Poslechněte si podcast: Havel nebyl Gándhí. Z intelektuála se stal liberálně konzervativní politik, díky němuž jsme v NATO
Zeitgeist s polským novinářem a bohemistou Aleksanderem Kaczorowským o odkazu prezidenta Václava Havla u nás a ve světě i jeho zneužívání. Připravil a Moderuje Štěpán Sedláček.
„Ať už si myslíte o současném stavu světa cokoliv – členství v Severoatlantické alianci nám umožnilo vstup do Evropské unie a zajistilo čtvrtstoletí prosperity. Polsko nezažilo takový klid a prosperitu tři sta let. Udělali jsme velký civilizační pokrok, za nějž vděčíme lidem jako byl Václav Havel,“ říká polský slavista a publicista Aleksander Kacorovski o odkazu první české hlavy státu.
Václav Havel by 5. října oslavil devadesátiny. Dramatik, disident, esejista, vůdčí intelektuální postava, autor absurdních her, otevřeného dopisu Gustavu Husákovi, Moci bezmocných a jeden z hlavní organizátorů Charty 77 strávil v komunistickém vězení celkem 5 let. Posléze se stal prvním porevolučním prezidentem a politikem, světovou ikonou a v Česku takřka mýtickou postavou i „značkou“ o kterou se vedou kulturní boje. Význam neztrácí ani v zahraničí, jak potvrdil například liberální kanadský premiér Mark Carney, který na Světovém ekonomické fóru v Davosu sklidil potlesk ve stoje za projev o zlomu ve světových pořádcích rámovaný tezemi z eseje Moc bezmocných (1978).
Jak se význam a odkaz Václava Havla jeví z odstupu patnácti let od jeho smrti? To v rozhovoru přiblíží jeden z Havlových životopisců – polský bohemista, překladatel a novinář Aleksander Kaczorowski, který je mimo jiné autorem knižního rozhovoru s polským exprezidentem Aleksanderem Kwaśniewským a nejnověji i biografie Milana Kundery: Życie za zasłoną.
„Je velmi dobré číst Václava Havla simultánně s Milanem Kunderou, který svůj slavný román začíná úvahou o lehkosti a těžkosti bytí. Kundera je reprezentantem oné lehkosti. Měl za to, že věci o kterých si myslíme, že jsou v životě velmi důležité, jako je identita, ztotožnění se s nějakou ideologií, systémem hodnot, stranou, zemí nebo druhými lidmi, vám ve výsledku spíše brání v dosažení skutečné svobody. Václav Havel je protikladem tohoto přístupu a reprezentantem oné těžkosti bytí,“ srovnává Kaczorowski dva nejslavnější české intelektuály druhé poloviny minulého století.
Jaký klíč doporučuje k lepšímu porozumění Václavu Havlovi? Jak se dnes jeví polemika s Kunderou o českém údělu a roli střední Evropy, kterou vedli po invazi v roce 1968? V čem podstatném změnila disidenta a nezávislého intelektuála prezidentská role? Co je nedůležitějšíím odkazem Václava Havla v zahraniční politice? A proč nebyl českým Mahátmou Gándhím, k němuž Havla připodobňoval Bill Clinton nebo Barack Obama?
„Havel nebyl Gándhí. Nikdy neříkal, že by se neměla vůbec používat síla, a uvědomil si, že v mezinárodních vztazích to není tak jednoduché. Česká republika má výhodu, že žije v relativním klidu. I válka na Ukrajině je pro vás stále poměrně daleko. Ale jsou tady země, které ohrožení terorismem a dalšími věcmi čelí každý den. Když jste politik takového státu, musíte dělat velice těžká rozhodnutí. Proto pravděpodobně politika není pro intelektuály,“ dodává autor biografie Havel: Pomsta bezmocných (XYZ, 2021).
Jak by se dnes asi stavěl k prezidentovi Donaldu Trumpovi a co by říkal na to, jak zmíněný Carney naložil s jeho zelinářem a obratem k životu v pravdě? Co je klíčová idea v Havlově díle a proč to není pravda a láska? Jak vnímají prvního českého prezidenta a jeho dílo v Polsku? Co říká na osud Knihovny Václava Havla a kde jsou v životě bílá místa, které by stálo za to prozkoumat? Nejen o tom mluví Aleksander Kaczorowski v podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem.
Přečtěte si také vybrané texty k havlovskému výročí.
