltera Scotta vychází z tématu dávno ztraceného a později šťastně nalezeného dítěte. Boieldieu se narodil 16. prosince 1775. Je tomu tedy letos rovných 250 let.

Vůdčí osobností finské hudby, která se ještě během svého života stala legendou, byl Jean Sibelius. Za svou slávu vděčí svým orchestrálním skladbám, především symfonickým básním a symfoniím, které tvoří pilíře hudebního odkazu dvacátého století. Narodil se před 160 lety, 8. prosince 1865. Na předměstí Helsinek jej dodnes připomíná jeho dům pojmenovaný Ainola.

Před 440 lety, 5. prosince 1585, zemřel anglický renesační hudební skladatel, který se věnoval převážně chrámové hudbě, Thomas Tallis. K obnovení zájmu o jeho hudbu významně přispěl na počátku 20. století anglický skladatel Ralph Vaughan Williams svou Fantazií na téma Thomase Tallise.

Zaříkání zkamenělin. To je sbírka kritik a článků skladatele Arthura Honeggera, v níž glosuje hudební dění ve Francii. Arthur Honegger se v ní zaměřuje především na problém nepřijímání soudobé hudby veřejností a těžkou úlohu mladých skladatelů na konci první poloviny 20. století. Kritizuje jednotvárnost programů koncertů, na kterých se objevují stále tatáž jména i díla slavných klasických mistrů, a konzervativnost interpretů, kteří často publiku nabízejí pouze exhibici vynikající techniky.