Poslechněte si podcast: Fyzice je jedno, že pro Motoristy klimatická krize skončila. Sucho není liberální ani konzervativní
Zeitgeist #20 s Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě.
Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.
Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.
Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne.
„Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.
O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku.
„Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.
Týdeník Respekt
Podcasty týdeníku Respekt
Ničení reliktů Vučićova režimu i naděje, že svět Srbsko po volbách uvidí jinak, než jako zločince
Výtah Respektu: Srbsko zažilo historický moment. V neděli večer Alexander Vučić, dosavadní prezident, který na konci září rezignoval, protože se chtěl stát premiérem, oznámil, že jeho strana v předčasných parlamentních volbách prohrála a zvítězila opoziční Studentská kandidátka. Byla podpora dostatečná, nebo se bude muset s někým spojit? Znamená to konec Vučićovy éry? Mohla by mít tato zásadní politická změna v zemi vliv na vztah s Ruskem a EU? A kdo vlastně za Studentskou kandidátkou stojí? I o tom mluví v pondělní epizodě Magdaléna Fajtová.
Těžký týden: Jak Babiš ztrácí dech
Slovenský pořad Ťažký týždeň, který už více než deset let glosuje politické a společenské dění s pomocí humoru, sarkasmu a nadsázky, nově zamířil také na českou politickou scénu. V exkluzivní spolupráci s Respektem nabízí pohled na dění u nás zpoza hranic. Sledujte každou neděli v 19h.
📣 Baví vás Těžký týden? Pošlete ho dál! Sdílejte pořad s přáteli a pomozte nám dostat ho k dalším divákům.
🔔 Odebírejte Respekt na YouTube
Nenechte si ujít nové díly Těžkého týdne ani další naše pořady 👉 https://www.respekt.cz/ytodber
ℹ️ Těžký týden je satirický pořad. Názory a postoje v něm prezentované nemusí odrážet stanoviska redakce Respektu.#tezkytyden #respekt #satira #politika
Jaké oběti žádá klempotaurus české kultury? A stane se z Oddílu B nový MOST!?
V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:
- divoké změny plánované ministerstvem kultury
- film Andreje Zvjaginceva Minotaur
- seriál Jana Prušinovského Oddíl B (OnePlay)
- knihy spisovatelky Ley Ypi Indignity: A Life Reimagined (Penguin Books) a kritičky Nathalie Olah Bad Taste (Dialogue Books)
- album Dopamine Chamber kapely Fontaines D.C.
- výstavy malíře Jana Knapa Okna do ráje (Arcidiecézní muzeum Olomouc) a Rajzovní deníky, mapy a průvodce – Ilustrátorstvo na cestách od renesance po současnost (Letohrádek Hvězda)
- mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava (od 24. října) a výstavu Romana Košťála Voyer (od 29. října v Bold Gallery)
Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.
Boj o ČT a ČRo začal nečekaně brzo. Poslanci mění program na víkend, opozice slibuje „oheň“
Vládneme, nerušit #83: Vládní koalice odstartovala plnění jednoho z hlavních předvolebních slibů: zestátnit Českou televizi a Český rozhlas. Pro většinu opozičních, ale také vládních politiků k tomu překvapivě přistoupila v pátek a schválila noční i víkendové jednání. Jak zareaguje opozice? Věděl o zařazení bodu alespoň ministr kultury Oto Klempíř? O tom si povídají Kristýna Jelínková, Ondřej Kundra a František Trojan v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit.
Supervolební víkend. Bulhaři, Srbové, Izraelci a Brazilci mohou nasměrovat svět
V příštích několika dnech nás čekají parlamentní i prezidentské volby hned v několika evropských i mimoevropských zemích - prezidenta si bude vybírat Bulharsko a Brazílie a parlament Srbsko a Izrael. „Například Benjamina Netanjahua přímo podpořil americký prezident Donald Trump. To je poprvé, kdy americký prezident vstoupil aktivně do izraelských voleb. A Netanjahu toho v kampani využívá,“ říká v podcastu Dominika Perlínová. Jak? A o co se hraje v Bulharsku, Srbsku a Brazílii?
Martin Kodl: Jsme jako centrální banka umění. Zodpovědnost za ceny je obrovská
Tekutá společnost #29: Se známým galeristou o cenách obrazů, aukčních rekordech i emocích kolem prodejů. Proč sází zase na Fillu i Toyen? Mluví také o rodinné tradici a získávání lásky k umění v přírodě.
Hostem podcastu Barbory Kroužkové byl galerista Martin Kodl. Proč i v další velké aukci sází na Emila Fillu a Toyen? Jak často doma za komunistů sundávali obrazy ze zdi a schovávali je? Jaký největší dar mu dal jeho otec a jak se předává láska k umění. Jak vybírá, co podpoří? A proč je to obrovská zodpovědnost i boj s vkusem?Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt
V Chersonu Rusové útočí na každého. Kamarády v autě napadl dron a jeden z nich přišel o nohu
Denisa Boháčková je jediná Češka, která dlouhodobě žije v nejnebezpečnějším ukrajinském městě Chersonu. Pomáhá dodávat vybavení do tamních nemocnich a škol a je v kontaktu s místními dronaři. Mluví o tom, jak se situace v dřívějším oblíbeném letovisku u řeky Dněpr den ode zhoršuje, místní ale přesto zůstávají. “Kdyby odešli, města by se zmocnili Rusové a to nikdy nedovolí,” říká Boháčková. Moderuje Ondřej Kundra.