Doporučujeme také podcast o eseji Moc bezmocných:
Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě
Týdeník Respekt
Podcasty týdeníku Respekt
Írán vedle kontroly nad Hormuzským průlivem těží ve válce s USA i ze stažení Američanů z Iráku
Výtah Respektu: „Írán znovu otevře Hormuzský průliv až poté, co Spojené státy splní jeho podmínky," řekl podle íránských médií předseda íránského parlamentu, načež v pondělí večer tisková agentura Fars zveřejnila slova íránského prezidenta, podle kterého jednání s USA nemají žádný smysl. A tak se, na což v posledních týdnech upozorňují i světové agentury, obě země ocitly kromě války také ve slepé uličce. Kdy bylo poslední jednání Spojených států a Íránu? Jak je to nyní v Hormuzském průlivu? A jak by dění mohlo ovlivnit to, že se Američané stáhli z Iráku? I o tom mluví v úterní epizodě Dominika Perlínová.
Španělsko a Francii zaplnily protesty. Doženou tamní vlády problémy s bydlením a ve školství?
Výtah Respektu: Španělsko zanedlouho čekají předčasné volby. Premiér Pedro Sánchez je vyhlásil na 29. listopadu. K tomuto kroku byl dotlačen událostmi posledních dnů až týdnů, kdy ve Španělsku byly velké protesty kvůli krizi bydlení. Protesty nicméně sužují i sousední Francii, tam je ovšem důvodem školství. Co jsou v obou případech hlavní důvody? Jaká je ve státech situace oproti zbytku Evropy? A jaká by mohla být řešení? I o tom mluví v pondělní epizodě Magdaléna Fajtová.
Co by Marxovi chybělo v televizním best of 21. století? A na co se lidi dívali před 4000 lety?
V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci
Tentokrát došlo na:
- Anketu The New York Times o 100 nejlepších televizních show 21. století
- nové české seriály Kamarád a Oddíl B
- divadelní inscenaci Věra Jirousová (za svobodna Vařilová) (Divadlo Venuše ve Švehlovce)
- profil jazzového hudebníka Shabaky Hutchingse
- úmrtí teoretika umění Radka Horáčka
- narozeniny Jiřího Suchého
- výstavu ...a žiadná iná! Auditorium slovenské scény (Dům umění města Brna)
- návštěva Archeologického muzea v Heraklionu
- rozhovor s kurátorem Vojtěchem Fábrym
- knihu německého filozofa Hanno Sauera Klasse: Die Entstehung von Oben und Unten (Piper)
- film Alejandra G. Ińárritua Digger (v kinech od 1. října), koncert Joshuy Idehena (7. října v Café V lese), výstavu Výlet Ester Knapové (od 7. října v Galerii Platforma 15)
Předvolební Česko: lidi trápí nedostupnost bydlení. ANO nabízí kolonoskopii, opozice svrhnout vládu.
Vládneme, nerušit #80: O aktuálním politickém dění v Česku s Erikem Taberym, Františkem Trojanem a Kristýnou Jelínkovou.
Komunální a senátní volby se blíží. Poslanci většinu týdne ale místo v ulicích s kandidáty trávili čas v poslaneckých lavicích. Opozice totiž svolala mimořádnou schůzi. Vláda druhé hlasování o nedůvěře ale pohodlně ustála. Mělo jednání hlubší smysl, nebo šlo jen o předvolební show? A proč se místo toho jednotlivé strany nesoustředí spíše na témata, která voliče opravdu zajímají? A jak moc bere hnutí ANO, ale i opozice senátní volby vážně? O tom mluvili v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit Erik Tabery, František Trojan a Kristýna Jelínková.
Kostolný: Poníženému Ficovi se rozpadá vláda. Vystupují jako banda amatérů, která se hádá o kšefty
Výtah Respektu: Robert Fico nyní není jen slovenský premiér, ale dočasně taky ministr životního prostředí. Prezident Peter Pellegrini totiž ve středu odvolal dosavadního ministra Tomáše Tarabu, kterému parlament tento týden vyslovil nedůvěru. Prosadily to přitom nejen hlasy opozice, ale také vládní Slovenské národní strany, která Tarabu do funkce nominovala. Nakonec ale usilovala o jeho konec. Jak celý spor začal? Jakým byl Taraba ministrem? Jak se předseda SNS poprvé zastal LGBT+ lidí, aby následně ponížil hlavu státu? A rozpadá se Ficovi vláda, nebo by současná situace mohla vyčistit vzduch? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný.
