Člověk, který přesně věděl, co chce a co nechce, takový byl zakladatel legendárního Studia Ypsilon Jan Schmid - herec, režisér, autor a také výtvarník. Miloval kouzlo nečekaného a v divadle dokázat vytvořit tvůrčí a především týmovou atmosféru. Na Jana Schmida v dalším díle Úžasných životů zavzpomíná dlouholetý člen Ypslonky Martin Dejdar.

Člověk s obrovským talentem, ale také disciplínou. Muž, který měl rád svůj klid, ale uměl si užívat život. Autor nestárnoucích hitů i filmových melodií - takový byl Karel Svoboda. Pro Petra Koláře byl prý navíc "pražským tátou". Na společné chvíle zavzpomíná v dalším díle Úžasných životů.

Vladimír Dvořák byl výjimečnou tváří československé televizní zábavy druhé poloviny 20. století. Herce, textaře, konferenciéra a moderátora si lidé nejvíce spojují s televizním pořadem Televarieté, kde zářil společně s Jiřinou Bohdalovou. V Úžasných životech na něj zavzpomíná muzikant David Kraus, pro kterého byl Vladimír Dvořák v mnoha směrech vzorem.

Jan Kačer byl bezesporu renesanční osobností českého divadla a filmu. Zanechal hlubokou stopu nejen svými filmovými postavami ve snímcích Evalda Schorma nebo Františka Vláčila, ale také svou režijní tvorbou, která proslavila především Činoherní klub. O svůj um a zkušenosti se velkoryse dělil se studenty pražské DAMU. Jedním z nich byl také pozdější režisér Ivan Krejčí, který na svého nejdříve milého profesora a později dobrého přítele zavzpomíná rok po jeho náhlém odchodu.

Byl pro ni dětským idolem, později druhým tátou. Jako první se dozvěděl o její velké lásce k Juraji Herzovi, 50 let byl nedílnou součástí jejího života. Herečka Tereza Herz Pokorná zavzpomíná na Vlastimila Harapese. Proč nejraději sledovala diváky, když Vlastimil Harapes vstupoval na jeviště, a co znamená "hrát Vlastíky“?

Jeho komiksové kresby vyvolaly za komunismu poprask. Styl kreslíře Káji Saudka čerpal z americké tradice, v socialismu nevídané. Ostatně jeho nejznámější komiks Muriel a andělé vyšel až v 90. letech. Inspirací se stal pro Štěpána Mareše, který je kreslířem satirických komiksů Zelený Raul. Se Saudkem se seznámil už během svého dospívání. Jak vzpomíná na jejich první setkání? A jakou stopu Saudek zanechal v českém komiksu?

Znali se od studií na DAMU a společně pak byli v angažmá v Národním divadle i v Divadle na Vinohradech. Jan Šťastný vzpomíná na Simonu Postlerovou jako na ženu plnou vášně pro divadlo. V civilu pak obětavou a rozdávající úsměv všem kolem sebe. Vše prý prožívala naplno z celého srdce, které ji bohužel předčasně zradilo v pouhých 59 letech.

Meda Mládková byla jedna z nejpozoruhodnějších žen, které naše země v moderní historii měla. Podle reportéra Ondřeje Kundry, který o ní napsal knihu, viděla příležitost tam, kde ostatní viděli problém. Dávala smysl života československým umělcům, kteří byli v minulém režimu perzekuováni. Stala se mecenáškou umění, která Praze darovala sbírku obrazů Františka Kupky a založila Museum Kampa.

Helena Vondráčková se poprvé setkala s kolegou Josefem Lauferem v šedesátých letech, když neplánovaně zavítala na koncert skupiny Olympic. V té Laufer hrával. Už tehdy ji naprosto uchvátil svým talentem i způsobem sebeprezentace. V Úžasných životech připomene, jak si Laufer podmanil Francii během koncertu Midem Cannes v roce 1968. Poodhalí, co jí vyprávěl o svém manželství, a jak moc vynikal dovednostmi i na tenisovém kurtu.

Poznaly se před dvaceti lety při zkoušení v pražském Činoherním klubu. Ve hře Skleněný zvěřinec hrála Věra Galatíková Petře Špalkové matku. O pár let později spolu zkoušely ve Stavovském divadle představení Prvotřídní ženy. Přátelily se i mimo svou práci. Věra zvala Petru na domácí setkávání se svými studenty z DAMU. Věra Galatíková byla herečkou s nezaměnitelným hlasem, držitelkou ceny Thálie, dabérkou Annie Girardotové. V roce 2007 podlehla rakovině plic ve věku 69 let.