- Podcasty
- Život k nezaplacení

Poslechněte si podcast: Utrácíme velké prostředky na podporu, aniž by to pomohlo lidem, kteří se nejvíc bojí, říká Prokop
Před několika dny demonstrovalo 70 tisíc lidí na Václavském náměstí. „Demonstranti kritizují vládu za některé věci, které dělá dobře. Na druhou stranu vláda doplácí na to, že sice dává hodně peněz na podporu, ale většina těch peněz jde špatným směrem,“ říká Daniel Prokop. „Komunikace vlády by měla být detailnější a konkrétnější,“ dodává. Může vláda zastropovat ceny energií? A jak se může Česko inspirovat v Británii a Rakousku? Poslechněte si celý rozhovor.
Život k nezaplacení
Unikátní projekt Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz mapuje, jak se rekordní inflace a další nepříznivé ekonomické ukazatele promítnou do rodinných rozpočtů. Ve kterých krajích nejvíce stoupají ceny energií? Které společenské skupiny nezvládají splácet hypotéku? A kdo radši prodá chatu nebo jinou nemovitost? Rozhovor Jana Pokorného se sociologem Danielem Prokopem nejen o ekonomických výzvách pro domácnosti v roce, který ovlivnila pandemie a válka na Ukrajině.
Zvýšení odvodů? Do problémů se mohou dostat lidé s nízkými příjmy, hodnotí ekonom
Do konsolidačního balíčku je zahrnut návrh na úpravy odvodů OSVČ. Nejdůležitější má být zvýšení minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění z 25 na 40 procent průměrné mzdy. Co takový návrh řeší? Podle ekonoma Filipa Pertolda jsou pozitivní stránkou budoucí důchody lidí, kteří jsou na minimech. „Na druhou stranu to výrazně zatěžuje jejich výdaje, když jim zvýšíme odvody z 2700 na 4500 Kč v relativně krátké době.“
Do žáků se vyplatí investovat. Lepší je i učňák, než aby vypadli ze školy, míní sociolog
Žáci, kteří nebudou po skončení základní školy dál studovat, by si měli začít po letních prázdninách platit zdravotní pojištění. Stát je bude za ně dál hradit, když se přihlásí na Úřad práce. Co na to říká sociolog Daniel Prokop? „Určitě se vyplatí do těch lidí investovat a dostat je aspoň k tomu, aby měli učňák, než je nechat vypadnout, snížit jejich příjmy celoživotně a zvýšit dávky.“
Ceny energií budou klesat, odhaduje sociolog. Budou domácnosti platit méně za bydlení?
Takzvaný vládní balíček, který má vést k ozdravení veřejných financí, je srozumitelný jen pro polovinu Čechů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median. Jak balíčku rozumí sociolog Daniel Prokop? „Celkovou analýzu by mělo udělat ministerstvo financí, aby ukázalo, jaké jsou kumulované dopady. Spočítali jsme, že třeba dopady změn v příjmu budou relativně rovnoměrné na skupiny domácností.“ Co v balíčku není na straně úspor?
Zvýšení odvodů se dotkne nízkopříjmových OSVČ, projeví se to ale ve vyšších důchodech, tvrdí ekonom
Jaké budou dopady vládních reforem na jednotlivé skupiny obyvatel? To rozebírají odborníci ve speciálním vysílání Radiožurnálu. „Efekt snižování růstu důchodů nebude nijak dramatický, mnohem dramatičtější je to u předčasných důchodů,“ říká ekonom Filip Pertold. Hosty speciálního vysílání jsou ekonomická analytička Jana Klímová, sociolog Daniel Prokop, ekonom Filip Pertold a ekonomka Klára Kalíšková. Moderuje Jan Pokorný.
Máme tržní ceny energií, stát do toho nevstupoval. To začíná být v Evropě výjimka, říká analytička
Ceny elektřiny a plynu na burzách klesají. To se podle analytičky Českého rozhlasu Jany Klímové promítá do nových nabídek na trhu pro lidi, kteří nemají zafixované ceny z minulých let. „Podle odhadu ERÚ za první čtvrtletí je pokles cen v případě plynu o třetinu, u elektřiny může jít o nižší jednotky procent. Když se podíváme na burzu, tak i tam vidíme, že ceny zatím klesají,“ říká analytička. Hrozí na podzim, až začne nová topná sezona, že se zase bude zdražovat?
Zvýšení nemocenské zatíží nízkopříjmové zaměstnance, je to horší než zvýšit daně, tvrdí sociolog
Vláda stále hledá 70 miliard ročních úspor. Jaký efekt může mít návrh typu „zaměstnanci, plaťte si na nemocenské pojištění 1,1 procenta ze své hrubé mzdy“? „Je to takový fígl, jak udržet slib, že nezvýšíte daně, protože zvýšíte nemocenskou. A podle mne je to mnohem horší než zvýšit daně. Když zvyšujete nemocenskou, zvyšujete část odvodů, na které se neaplikují slevy a postihujete tím víc nízkopříjmové lidi, “ říká sociolog Daniel Prokop.
Musí se udělat reformy ve státní správě. Deficit bude obrovský, varuje sociolog
Jak upravit zdanění zaměstnanců, aniž by bylo nutné vracet se k vysokému zdanění práce z doby před rokem 2020? „Navrhujeme realistickou variantu, kde se vybere 60 miliard zvýšením zdanění práce, a zároveň se nepoškodí ty nejvíce ohrožené skupiny, tedy nízkopříjmové, na které dopadá inflace nejvíc,“ říká sociolog Daniel Prokop, který odhaduje, že schodek bude mezi 250 a 300 miliardami.
Vládě propadla důvěra, ale nepopulární kroky ještě neudělala. Promarnila čas, míní sociolog
O víkendu lidé demonstrovali proti koaliční vládě. Vláda Petra Fialy dostala od obyvatel nejhorší hodnocení od kabinetu Petra Nečase v roce 2013. Vyplývá to z průzkumu CVVM. Jak se na to dívá sociolog Daniel Prokop? „V krizi by takhle dopadla každá vláda. Ale největší škoda je, že vládě propadla důvěra, ale zároveň ještě neudělala žádné nepopulární kroky. Mohly tam být reformy a pokles spokojenosti mohl být dán něčím, co bude mít naopak užitek v politice,“ zamýšlí se Prokop.
Vodné a stočné? Posun do vyšších sazeb DPH by se měl promyslet, doporučuje sociolog
Dva dny po Velikonocích přinesli redaktoři ČT zprávu, že podle jejich informací navrhuje ministerstvo financí dvě sazby z přidané hodnoty místo nynějších tří. Co říká na změny sociolog Daniel Prokop? „Když se vodné a stočné, což jsou sociálně citlivé položky, za které dávají hodně peněz relativně chudší domácnosti, posunou do vyšších sazeb, a zároveň spodní sazba zůstane na 14 procentech, bude to mít dopady na chudší obyvatele a je to věc, která by se měla promyslet.“
Umělá inteligence může pomoct i v dluhovém poradenství, předvídá sociolog. Nahradí AI práci lidí?
Umělá inteligence nenahradí lidi v práci, ale v řadě profesí by mohlo dojít k tomu, že místo šesti pracovníků budou čtyři, kteří budou umět využívat AI na pomocné úkoly. To se může týkat právníků, novinářů, překladatelů, vyjmenovává sociolog Daniel Prokop, jak by umělá inteligence mohla zasáhnout trh práce. „Bude to spíš směřovat k hybridnímu modelu, místo hodně lidí budeme mít dvě třetiny lidí s pomocí umělé inteligence,“ poukazuje na aktuální americkou studii.