Výtah Respektu: Letos na jaře Organizace Neposeda společně s výzkumným týmem z Katedry sociální práce Filozofické fakulty UK a Národního centra sociálních studií informovaly o unikátním českém projektu New Leaf, ve kterém čtyřicet lidí bez domova dostalo sto tisíc korun bez jakýchkoliv podmínek. V první části projekt boural stereotypy. Ukázalo se totiž, že lidé nedávali peníze do drog a alkoholu, nýbrž do bydlení, oblečení a jídla. Potvrdilo se taky, jak přínosné může být, je-li součástí začlenění do společnosti sociální pracovník či pracovnice, kteří mají kapacitu se člověku věnovat. Nyní výzkumný tým zveřejnil ekonomická data, podle kterých lidé bez domova vyjdou stát ročně na něco přes dvě miliardy korun. MPSV přitom uvádí částku vyšší než osm miliard korun. Kam tedy mizí šest miliard? V čem je Česko v práci s bezdomovectvím neefektivní? A jak projekt s daty naloží? I o tom mluví ve středeční epizodě vedoucí projektu i Katedry Melanie Zajacová. Moderuje Zuzana Machálková.

S Ondřejem Bajgarem, Stanislavem Fortem, Kristinou Fort i Josefem Šlerkou o znepokojivém vývoji umělé inteligence. Moderuje Štěpán Sedláček.

O bezpečnosti umělé inteligence se vede debata už dlouho. Ale v poslední době této diskusi začíná věnovat pozornost podstatně víc lidí. Jednou z příčin je to, že vývoj generativní AI už dospěl od dob spuštění ChatGPT před necelými čtyřmi lety velmi daleko - a umělá inteligence už je schopná samostatně konat divy včetně řešení nejkomplikovanějších matematických problémů i nacházení slabin v softwaru.

S tím se pojí bezpečnostní incident, kdy velké jazykové modely od firmy OpenAI "po vlastní ose" ve velkém počtu utekly z testovacího prostoru a koordinovaně hackovaly systémy firmy Hugging Face a napadly i servery samotné OpenAI. Od té doby se vyjevila řada podobných incidentů, které oznámily společnosti Anthropic, Meta - a nejnověji také Google.

Model Gemini během rutinního testu kyberbezpečnostních dovedností podle amerického deníku WSJ dostal za úkol hackovat fiktivní firmu, která ovšem měla jméno jako skutečná společnost - a když měly testované modely v jistou chvíli přístup na internet, podnikly útok na servery dané firmy, a přitom narušily systémy další dvou společností.

Druhý důvodem jsou dlouhodobé obavy vývojářů, které jsou kromě podobných incidentů posilovány i tím, že firmy vyvíjející velké jazykové modely aktivně směřují k rekurzivnímu sebezlepšování (RSI), kdy by už vyvíjela další generace modelů víceméně sama umělá inteligence. To může proces výrazně zrychlit, ale také snížit naše již tak omezené porozumění tomu, jak AI funguje - a proč dělá, to co dělá.

Mnozí lidé ve firmách vyvíjejících AI cítí, že teď ještě mají možnost ovlivnit vývoj hnaný konkurenční dynamikou a že je nejvyšší čas něco udělat; a zpomalit. Ukazuje se, že nové modely jsou čím dál schopnější, ale podle všeho mnohdy postrádají etické zábrany – jinými slovy nejsou dostatečně sladěné s lidskými hodnotami. A v důsledku by podobně jako při incidentu Hugging Face mohly dojit k nebezpečným, těžko předvídatelným záměrům, či posloužit lidem, kteří je chtějí zneužít.

S tím se pojí varování Jacoba Coxona, který odešel z firmy Anthropic, i dalších lidí z oboru, kteří argumentují, že za několik let by mohla AI představovat existenční riziko pro lidstvo a v krajním případě nás vyhladit. Což je v oboru dlouhodobá obava s různě stanovenou pravděpodobností. V neposlední řadě samy přední firmy z oboru v USA různými způsoby upozorňují, že rychlý vývoj AI není i kvůli pomyslnému závodu dostatečně regulovaný. Po vydání výzvy Daria Amodeiho většina z nich vyjádřila ochotu ke konkrétním krokům - včetně nezávislého dohledu uvnitř firem.

Donald Trump nicméně zatím podle všeho víc než většině znepokojených Američanů naslouchá lidem ve svém okolí, kteří chtějí naopak rychle vyvíjet umělou inteligenci bez jakýchkoliv federálních regulací. S tím se pojí totiž velké investice nakumulované v tomto sektoru i růst americké ekonomiky. Rizika, na která upozorňují vývojáři AI a přední vědci, označil Trump za hoax i konspiraci - a vyslovil se pro rychlou výstavbu dalších datových center.

