Poslechněte si podcast: Fyzice je jedno, že pro Motoristy klimatická krize skončila. Sucho není liberální ani konzervativní
Zeitgeist #20 s Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě.
Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.
Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.
Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne.
„Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.
O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku.
„Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.
Týdeník Respekt
Podcasty týdeníku Respekt
Chcete prožít filmovou jízdu se vší pudovou nechutností? A na co jste se dívali z dětské postýlky?
V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.
Tentokrát došlo na:
- film Jane Schoenbrun Sex a smrt v kempu Miasma
- úmrtí básníka Milana Ohniska
- výstavu Margarity Ivy a Bystrik Klčo You can´t return, you are here (Karpuchina Gallery)
- monopolizaci trhu evropských hudebních festivalů
- dokončení vydávání Sebraných spisů Ladislava Klímy (Torst)
- výstavy Víta Soukupa Retro? (Galerie Václava Špály), Adama Holého Afterglow (Fotograf Zone) a Siegfrieda Herze Velké poledne (od 10. září v Trafo Gallery)
- album zpěvačky Adély Prima
Těžký týden vicepremiéra Macinky: prohrál se Schillerovou a s youtubery
Vládneme, nerušit #76: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou
Petr Macinka má za sebou možná nejtěžší týden ve vysoké politice. Nejprve musel voličům vysvětlovat, proč se jeho strana podílí na historicky druhém nejvyšším schodku státního rozpočtu a na konci týdne pak žehlil skutečnost, že s nejvyšší pravděpodobností naletěl, když přišel na rozhovor s převlečenými aktivisty. Opravdu nevěděl, že nemluví s Thomasem Pauknerem? Jak moc mluvili Motoristé do rozpočtu a chtějí do něj vůbec mluvit? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 76. dílu podcastu Vládneme, nerušit.
🎧🚨Přijďte si nás poslechnout živě na Letní podcastovou scénu do Trojského Pivovaru v Praze! Startujeme 14. září v 19:00 Lístky zde: https://www.letnipodcastovascena.cz/program
Izraelská armáda zabila pětiletou Palestinku Hind Rajab. Její případ vyšetřuje jako válečný zločin
Výtah Respektu: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na svých sociálních sítích zveřejnil video z Pásma Gazy, kde mluví o tom, že Izrael není na odchodu a zůstává v takzvané žluté linii. Z velké části se podle něj podařilo dosáhnout toho, že území nepředstavuje pro Izrael ohrožení. Do toho ministr obrany Jisrael Kac prohlásil, že má země připravené plány odsunu Palestinců a Palestinek z Pásma Gazy. V takovém případě by však šlo o válečný zločin. Izraelská armáda mezitím vyšetřuje jiný možný zločin, a to zabití pětileté palestinské dívky Hind Rajab, jejíž příběh byl zfilmován ve snímku s názvem Hlas Hind Rajab. Co přesně se v jejím případě stalo? Bude vyšetřování nezávislé? Jaká je situace v Pásmu Gazy a co se děje na okupovaném Západním břehu? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.
Dominik Stroukal: Moc technologických gigantů roste. Budeme danit roboty?
Hostem Barbory Kroužková v podcastu Tekutá společnost byl ekonom a univerzitní učitel Dominik Stroukal. Co hrozí, když budeme mít velké rozpočnové schodky? Jak velkou moc mají technologické firmy a jak je zdanit? Proč se máme omlouvat dětem a jak velkou vášní mohou být rajčata?
Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:
• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt
• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD
• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574
• YouTube: https://www.youtube.com/respekt
Reportér ČRo z Nepálu: Některé příběhy vhání slzy do očí a z převráceného školního autobusu mrazilo
Výtah Respektu: Je tomu přesně týden, co vysokohorský masiv Himaláje zasáhla ničivá blesková povodeň, která se přehnala pohraniční oblastí mezi Nepálem a Tibetem. Spouštěčem byl kolaps skalního podloží a zřícení části ledovce. Do horských údolí se následně uvolnily miliony tun ledu, kamení a roztáté vody. Během pouhých pár minut povodeň doslova smetla celé vesnice, silnice i klíčovou infrastrukturu. Vyžádalo si to víc než tisíc obětí, další tisíce jsou pohřešovány, mezi nimi zhruba pětistovka cizinců. V Nepálu je v tuto chvíli i zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Asii David Jakš, který ve středeční epizodě popisuje, co na místě viděl, jak se k zasaženým lidem dostává pomoc, co ji komplikuje, jak se Nepálci vyrovnávají s šokem i v čem jim pomáhá tamní kultura. Moderuje Zuzana Machálková.
Musíme si položit otázku, co se děje v naší společnosti, když se i úplně mladí lidé uchylují k brutálnímu násilí. Ruku na srdce, dospělí by měli jít do sebereflexe
S ředitelem Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Břetislavem Brejchou nejen o tom, proč v Česku roste agrese a násilí mezi nezletilými
Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě řeší nejsledovanější kauzy v zemi. Jak jeho lidé dopadli čínského špiona, jak se vyvíjí vyšetřování zapálení zbrojního skladu v Pardubicích a proč Brejchu nepřekvapuje, že Německo teď oznámilo, že za útokem na letiště v Lipsku stálo Rusko. Hrozí něco podobného v dalších týdnech i v Česku a jak se lze přibývajícímu počtu ruských sabotáží bránit?
Neděláte manželovi a dětem domácí žvýkačky a sušenky? Tak to se musíte víc snažit
Ženy XYZ #60: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata
Jedna z nejslavnějších influencerek, které na sociálních sítích propagují stereotypní genderové role, Nara Smith, se distancovala od označení tradwife, neboli tradiční manželky. Stále přitom připravuje domácí žvýkačky, skittles i mražený jogurt – cokoliv na co si vzpomenou její manžel nebo čtyři děti – v luxusních róbách a drahé kuchyni. Znamená její obrat soumrak hnutí tradwives? A co vzkazují “tradičním manželkám” ženy, které toto uspořádání opustily? V podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Clara Zanga a Markéta Plíhalová.
