Jméno Karel Weinlich slýcháme dodnes v závěrečných titulcích rozhlasových pohádek. Patřilo režisérovi, který se svou tvorbou zásadně zapsal do rozhlasové historie. Síla jeho osobnosti byla však i důležitým faktorem vzniku rozhlasového Občanského fóra v listopadu 1989. Na společné chvíle i nečekané obsazení do pohádky zavzpomíná v Úžasných životech moderátor Radiožurnálu Jan Pokorný.

Muž s nezaměnitelným hlasem, skvělý a poctivý muzikant, skromný člověk a dobrý kamarád. Takový byl podle Ireny Budweisserové Karel Zich. Díky společnému působení ve Spirituál kvintetu prožili třináct let plných hudby i nezapomenutelných zážitků.

Mario Klemens byl známý dirigent, hudební pedagog, autor hudby k více než sto padesáti filmům a seriálům. Dirigoval například nahrávky ke snímkům Tři veteráni, Návštěvníci nebo Želary. S Ondřejem Brouskem oba patří k tradici české orchestrální hudby. Spojuje je také práce pro rozhlas a muzikálové prostředí.

Cestovatel, novinář a politik, který se soustavně věnoval dění v někdejším Sovětském svazu. Zejména v 90. letech referoval o válečných konfliktech na Kavkaze a spoluzakládal také humanitární organizaci Člověk v tísni. Jaromír Štětina několik let úzce spolupracoval s novinářkou Petrou Procházkovou. Jak na společná léta ve válečných oblastech vzpomíná, prozradí další Úžasné životy.

Když se poprvé setkaly, byla už Stella Zázvorková slavnou herečkou. Spisovatelka Zuzana Maléřová přijela do Prahy a hledala svou životní cestu. Jejich setkání bylo osudové a zdaleka nebylo jen jedno. Stella Zázvorková byla pro Zuzanu Maléřovou druhou rodinou. Na nezapomenutelnou herečku zavzpomíná v dalších Úžasných životech.

Nad kávou a zákuskem vzpomínal básník František Novotný na herce a svého rozhlasového kolegu. V malé modřanské cukrárně společně připravovali pořady Okouzlení slovem a Setkání s Karlem Čapkem. „Tady pro mě čas voní vanilkou a vzpomínkami,“ svěřuje se básník v úvodu dokumentu. Poslechněte si jeho vyprávění o hodnotě Národního divadla, o létání, autech a dalších důležitých oblastech života Luďka Munzara, ale především o básních a poezii.

Herečka Bára Hrzánová vzpomíná na své začátky v angažmá Národního divadla a vzdává hold svému učiteli, jevištnímu partnerovi a drahému příteli. Na vlnách Českého rozhlasu se tyto dvě osobnosti setkaly v roce 1990 při natáčení hry Červotoči, ze které (vedle několika dalších) uslyšíte ukázky. Z hereckého partnerství a vztahu mentora a svěřenky se postupně vyvinulo přátelství. A v Báře Hrzánové některé rady a moudra Josefa Kemra rezonují dodnes.

Módní kritička a publicistka Františka Čížková docházela k návrhářce Liběně Rochové pravidelně na přehlídky. Obě spojovala vášeň pro originalitu, kvalitní řemeslo a odvaha jít vlastní cestou. Liběna Rochová vzpomíná, jak se jejich společný tvůrčí zájem v 70. letech postupně vyvinul do vzájemného dlouholetého přátelství.

Zdeněk Ziegler byl typograf, grafický designér, legenda českých filmových plakátů a významný autor českých poštovních známek. Tomáš Machek pod jeho vedením grafický design studoval, později se stal spolupracovníkem a přítelem. Vzpomíná na něj jako na velice inspirativního člověka, který svou práci vždy zvládal s nadhledem.

Vladimíra Smutného potkal Jan Svěrák už jako kluk, a to na natáčení filmu Na samotě u lesa. Později ho uchvátila jeho práce a oslovil ho. Nejprve kvůli natáčení reklamy, později do filmu. Natočili jich spolu hodně, včetně oscarového Kolji nebo Tmavomodrého světa. Stali se z nich kolegové, kteří se na place skvěle doplňovali. Co bylo nejsilnější stránkou mistra kamery Vladimíra Smutného a proč mu Jan Svěrák říkával „Mlčochu“? I to se dozvíte v dalších Úžasných životech.