Týdeník Respekt
19. květen 2026

Poslechněte si podcast: Fyzice je jedno, že pro Motoristy klimatická krize skončila. Sucho není liberální ani konzervativní

Zeitgeist #20 s Miroslavem Trnkou mimo jiné o řešeních hrozícího sucha i lesních požárů zesílených změnou klimatu a prospěšné roli skutečné skepse ve vědě.

Ještě neminula ani polovina roku a postupně vycházejí klimatologická zhodnocení loňských jevů. Ale mnozí vědci už poukazují na to, že prožíváme další mimořádný rok. Dokládají to mimo jiné letošní rekordní plochou spálenou lesními požáry, vysokými teplotami mořské hladiny, silnými dešti a dalšími extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku změny klimatu intenzivnější a častější. Přední americký klimatolog James Hansen dokonce upozorňuje, že rok 2026 má nakročeno k tomu být vůbec nejteplejší v historii měření. Uvidíme, bude záležet jak silně se letos projeví El Niño, které se formuje nad Tichým oceánem.

Mezinárodní vědecké uskupení World Weather Attribution (WWA), které s využitím klimatických modelů pravidelně sestavuje odhady o kolik jsou různé extrémní projevy počasí pravděpodobnější ve světě zahřátém skleníkovými plyny ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí, uspořádalo tiskový briefing, kde se výjimečně nevěnovalo jedné konkrétní živelné pohromě ale dopadům obecně s důrazem na požáry vegetace a horko.

Klimatoložka a spoluzakladatelka WWA působící v Imperial College London Friederike Otto také konstatovala, že geopolitická atmosféra se mění a jsme svědky toho, že některé země odstavují ochranu klimatu na vedlejší kolej. Pro Respekt pak odpověděla na otázku, co říká na tvrzení, že klimatická krize v ČR skončila, které před časem zaznělo z úst českého ministra. Také mě zajímalo, jestli jí označení "klimatická krize" z pohledu přírodní vědkyně přijde na místě nebo ne.

„Je zřejmé, že fyzice je úplně jedno, co říká český ministr životního prostředí. Klimatická změna nikam nezmizí, když budeme dál spalovat fosilní paliva a vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. Dokud k tomu bude docházet, bude globální průměrná teplota růst, a to má významný vliv na místní počasí v České republice, střední Evropě i zbytku světa… Jestli tomu budete říkat klimatická krize nebo jinak – to přijde na to, na kom vám záleží. Na světě žije spoustu lidí, které dopady klimatické změny vážně postihují a pro ně to je skutečná krize. Ale pro ty, kteří vydělávají na prodeji ropy, uhlí a zemního plynu to krize není. A to jsou bohužel ti, kteří v tuto chvíli udávají tón globální debaty," uvedla německá klimatoložka Friederike Otto, kterou americký časopis Time před pěti lety zařadil na seznam stovky nejvlivnějších lidí světa Time 100.

O tom, jak se zatím jeví 2026 z perspektivy klimatu i s ohledem na trendy popsané ve zprávách o stavu klimatu v Evropě od Progamu Copernicus mluví bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. V podcastu Zeitgeist mimo jiné rozebírá sílící riziko sucha i požárů vegetace, poučení z minulých let a řešení, která se nabízejí pro lepší adaptaci. Také hodnotí hlasy zpochybňující zjištění klimatologů, které v poslední době zesílily nejen v Česku.

„Skeptický postoj jako takový patří k vědě. Bez neustálého pochybování, že naše tvrzení jsou správná, by se věda nikam neposunula. Ale to čemu říkáme klimaskepticismus nemá s vědeckou skepsí nic společného. Jde o snahu zpochybnit tvrzení, které někomu nevyhovuje. To je velký rozdíl oproti vědě, která prácuje s fakty, meřením a experimenty, ať už modelovými nebo reálnými, které nějak interpretuje," podotýká profesor Trnka.

56:10

Týdeník Respekt

Vydává: Respekt

Podcasty týdeníku Respekt

Web
Tento podcast jsme na Podcasty.cz přidali z veřejného RSS zdroje. Je váš? Přihlaste se k němu a využijte naplno všechny výhody Podcasty.cz.

Včera12:03

Těžký týden: O ruských mužatkách a českých macinkách

Slovenský pořad Ťažký týždeň, který už více než deset let glosuje politické a společenské dění s pomocí humoru, sarkasmu a nadsázky, nově zamířil také na českou politickou scénu. V exkluzivní spolupráci s Respektem nabízí pohled na dění u nás zpoza hranic. Sledujte každou neděli v 19h.

📣 Baví vás Těžký týden? Pošlete ho dál! Sdílejte pořad s přáteli a pomozte nám dostat ho k dalším divákům.

🔔 Odebírejte Respekt na YouTube

Nenechte si ujít nové díly Těžkého týdne ani další naše pořady 👉 https://www.respekt.cz/ytodber

ℹ️ Těžký týden je satirický pořad. Názory a postoje v něm prezentované nemusí odrážet stanoviska redakce Respektu.