Babiš hodil Nagyovou přes palubu. V kauze Čapí hnízdo mluví o temných silách, coby premiér je neřeší
Výtah Respektu: Vrchní soud v Praze zkraje týdne zamítl odvolání europoslankyně Jany Nagyové z hnutí ANO a potvrdil jí tak tříletou podmínku a peněžitý trest ve výši pět milionů korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Premiér Andrej Babiš, který dostal imunitu od poslanců a poslankyň a soudu se tak vyhýbá, zopakoval, že jde o politický proces a soudnictví přirovnal k totalitě. V čem předseda vlády selhává? Vytváří tím tlak na soudy? I na to odpovídá v úterní epizodě Ondřej Kundra.
Méně Hitlera, více Bismarcka. Proč nejen na východě Německa vede v průzkumech AfD
Zeitgeist #36 Tomášem Lindnerem o situaci v Sasku-Anhaltsku před zemskými volbami a sílící Alternativě pro Německo využívající ostalgii i westalgii.
Alternativa pro Německo vznikla teprve před třinácti lety v době, kdy kancléřka Angela Merkel vládla Německu mimo jiné se sloganem Alternativlosigkeit a řadu svých politik hájila tím, že k nim neexistuje alternativa. V tom se ostatně inspirovala od Margaret Thatcher a jejím heslem TINA (There is no alternative) odkazujícím na volný trh a neoliberální politiky tehdejší konzervativní vlády.
Alternativa pro Německo jako pravicová populistická strana přišla s nabídkou alternativy k politice křesťanských demokratů i socialistů a postupně se vyprofilovala jako krajně pravicová euroskeptická strana se silně protiimigrační politikou, důrazem na etnický nacionalismus a snahu revidovat pohled na moderní dějiny Německa, přičemž někteří vysoce postavení členové AfD nemají problém relativizovat ani nacistickou minulost země. Hlavní oporu přitom strana má v zemích bývalého východního Německa.
Německé mainstreamové strany zkusily kolem AfD vystavět "Brandmauer" tedy jakousi protipožární zeď či firewall, který má zabránit šíření „viru“ krajní pravice dál do společnosti a rozleptání liberální demokracie budované v Německu od konce druhé světové války. V praxi to znamená, že s nimi nespolupracují a vždy se snaží spojit síly tak, aby se AfD na různých úrovních nedostala k moci, i za cenu velkých kompromisů mezi rozdílnými demokratickými stranami. Například v Durynsku vyhrála v roce 2024 AfD zemské volby, ale ostatní strany se spojily, aby v zemi nevládla. Durynský Zemský úřad pro ochranu ústavy, který také funguje jako kontrarozvědka, stranu v zemi vyhodnotil jako prokázaně pravicově extremistickou a její představitele v čele s Björnem Höckem sledují tajné služby.
Na začátku září 2026 AfD vede v celostátních průzkumech. Tleská ji současná americká administrativa i Elon Musk. Je největší opoziční silou v Bundestagu a ve státě Sasko-Anhaltsko týden před volbami přesahují její preference 40 procent, zatímco vládnoucí CDU 23 procent. Pokud se voličské nálady potvrdí ve volbách tak by mohla strana poprvé sama vládnout v jedné ze zemí a začít budovat svou alternativní verzi Německa. Co by to mohlo v praxi znamenat? Čím se daří AfD oslovovat voliče a jaká ideologie probublává hlouběji pod fasádou, líbivými slogany kampaní? Nejen o tom mluví Tomáš Lindner v podcastu Zeitgeist, který spolu s fotografem Matějem Stránským sledoval několik dní čelní představitele AfD během kampaně v Sasku Anhaltsku včele s Ulrichem Siegmundem.
Reportáž najdete zde:
Motoristé jsou ideově mrtvá strana, ANO slíbilo nesplnitelné. O jejich voliče teď usiluje Rakušan
Výtah Respektu: Nejsilnějšímu vládnímu hnutí ANO dál klesá podpora. Ukázal to model agentury Kantar pro Českou televizi. Od 3. do 21. srpna se do něj zapojila zhruba tisícovka lidí. Pro hnutí Andreje Babiše by hlasovalo 30,5 procenta z nich, což je ve srovnání například s únorem o 4 procentní body méně. Část voličů by podle modelu přešla k hnutí STAN, kterému podpora naopak roste. Jaké je pro to vysvětlení? Mohli by mít Starostové příštího premiéra či premiérku? Proč zbylé strany a hnutí spíše stagnují, nebo dokonce klesají? I o tom mluví v pondělní epizodě šéfredaktor Erik Tabery.
Také se vám v noci zdá o Hitlerovi? A manipulují nakladatelství kritickou kulturní diskusi?
V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:
- spor literárního podcastu TL;DR se spisovatelkou Markétou Lukáškovou
- úmrtí countryové hvězdy Dolly Parton
- knihu Charlotte Beradt Třetí říše snu (Herrmann & synové)
- koncert Kurta Vila
- romantickou komedii Willa Glucka Na jednu noc
- výstavu Josef Karl Rädler: Malíř, básník, pacifista, moralista (Rakouské kulturní fórum v Praze)
- nové album kapely Interpol This Mirror Weighs a Ton
- finále výstavy Domácí umění na zámku Veleslavín Bambule, míchačky a vrchní aneb Vyrob, vypij, prchni! (29. srpna), vernisáž výstavy v Centru současného umění DOX Andros – mužské tělo v současném středoevropském umění (3. září)