- Podcasty
- Laboratoř
Poslechněte si podcast: Urbanizace má zásadní vliv na rostliny. Jetel ve městech ztrácí chemickou obranu
Člověk zásadním způsobem ovlivňuje evoluci rostlin. V časopise Science vyšla studie, která to ilustruje na běžné rostlince luk i okrajů silnic, jeteli plazivém. Vědci z celého světa ho nasbírali přes 110 tisíc vzorků ze 160 měst na šesti kontinentech. Zjistili, že tento druh jetele ve městech ztrácí geny pro chemickou obranu.
Laboratoř
Vědci vysvětlují, herci glosují novinky o přírodě a lidech.
Před 500 miliony let rostliny osídlily souš. Dokázaly to díky změně 218 genů
Britští badatelé popsali, co pomohlo před 500 miliony let rostlinám přejít z vody na souš. Zjistili, že díky mutaci ve 218 genech se rostliny naučily regulovat vnitřní tok vody a výměnu plynů. Kdyby se jim to nepovedlo, život na planetě by se odvíjel jinak.
Ryby nemlčí už 150 milionů let. Jsou mezi nimi chrochtalové, kvákalové i bručouni
Ryby se ani zdaleka nedají označit za němé, jak se traduje. Schopnost zvukové komunikace je pro ně tak důležitá, že ji různé skupiny v evoluci nezávisle na sobě objevily nejméně 33krát. Studii Cornellovy univerzity o tom zveřejnil odborný časopis Ichtyology and Herpetology.
Nezdravá strava mění výrobu enzymů v játrech. Může mít větší vliv než léky
Výběr stravy výrazně působí na náš metabolismus. Může na něj působit dokonce víc než léky. To uvádí studie australských vědců v časopisu Cell Metabolism. U myší například doložili, že strava s výrazným přebytkem proteinů snižuje přesnost přepisu dědičné informace, a tím i kvalitu výroby enzymů v játrech.
Pohybově aktivní senioři mají lépe propojené neurony v mozku
Fyzická aktivita chrání mozek i ve stáří. Neurovědci z univerzit v USA, Kanadě a Španělsku našli v mozcích fyzicky aktivních seniorů více proteinů, které udržují spojení mezi neurony. Studie o tom vyšla v časopise americké Alzheimerovské asociace.
V teplejším oceánu mohou být predátoři hladovější. Jejich kořist na dně vypadá jinak
Časopis Science zveřejnil studii, podle níž teplejší oceán může přispět k větší aktivitě konzumentů ryb. V souvislosti s klimatickou změnou můžou predátoři, kteří se živí jinými živočichy, konzumovat více potravy.
Samičky, nebo samečci? U mravenců o pohlaví rozhodují geny
O tom, zda mravenčí královna vyprodukuje samičí, nebo samčí kolonii, rozhoduje spíš dědičnost než prostředí, kde žije. Kalifornští vědci zjistili, že tento proces řídí soubory genů, takzvané supergeny. „Korespondují s tím, jak se která kolonie množí,“ vysvětluje entomolog Petr Klimeš.
Není cholesterol, jako cholesterol, potvrdili vědci. Doporučují jedno vejce denně
Umírněná konzumace vajec prospívá zdraví, ba dokonce snižuje riziko kardiovaskulárních nemocí. Souvisí to i s vyšší hladinou konkrétního typu bílkovin, apolipoproteinů. Ty totiž pomáhají čistit cévy od cholesterolu. „V těle máme obrovské množství různých variant cholesterolu a většina z nich má velmi pozitivní účinek,“ říká biochemik Marek Cebecauer.
Myši odhánějí nápadníky feromonem, který voní jako banány. Chrání tak potomstvo
Vědci z McGillovy univerzity v Montrealu zjistili, že samečci myší, zvláště ti, kteří se ještě nespářeli, pociťují stres v blízkosti březí nebo kojící samičky. Od kontaktu je odrazuje vůně feromonu, který samičky vypouštějí. Článek vyšel v časopise Science Advances.
Zátka, potrubí nebo šnorchl. Kořeny rýže před suchem i záplavami chrání látka zvaná suberin
Rýžové rostlinky se sázejí do vody. Vadí jim ale sucho i záplavy. Nejnovější studie univerzity v Riverside v Kalifornii detailně popisuje, jak jejím kořenům při nedostatku nebo nadbytku vody pomáhá látka zvaná suberin.
Včely a ptáci zlepšují sklizeň kávy. Bez nich by úroda klesla o čtvrtinu
Kdyby na kávovníkových plantážích nespolupracovali včely a ptáci, pěstitelé by měli o čtvrtinu horší úrodu. To plyne ze studie na třiceti pokusných farmách v Kostarice a USA. Práce vyšla v odborném časopise PNAS.