#tezkytyden #respekt #satira #politika

Před dvěma dny59:23

Proč se Bohuš Na zábradlí svléknul donaha? A taky byste chtěli mít vlastního gumáka?

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.

Tentokrát došlo na:

  • trest 10,5 roku vězení pro komika Russella Branda
  • přestřelku mezi kapelou The Strokes a hudebním kritikem Anthonym Fantanem
  • zamítnutí ministerstva kultury nákupu děl Davida Böhma a Jiřího Franty pro Národní galerii Praha
  • finalisty výběrového řízení na nové vedení NGP
  • inscenaci Dědictví aneb Kurvahošigutntág (Divadlo Na zábradlí)
  • výstavu Das große Drama. Auguste Rodin und der Streit um die Moderne (Albertinum, Drážďany)
  • comeback Johnnyho Deppa s filmem Ebenezer
  • portrét malíře Romana Košťála a jeho výstavu Voyer (Bold Gallery)
  • výstavu Kláry Hartlové Příslib návratu (Hidden Gallery)
  • album hudebníka Adam the World chrasty&sliny
  • knihy Daniela Kehlmanna Šálivá hra světla (Argo) a Ivany Čornejové Krakonoš – Stručná historie (Paseka)
  • katalog výstavy Medzi eufóriou a vyčerpáním. Bratislavská klubová scéna 90. rokov (N Press, Múzeum města Bratislavy)
  • fiktivní dokumentární sérii Cunk on Cinema (od 12. listopadu na Netflixu) a výstavu Proti proudu. Skupina surrealistů 1934 – 2024 (od 26. listopadu ve Veletržním paláci NGP)
Před třemi dny48:56

Rakušan luxuje opozici i ANO - a ODS neví, co se sebou

Starostové nadále rostou, ODS nadále stagnuje a nezdá se, že by se něco mělo měnit. Co za nárůstem podpory pro Rakušana a spol. stojí? Proč nefunguje Martin Kupka? Nebo právě on jako jediný z ODS funguje? O tom si povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v novém díle podcastu Vládneme, nerušit.

Před čtyřmi dny14:01

Je víc luštěnin progresivistické zlo? Vláda jde proti povinnému zdravějšímu stravování ve školách

Výtah Respektu: Od září příštího roku by ve školách měla platit vyhláška, která by udávala podmínky školního stravování tak, aby byly povinné. Jídlo by mělo být zdravější a vyváženější, přičemž testovací fáze už probíhá a školy tak mají dostatek času, aby se na změny připravily. Vláda ANO, SPD a Motoristů však nyní prosazuje, aby pravidla nebyla povinná, ale jen nezávazným doporučením. Ministr Boris Šťastný například probíranou vyhlášku označil za nesmyslné progresivistické zlo. Jaké jsou argumenty všech zúčastněných? Co přesně by se v jídelnách mělo měnit? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Markéta Plíhalová.

Před čtyřmi dny41:36

Bára Stárek: Kdyby vláda sloužila jen svým voličům, nebude společnost držet při sobě

Tekutá společnost #32: S ředitelkou nevládní organizace Díky, že můžem o letošních oslavách 17.listopadu, úspěšné sbírce pro Korzo Národní, osobním nasazení a odolnosti vůči výpadům politiků i čerpání sil na horách a spokojeném manželství. 

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na webu Respektu a v mobilní aplikaci Respekt. Dále také na Spotify, v Apple Podcastech a na YouTube.

Před pěti dny21:24

Putin na frontě nepostupuje. Ve velkých ukrajinských městech proto v zimě chystá civilní teror

Výtah Respektu: Zatímco světová diplomacie testuje možnosti jednání o podpoře Ukrajiny a ukončení ruské agrese od formátu G7 po schůzky ve Spojených arabských emirátech, česká politika vysílá smíšené signály. Karel Havlíček sice zrovna jedná přímo na Ukrajině, ale na klíčovém spojeneckém cvičení v Polsku chybíme. Jak si to vysvětlit? Co vyplynulo z dalších jednání? V čem je unikátní Dánsko a jaká zima čeká Ukrajinu? I to se dozvíte ve středeční epizodě s Ondřejem Kundrou.

Před pěti dny01:02:09

Jsou ženy emočně inteligentnější od přírody? Nebo jim nic jiného nezbývá?

Ženy pečují, organizují, udržují vztahy. Je to kvůli tomu, že jsou přirozeně emočně inteligentnější než muži? Takhle jednoduché to není. Data sice vyšší emoční inteligenci u žen prokazují, není to však důsledkem jejich vrozených či magických schopností, ale rozdílným způsobem socializace. Chlapečci tradičně vztek projevit můžou, brečet ale ne. U holčiček přesně naopak. Důsledky můžeme vidět v častém vyhoření žen či vyšší míře sebevražd mužů. Je potřeba být emočně inteligentní v korporátních vedoucích pozicích? A jak může zvyšování emoční inteligence přispět k vyšší odolnosti společnosti? Metaanalýzu Americké psychologické asociace (APA) v novém díle feministického podcastu Ženy XYZ probírají redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Před pěti dny34:56

Možnost poslanců vstupovat do živých kauz bychom vnímali jako výrazné porušení právního státu

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry s ředitelem NCOZ Jiřím Mazánkem o obavách ze změny legislativy, bitcoinové kauze i bytech skoupených Rusy.