Veronika Vlachová: Nadšení obrovské a peníze žádné, tak vypadá regionální žurnalistika
Tekutá společnost #26: S programovou ředitelkou NFNZ o politických tlacích na média i hře na tibetské mísy
Do podcastu Barbory Kroužkové přišla Veronika Vlachová z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Co ohrožuje média v Česku? Proč jsou klíčové i menší mediální buňky? Jakou inspiraci našla v Berlíně, jak se dá meditovat v tramvaji a jak dnes využívá muzikoterapii?
Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na:
• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt
• Spotify: <https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD >
• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574
• YouTube: https://www.youtube.com/respekt
Rozhádané strany si na jednání o vyslovení nedůvěry vládě dělají kampaň z peněz daňových poplatníků
Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně už druhým dnem jednají o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Vzhledem k počtu hlasů je nicméně předem téměř jisté, že opoziční strany neuspějí. Proč tedy s návrhem přesto přišly? Proč jsou vláda s opozicí rozhádané jako už dlouho ne? Kolik takové dva jednací dny stojí daňové poplatníky? I o tom mluví ve středeční epizodě přímo z Poslanecké sněmovny Eva Soukeníková.
Ty mlč a buď hezká. Opravdu ženy mluví více než muži?
Ženy XYZ #64: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata
Ženy stále tlachají o nedůležitých věcech, neumí mluvit napřímo, jsou to drbny, co nezavřou ústa. Muži jsou skoupí na slovo, neumí číst mezi řádky, zato hovoří vždy k věci. To jsou časté stereotypy o tom, jak odlišně komunikují muži a ženy, sociolingvistické výzkumy však vyvracejí drtivou většinu z nich, případně pro ně existuje pádné vysvětlení vycházející z toho, jak odlišně jsou dívky a chlapci vychováváni. Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom debatovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.
Čína a USA dál závodí ve vývoji AI bez mezinárodní regulace. Co přinesl summit kromě dvou pand pro Atlantu?
Zeitgeist s Janem Švecem o návštěvě čínského prezidenta v USA, zájmech Číny ve válce v Íránu i na Ukrajině a posilování digitální diktatury Pekingu s využitím umělé inteligence. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.
Celkem tři dny strávil čínský prezident na státní návštěvě Spojených států a oplatil také svému americkému protějšku květnou návštěvu Pekingu. Ceremoniím v Bílém domě dal Si Ťin-pchingpřednost před jednáními a projevy na Valném shromáždění OSN. S Donaldem Trumpem si u čaje potvrdili, že se brzy uvidí a prodloužili klid v obchodní válce. Do Spojených států také přicestovaly z Číny další dvě pandy velké. Ale žádné velké viditelné posuny summit nepřinesl a to ani v ožehavé debatě o regulaci ve vývoji umělé inteligence. Jak se aktuální geopolitická situace, války v Perské zálivu a na Ukrajině, dění na Tchajwanu i potenciální eskalace ruské agrese v Evropě jeví z Pekingu? Jak to zapadá do strategie Číny a jak se staví k vývoji umělé inteligence, kterou doma přísně reguluje ovšem také čím dál víc využívá k utahování šroubů v digitálním dohledu nad občany? Nejen o tom, ale i o evropském postoji k Číně a souvisejících zájmech EU mluví na velké ploše expert na Čínu a digitální autoritářství Jan Švec, který působí v Ústavu mezinárodních vztahů a na Stockholmské univerzitě ve Švédsku.
Ovládne Švédsko pravice, nebo levice? Zajímat by to mělo i Babiše
Výtah Respektu: Právě v úterý 29. září byl nejdřívější termín, kdy mohl švédský parlament jmenovat nového premiéra nebo premiérku. Tou se mohla stát lídryně středolevé opozice a sociálních demokratů Magdalena Andersson, jejíž strana zvítězila. Výsledky však byly velmi těsné a vyjednávání tak složité, že v pondělí oznámila, že v současné situaci vládu sestavit nedokáže. Kdo by tedy ve Švédsku mohl složit vládu? Proč tak dlouho trvalo zveřejnění výsledků? Co lidé ve Švédsku nejvíc řeší? I o tom mluví v nové epizodě Jakub Lucký ze zahraniční redakce Českého rozhlasu.