Související debata je ovšem vrstevnatější. Řada lidí viní firmy vyvíjející AI z přehánění kvůli vstupům na burzu i z nemístné antropomorfizace a přeceňování možností velkých jazykových modelů; stejně jako ze snahy odvracet pozornost od problémů, které už ve vztahu k AI řešíme - od těch ekonomických a environmentálních až po psychologické.

Kam generativní AI v průběhu posledních let dospěla, je obdivuhodné a bude to mít následky, s nimiž je třeba se každopádně vyrovnat. Po čtyřech letech je tady nová technologie transformující řadu oborů lidské činnosti včetně matematiky, programování, biologie či kyberbezpečnosti. Citelně nám ovšem chybí nezávislý monitoring vývoje AI, standardy, regulace i mezinárodní kooperace. I o tom je řeč v aktuálním Zeitgeistu.

Doporučujeme také článek: Kdo přežije ve věku AI

https://www.respekt.cz/tydenik/2026/39/kdo-prezije-ve-veku-ai

Výtah Respektu: Spojené státy se v těchto dnech připravují na tzv. midterms, tedy volby, které se konají v polovině funkčního období prezidenta, v tomto případě Donalda Trumpa. A průzkumy potvrzují, že jeho popularita je extrémně nízká. Týká se to i republikánských voličů a voliček? Co lidé v USA řeší? Co by se v Trumpově administrativě změnilo, kdyby Kongres ovládli Demokraté? A kdo se rýsuje jako jejich možný prezidentský kandidát? I o tom mluví v úterní epizodě Dominika Perlínová, která je právě v Pensylvánii.

Výtah Respektu: V Rusku o víkendu proběhly první parlamentní volby od roku 2022, kdy Moskva rozpoutala plnohodnotnou válku na Ukrajině. Po sečtení většiny hlasů se zdá, že Vladimira Putina podporující strana Jednotné Rusko získá rekordní počet mandátů. Pro jaké další strany mohli Rusové hlasovat? Kdo je v Rusku opozicí? V čem by Kreml mohl volby, které jsou zfalšované, použít proti Ukrajině? I o tom mluví v pondělní epizodě Ondřej Kundra.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

• udílení televizních cen Emmy
• odstoupení předskokanů Eda Sheerana z amerického turné po vyhození jejich kolegy Macklemora za podporu Palestiny
• dokumentární film Yuvala Abrahama a Rachel Szor Naza
• portrét filmové a divadelní herečky Sandry Hüller
• rozhovor s kurátorem Vojtěchem Fábrym
• knihy Dny žen. Eseje o současné polské audiovizi (NAMU) a Vratislav Brabenec: Tančírna Waldek (Maťa)
• divadelní inscenaci Věra Jirousová (za svobodna Vařilová) (Venuše ve Švehlovce)
• film Jiřího Suchého Nevěsta (ČT 4. října)

Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vládneme, nerušit #78: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

Rusko by mohlo během následujících měsíců eskalovat vztahy se státy Evropské unie, vyloučit se nedají další sabotáže, varoval své spoluobčany polský premiér Donald Tusk. V reakci na to český premiér Andrej Babiš uznal, že jsme v hybridní válce s Ruskem a že i české tajné služby počítají s podobným rizikem. Ve stejnou dobu je ale součástí vlády hnutí SPD Tomia Okamury, jehož představitelé opakovaně mluví o hrozbě z Bruselu místo Moskvy, a Motoristé sobě, kteří jsou tradičně nepředvídatelní. Způsobí ruský tlak na EU otočku v pozice české vlády? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 78. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

Výtah Respektu: V indickém Dillí se před pár dny konal další summit členských zemí uskupení BRICS. Název vychází ze zakládajících států, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Nyní jsou tam i další. Podle agentury Reuters došlo k velkému diplomatickému průlomu, země totiž dospěly ke společné deklaraci k americko-íránské válce a vyzývají ke klidu na Blízkém východě. Jaký je význam BRICS? Jak v něm mohou společně fungovat demokratické a autoritářské státy? Jak uskupení vnímají USA a Evropa? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Lindner.

Tekutá společnost #24: Se švagrovou Václava Havla Dagmar Havlovou o jeho nedožitých devadesátinách, absurdní situaci kolem knihovny, ale také o harmonickém životě s Ivanem Havlem, umělé inteligenci a farmě Košík. 

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na webu Respektu a v mobilní aplikaci Respekt. Dále také na Spotify, v Apple Podcastech a na YouTube.

Ženy XYZ #62: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata

Výtah Respektu: Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen měla před Evropským parlamentem ve Štrasburku nejdůležitější projev roku. Šlo o každoroční zprávu o stavu EU, v níž letos mluvila primárně o řešení klimatické krize, rizicích, která s sebou nese umělá inteligence, ale také o migraci ve španělské Ceutě či o rozšíření spolupráce s Kanadou. V čem je poslední jmenované téma klíčové? Co v projevu šéfky EK naopak nezaznělo? A jaký moment byl překvapivý? I o tom mluví ve středečním Výtahu Magdaléna Fajtová, která se připojila přímo z EP ve Štrasburku.