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek vnímá s obavami zvažovanou snahu části poslanců změnit zákony tak, aby se dostali k informacím o citlivých kauzách. V podcastu (Ne)bezpečí také popisuje, jak se policisté dozvěděli o bitcoinovém případu, jak ve své práci využívají umělou inteligenci, proč tu Rusové skoupili tolik bytů a jak si on sám střeží své bezpečí. Moderuje Ondřej Kundra.

Před šesti dny01:50:17

Dánsko je klub stojící na důvěře. Tamní důraz na uměřenost a konsenzus by Česku mohl prospět

Zeitgeist s analytičkou Kateřinou Davidovou a socioložkou Janou Vobeckou o světlých i stinných stránkách života v Dánsku a modelu skandinávské země dávaného často za vzor.

Dánsko bývá dáváno za vzor spolu s dalšími skandinávskými zeměmi v řadě oblastí. Tamní obyvatelé se dlouhodobě umísťují mezi nejšťastnějšími národy. Ve společnosti také panuje vysoká míra důvěry i pocit bezpečí (tryghed). Ve známost vešel třeba jejich koncept Hygge i další.

Mnozí ekonomové doporučují dánský systém flexicurity kombinující přizpůsobivý pracovní trh s jistou záchranou sítí pro zaměstnance, který pomáhá inovacím. Ale jaké to je, se do Dánska přestěhovat a zažít tamní způsob života, normy a zvyky pod vlajícím skandinávským křížem na vlastní kůži?

V čem podstatném se tamní společnost i politika liší? Je pravda, že je těžké se spřátelit s rodilými obyvateli? Jaká cenná lekce by se dala přenést ze severského království do České republiky? A co z české kotliny by naopak mohlo prospět Dánům a Dánkám? Nejen o tom mluví v podcastu Zeitgeist Kateřina Davidová a Jana Vobecká, které v Dánsku řadu let žijí s rodinami, pracují a vychovávají své děti.

Před šesti dny22:55

Hrozí, že bude přibývat lidí bez domova. Přístup politiků napříč spektrem je až nehumánní

Výtah Respektu: Bez domova nebo v bytové nouzi je v Česku minimálně 270 tisíc lidí. Vyplývá to z loni zveřejněných údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Z toho zhruba 18 tisíc lidí přespává přímo na ulici, v noclehárnách nebo azylových domech. Těch přitom nepřibývá tak, jak by bylo potřeba, naopak některé z nich byly nedávno buď uzavřeny, nebo je to minimálně v plánu. Situace je o to kritičtější, že noční teploty v tyto dny blíží nule, místy už jsou pod ní. I prezident Petr Pavel proto zkraje týdne vyzval veřejnost, aby lidem v nouzi, třeba právě lidem bez domova, pomáhala, například skrze nějakou organizaci či sbírku. Jak je na tom s řešením bezdomovectví hlavní město? Změní se něco po uplynulých komunálních volbách? A jak může lidem bez domova pomoct veřejnost? I o tom mluví v úterní epizodě Kristýna Jelínková.

Před týdnem24:36

Emise stále rostou a teplota stoupá. Co může změnit klimatická konference OSN v Turecku?

S analytičkou Romanou Jungwirth Březovskou o mezinárodních snaze chránit klima a konferenci COP31 v Antalyi v režii Turecka a Austrálie. Moderuje Štěpán Sedláček.

Posledních dvanáct let bylo – rok po roce – nejteplejších v historii měření, přičemž poslední čtyři roky zaujímají první čtyři příčky. Globální průměrná teplota u zemského povrchu byla v období od ledna do září 2026 přibližně o 1,47 °C vyšší než v době před průmyslovou revolucí. Vyplývá to z aktualizované zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu, kde se také uvádí, že koncetrace tří klíčových skleníkových plynů v atmosféře - uxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) dosahuje rekordní úrovně.

Vědci dokument představili na světové klimatické konferenci OSN, která dnes začala v turecké Antalyi. O co půjde na dalším výročním summitu? ?ůžou zástupci z více než 190 zemí světa najít shodu na ochraně klimatu navzdory odchodu USA od jednacího stolu a různým posunům a krizím na mezinárodní scéně, které nepřejí další spolupráci? A s čím na summit jedou vyjednavači z EU včetně Česka? Nejen o tom mluví analytička Romana Jungwirth Březovská z AMO, která jednání na COP sleduje, ve Výtahu Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.