- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Poslechněte si podcast: Úžasné životy: Václav Postránecký podle Libuše Švormové
V těchto dnech si připomínáme nedožité osmdesátiny Václava Postráneckého. Oblíbeného herce, který byl stejně dobrým komikem a dabérem, jako představitelem charakterních rolí na jevišti Národního divadla. V Úžasných životech na něj zavzpomíná dlouholetá kolegyně Libuše Švormová, se kterou hrál například v nestárnoucí komedii Štika k obědu.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Jak to bylo doopravdy: Nezávislost státu jde ztratit lehce, znovu ji získat je daleko složitější, připomíná historik
Nacistická okupace a vznik Protektorátu Čechy a Morava na jaře 1939 byly definitivní tečkou za prvorepublikovým Československem. Do exilu se vydali politici, vlastenci-vojáci, novináři atd. Jejich společnou snahou bylo nejen porazit hitlerovské Německo, ale také obnova Československa. Německá vojska v ulicích, padající sníh, smutek a pláč. Většina německých spoluobčanů reagovala přesně naopak a vojáky vítala.
Příběhy 20. století: Německá válka a komunistická pomsta. Příběh odbojové skupiny bratří Mašínů (2. část)
V noci z 3. na 4. října 1953 odešli členové protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů z Československa do Východního Německa. Ctirad neboli Radek Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda mířili na Západ – jak se brzy ukázalo, čekala je téměř měsíční strastiplná cesta a boj s mnohatisícovou přesilou.
Úžasné životy: David Stypka podle Miraie Navrátila
Některým lidem vyměří osud až nespravedlivě málo času. Zpěvák a textař David Stypka patřil mezi ně. Byl pevně zakořeněný ve svém rodném Frýdeckomísteckém kraji a ovlivnil mnoho tamních muzikantů, kteří pak vystoupali na přední příčky české popmusic. Jedním z nich je i Mirai Navrátil, který na Davida Stypku zavzpomíná v Úžasných životech.
Osudové ženy: Anna Sedláčková: Prvorepublikový erotický symbol. Postavila se i nacistům
Byla jednou z nejpopulárnějších hereček první poloviny 20. století. Mezi jejími ctiteli byl Haas, Štěpánek i prvorepublikoví politici. Dnes ji zná málokdo. Přestože se postavila nacistům a pro komunisty, kteří ji připravili o divadlo, byla kolaborantkou. V dokudramatu účinkují Klára Sedláčková-Oltová, Petra Špalková nebo Libor Vacek. Hovoří teatrolog Vladimír Just.
Historie Plus: Gilgameš smrti neutekl, ale v příbězích žije už přes 4 tisíce let
Žádní dva lidé nejsou zcela stejní, ale něco mají přece jenom společné. A to napříč letopočty. Je to strach ze smrti. Dokazuje to více než 4 tisíce let starý Epos o Gilgamešovi, jeden z nejstarších příběhů, jaké lidstvo dnes zná.
Jak to bylo doopravdy: Byl generál Syrový viníkem Mnichova? Hrdinu s páskou přes oko odsoudili po válce jako kolaboranta
Mnichovská dohoda byla tvrdým zásahem do existence Československa. Spolu s následným konce státu po okupaci nacistickými vojsky na jaře 1939 jsou to hlavní témata, která jsou stále trvajícím traumatem.
Archiv Plus: Vojáci rukovali a civilisté se učili zatemňovat. Co vysílal rozhlas před Mnichovem 1938?
Co se všechno dělo ve vysílání v posledních měsících a týdnech roku 1938, než přišel mnichovský verdikt? Jak se střídaly naděje a pesimismus, klid a hysterie, věcné příspěvky s totální a často velmi temnou propagandou?
Historie Plus: Česká šlechta se snažila před Mnichovem zachránit Československo tlakem na diplomata Runcimana
V pozdním létě roku 1938 se rozhodovalo o osudu Československa. Sudetoněmecká menšina žádala odtržení od Československa a nejprve skrytě a později otevřeně žádala připojení k nacistické Třetí říši.
Portréty: Zakladatel public relations Bernays radil prezidentu Wilsonovi. Jeho knihu prý četl i Goebbels
„Ovlivňovat veřejné mínění znamená vytvářet souhlas.“ To napsal před mnoha lety muž, který je považován za jednoho ze zakladatelů oboru, kterému se česky říká „řízená komunikace“, ale daleko víc se pro něj vžil anglický název „public relations“.
Jak to bylo doopravdy: Seriál 30 případů majora Zemana už lidem nic neříká. Ani to nebylo přesvědčivé, myslí si historik
Hned na začátku potřebovala propaganda divákům sdělit, že už v Československu nemáme policisty nebo prvorepublikové četníky, ale „příslušníky“. „Komunističtí politici už po jednání v Moskvě na jaře 1945 pochopili, že jako svůj nástroj boje o moc mají bezpečnostní složky. Místo prvorepublikových policistů, kteří se stali nepřáteli lidu, si našli své lidi – a poprvé je využili při převratu v únoru 1948,“ popisuje historik Jiří Pernes.