Před 100 lety, na začátku května 1924 se narodil režisér Karel Kachyňa, který zanechal v české kinematografii výraznou stopu. Na filmové plátno převedl příběhy Oty Pavla nebo Škvoreckého Prima sezónu. Na filmech Počítání oveček, Kráva nebo Kožené slunce s ním spolupracoval scenárista Karel Čabrádek. Společně trávili čas v Písku při pracovních i soukromých víkendech na chalupě. Karel Čabrádek na něj vzpomíná jako na přítele i profesního guru, který ho v životě inspiroval.

Mužem, který v přímém přenosu komentoval přistání prvních lidí na Měsíci, byl v roce 1969 Jan Petránek. Patřil k významným osobnostem české novinařiny, přesto si za normalizace vysloužil zákaz činnosti a musel pracovat jako topič. Jan Petránek se podle přítele a ombudsmana Českého rozhlasu Milana Pokorného nebál jít životem s těžkými osobními i profesními handicapy. Přesto si dokázal udržet vnitřní důstojnost.

Herec Josef Somr má za sebou úctyhodnou filmografii, zanechal výraznou stopu v televizi, jeho rozhlasové role se počítají na stovky. Hrál například v Činoherním klubu a dlouhá léta byl hvězdou Národního divadla. Přesto o něm jeho obdivovatelé ví jen velmi málo. Svůj soukromý život si pečlivě chránil a publicitě se vyhýbal. Nejen v divadle Viola se s ním setkávala režisérka Lída Engelová, která na tuto hereckou osobnost zavzpomíná v Úžasných životech.

Poprvé se potkali v kantýně rádia Svobodná Evropa v Mnichově, kam oba emigrovali. Herečka Jaroslava Tvrzníková to setkání popisuje jako celkem obyčejný moment. O samotném Karlu Krylovi to už ovšem neplatí. „Byl uzavřený. Většinou seděl v té kantýně o samotě,“ říká Tvrzníková. Ale básník to podle ní byl obrovský, i když třeba sebestředný. „Toužil pro ostatní zkonkrétnit pocit svobody, který měl sám v sobě,“ upozorňuje.

Bohumil Hrabal patří k nejvýraznějším českým spisovatelům 20. století. V 70. a 80. letech vycházely jeho knihy jak oficiálně, tak i v samizdatu a v exilu. Hrabal nemiloval divadlo, přesto si cestu k němu našel. Dopomohl tomu i režisér Ivo Krobot, který inscenoval Hrabalovy příběhy v Činoherním klubu, v Národním divadle či v divadle Husa na provázku. Jak se spřátelil s Hrabalem a jak těžké bylo najít si k němu cestu, prozradí Ivo Krobot v dalším díle Úžasných životů na Dvojce.

Lékařka Jaroslava Moserová byla ženou mnoha talentů. Věnovala se výtvarnému umění, hrála na klavír, byla dvorní překladatelkou Dicka Francise a v 90. letech se pustila do politiky. Celý život se však věnovala především léčbě popálenin a v této medicínské oblasti přišla s celou řadou inovací. Jejím dlouholetým kolegou byl i někdejší přednosta kliniky popálenin ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady Ludomír Brož.

První zkušenosti sbíral na divadelních prknech jako ochotník. Později zářil v oscarovém snímku Obchod na korze a ještě později v nezapomenutelné sérii Slovácko sa nesúdí jako stařeček Pagáč. Jak na legendárního slovenského herce Jozefa Kronera vzpomíná režisér a scenárista Břetislav Rychlík?

Meda Mládková byla jedna z nejpozoruhodnějších žen, které naše země v moderní historii měla. Podle reportéra Ondřeje Kundry, který o ní napsal knihu, viděla příležitost tam, kde ostatní viděli problém. Dávala smysl života československým umělcům, kteří byli v minulém režimu perzekuováni. Stala se mecenáškou umění, která Praze darovala sbírku obrazů Františka Kupky a založila Museum Kampa.

Filolog a novinář Zdeněk Velíšek považoval média za důležité hráče v klíčových situacích celých národů. Jeho kolega ze zahraniční redakce České televize Tomáš Šponar na něj vzpomíná jako na personu, kterou nešlo přehlédnout a byla pro světla ramp předurčená. V Úžasných životech na Dvojce vyzdvihuje jeho zápal, se kterým se i v pokročilém věku redaktorské práci důsledně věnoval.