1. díl. O hledání rovnováhy ve světě, ve kterém si vzájemným zničením hrozily dvě největší světové mocnosti. Jak vypadaly první mezinárodní snahy o regulaci jaderných zbraní? A co se bude dít, až příští rok vyprší smlouva o snižování ruského a amerického jaderného arzenálu? Podle historika Jiřího Pondělíčka je navíc potřeba počítat i s dalšími klíčovými hráči.

Díl 19. V České republice je jaderná energetika hlavním zdrojem elektřiny. Moderní zdravotnictví by se bez radiace neobešlo. A tyto technologie pomáhají třeba odhalovat padělky nebo chránit nosorožce. Radiace je v kosmickém záření, v půdě, v jídle. Jak se s tím naše těla umí vypořádat? A co díky radiaci víme o Járovi Cimrmanovi? Popisuje Ondřej Kořistka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. 

Díl 18. O smyšleném scénáři, ve kterém by se Česko rozhodlo, že vyrobí jadernou zbraň. Mělo by dostatečné zásoby materiálu a technologie, jak ho zpracovat? Jací odborníci by k tomu byli potřeba? Kde by mohl proběhnout test takové bomby? A proč by dnes už něco takového nešlo utajit? Fiktivní scénář, ve které by se Česko ve skutečnosti okamžitě stalo mezinárodním vyvrhelem, rozebírá Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Díl 17. I do supertajného amerického projektu v Los Alamos nepozorovaně pronikli špioni, kteří Sovětům vynášeli klíčové informace o vývoji atomových zbraní. Tím klíčovým byl Klaus Fuchs. Čím byl užitečný Američanům a co vyzradil Rusům? Proč to dělal? A co se mu stalo osudným? Jeho příběh popisuje Filip Grygar, historik vědy a filosof z Univerzity Pardubice.

Pohled do zákulisí příprav Úsvitu atomového věku. Moderátor a dramaturg série Jaroslav Zoula tentokrát v roli hosta v závěrečném díle letní podcastové série Hyde Parku Civilizace Daniela Stacha. Jak obtížné bylo shánění zahraničních hostů? Jak představit události a rozhodnutí stará 80 a více let? A proč by občasný jaderný test možná měl "výchovnou" roli.

Díl 16. První zprávy z Hirošimy a Nagasaki se do médií dostaly skoro hned, ale vliv radiace se americká vláda dlouho snažila bagatelizovat nebo přímo zamlčovat. Kdy se do bombardovaných měst dostal první západní novinář? A jaký je příběh Williama Laurence, jediného novináře, který byl u prvního jaderného testu i u bombardování Nagasaki? Popisuje americký odborník na vědeckou žurnalistiku Vincent Kiernan, který o Laurencovi napsal knihu.

Utrpení přeživších jaderného bombardování trvalo celý život. Vedle zdravotních problémů, jako byly popáleniny nebo výrazně vyšší riziko rakoviny, se museli potýkat s řadou dalších problémů - od těch psychických až po diskriminaci. Téma jsme probrali s profesorem Jaroslavem Krásným, který v Japonsku působí už skoro 20 let. 

1. díl. Záblesk, žár, tlaková vlna a šíření radiace. Jak přežili lidé jen stovky metrů od exploze? Jaké stigma si nesli po zbytek života? Co způsobí různé dávky radiace v těle? Vysvětluje Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Gordin wrote a book about the nuclear bombing of Japan and the insurmountable differences in how it was perceived. How close was the third nuclear strike? How did the main players at the time feel about it, and was it really "only" two nuclear bombs from the start?

Michael Gordin o jaderném bombardování Japonska a nepřekonatelných rozdílech v jejich vnímání tehdy a dnes napsal knihu. Jak moc Japonsku třetí jaderný úder hrozil? Jak o nich tehdejší hlavní aktéři přemýšleli a mělo jít skutečně od začátku "jen" o dvě jaderné bomby?