Online generace Alfa. Děti neumějí číst texty, ale emoce ano
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Markétou Plíhalovou.
Vychází speciál Respektu Děti z říše za displejem. Do Výtahu témata, která se týkají dětí narozených zhruba mezi lety 2010-2024, přišla představit Markéta Plíhalová. „Myslím si, že velkým tématem je teď odolnost. Mluví se o tom, že českým dětem, i dětem po celém světě, není úplně dobře. A někdo to rámuje, že děti nejsou odolné. Já si z toho ale vzala, že bychom měli přehodnotit, co odolnost je. Potom, co jsem pracovala na speciálu, vidím tu cestu v porozumění svým emocím a generace Alfa to bude zvládat lépe než my,“ shrnuje redaktorka.
Kolik času české děti tráví online? Ví se, jaký vliv to má na jejich duševní zdraví? A proč děti a dospívající tolik pijí energetické nápoje?
Ženy nemají čas tlachat se straníky. V senátních volbách pak mají méně šancí
Do Senátu se dostalo historicky nejméně žen od jeho založení v roce 1996 – jedna. Tím kleslo jejich celkové zastoupení v horní komoře ze 17 na 14. Senát však není homogenní jen genderově, ale také věkově nebo socioekonomicky. Proč je pro ženy těžké v těchto volbách uspět? A dařilo se jim na komunální úrovni lépe? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.
Nevděčná doprava i ženy, které se umějí domluvit. Kdo povede Prahu, Brno a Ostravu?
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Filipem Zelenkou a Kristýnou Jelínkovou.
Povolební vyjednávání pokračují. V Praze si zřejmě vítězní Starostové a druzí Spolu přiberou třetího koaličního partnera. Nabídku v pondělí dostali Piráti. „Vypadá to, že nabídka bude složitá na přijmutí. Piráti mají priority v otázce bydlení, tam se do velké míry shodnou se Starosty, o něco méně se Spolu. V současné době to vyhodnotit je složité. Víme skoro jistě, že by neměli mít dopravu,“ říká v podcastu Filip Zelenka. Čeká se ale ještě na schůzku hnutí STAN s Prahou sobě.
Mezitím v Brně už to vypadá na finální dohodu. „V úterý zástupci pěti subjektů oznámili, že vytváří koalici, smlouvu chtějí podepsat v pátek. V uplynulých dvou týdnech se diskutovali už o programu,“ shrnuje Kristýna Jelínková. Kdo v druhém největším českém městě složí koalici? A jaký příběh se odehrál v Ostravě?
Bolsonaro, nebo Lula? V Brazílii přibývá lidí hledajících ve volbách souboj Boha s ďáblem
Zeitgeist #43 s Radkem Bubnem o prezidentských volbách v Brazílii, nástupu pravice v Jižní Americe a zájmech Donalda Trumpa i Evropy v regionu. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.
V druhém kole brazilských prezidentských voleb proti sobě stane stávající hlava státu a nestor brazilské levice Luiz Inácio Lula da Silva, díky němuž se těší Amazonie větší ochrany, a proti němu pravicový senátor Flavio Bolsonaro. Vítězi prvního kola, synovi exprezidenta odsouzeného za pokus o puč, dávají průzkumy o něco větší šanci na vítězství. Bolsonaro by v mnohém navázal na politiku svého otce a také chce budovat vazby na Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa.
„Vítězství Flavia Bolsonara by znamenalo nástup nejvíce protrumpovského politika do druhé největší demokracie na západní polokouli. Americký kontinent by se stal kompletně trumpovským s výjimkou Kanady, Mexika a Uruguaye. Americký prezident by si mohl dovolit konat mnohem víc v rámci své takzvané Donroeovy doktríny, než dosud mohl, a také by se patrně dostal ke vzácným zeminám a surovinám v Brazílii,“ říká politolog a expert na Latinskou AmerikuRadek Buben.
Jaká jsou rozhodující témata a voličské skupiny ve volbách jedné z největších demokracií světa? Co se změní, pokud většina Brazilců 25. října dá svůj hlas dalšímu Bolsonarovi? Jak s volbami v Brazílii souvisí náboženská víra? A jak vývoj v zemi s více než 220 miliony obyvatel zapadá do širších politických trendů v Jižní Americe i jinde ve světě? Nejen o tom mluví Radek Buben, který vede Oddělení latinskoamerických studií FF UK v podcastu Zeitgeist Týdeníku Respekt. Ptal se Štěpán Sedláček.