
Poslechněte si podcast: Méně Hitlera, více Bismarcka. Proč nejen na východě Německa vede v průzkumech AfD
Zeitgeist #36 Tomášem Lindnerem o situaci v Sasku-Anhaltsku před zemskými volbami a sílící Alternativě pro Německo využívající ostalgii i westalgii.
Alternativa pro Německo vznikla teprve před třinácti lety v době, kdy kancléřka Angela Merkel vládla Německu mimo jiné se sloganem Alternativlosigkeit a řadu svých politik hájila tím, že k nim neexistuje alternativa. V tom se ostatně inspirovala od Margaret Thatcher a jejím heslem TINA (There is no alternative) odkazujícím na volný trh a neoliberální politiky tehdejší konzervativní vlády.
Alternativa pro Německo jako pravicová populistická strana přišla s nabídkou alternativy k politice křesťanských demokratů i socialistů a postupně se vyprofilovala jako krajně pravicová euroskeptická strana se silně protiimigrační politikou, důrazem na etnický nacionalismus a snahu revidovat pohled na moderní dějiny Německa, přičemž někteří vysoce postavení členové AfD nemají problém relativizovat ani nacistickou minulost země. Hlavní oporu přitom strana má v zemích bývalého východního Německa.
Německé mainstreamové strany zkusily kolem AfD vystavět "Brandmauer" tedy jakousi protipožární zeď či firewall, který má zabránit šíření „viru“ krajní pravice dál do společnosti a rozleptání liberální demokracie budované v Německu od konce druhé světové války. V praxi to znamená, že s nimi nespolupracují a vždy se snaží spojit síly tak, aby se AfD na různých úrovních nedostala k moci, i za cenu velkých kompromisů mezi rozdílnými demokratickými stranami. Například v Durynsku vyhrála v roce 2024 AfD zemské volby, ale ostatní strany se spojily, aby v zemi nevládla. Durynský Zemský úřad pro ochranu ústavy, který také funguje jako kontrarozvědka, stranu v zemi vyhodnotil jako prokázaně pravicově extremistickou a její představitele v čele s Björnem Höckem sledují tajné služby.
Na začátku září 2026 AfD vede v celostátních průzkumech. Tleská ji současná americká administrativa i Elon Musk. Je největší opoziční silou v Bundestagu a ve státě Sasko-Anhaltsko týden před volbami přesahují její preference 40 procent, zatímco vládnoucí CDU 23 procent. Pokud se voličské nálady potvrdí ve volbách tak by mohla strana poprvé sama vládnout v jedné ze zemí a začít budovat svou alternativní verzi Německa. Co by to mohlo v praxi znamenat? Čím se daří AfD oslovovat voliče a jaká ideologie probublává hlouběji pod fasádou, líbivými slogany kampaní? Nejen o tom mluví Tomáš Lindner v podcastu Zeitgeist, který spolu s fotografem Matějem Stránským sledoval několik dní čelní představitele AfD během kampaně v Sasku Anhaltsku včele s Ulrichem Siegmundem.
Reportáž najdete zde:
Týdeník Respekt
Podcasty týdeníku Respekt
Summit Číny, USA a Ruska nevypadá na Jaltu 2.0. A Ukrajina zimu pod palbou i s naší pomocí zvládne
Zeitgeist Tomášem Kopečným a Petrem Drbohlavem o ukrajinském boji za svobodu a demokracii, ruské pasti v mezinárodních jednáních i humanitární pomoci. Ptal se Štěpán Sedláček.
Co ukázala jednání mezi představiteli Ruska, USA a Ukrajiny v Abú Zabí, kde evropští představitelé zůstali za zavřenými dveřmi, a následný summit EU v Dublinu? S jakými nástrahami je spojená taktika Ruska? A co čekat od setkání Donalda Trumpa, Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina v Číně? Jak si stojí Ukrajina na začátku další zimy, kdy se Rusko bude snažit demoralizovat obyvatelstvo útoky mimo jiné na energetická zařízení? Jakou pomoc teď Ukrajina potřebuje především? A jak Česko změnilo svůj přístup k pomoci s novou vládou? A v jakém smysl naplňuje Ukrajina vzdorující pátým rokem ruské agresi smysl a hodnoty spojené se 17. listopadem a bojem za svobodu a demokracii? Nejen o tom mluví v podcastu Zeitgeist zmocněnec Hospodářské komory pro Ukrajinu Tomáš Kopečný, ktý dříve působil jako náměstek ministra obrany a vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny, a Petr Drbohlav, který je regionálním ředitelem pro východní Evropu a Afghánistán v nevládní organizaci Člověk v tísni.
Redakce Respektu o 17. listopadu: Euforie, kocovina, rány v centru Prahy i nečekaných 37 let svobody
Výtah Respektu: Lidé napříč Českem si dnes připomínají 37. výročí sametové revoluce. V regionech i hlavním městě se konají happeningy, pietní akty, koncerty i shromáždění. Stejné výročí nicméně v těchto dnech slaví i Respekt. Někteří jsou v něm členy od prvního dne, redakce se ale za téměř čtyři dekády rozrostla i o lidi, kteří se narodili až po roce 1989. Ve speciální epizodě se proto Zuzana Machálková ptá, jak 17. listopad prožili lidé, kteří se tehdejších událostí aktivně účastnili, a co si s ním spojují mladší generace. Liší se jejich pohled na oslavy svátku demokracie?
Hodí vláda po největší demonstraci od revoluce zpátečku, nebo je zrušení poplatků hotová věc?
Výtah Respektu: Demonstrace pořádané spolkem Milion chvilek se v neděli na pražské Letné zúčastnilo kolem 400 tisíc lidí. Podle organizátorů to potvrdila i policie. Při takovém počtu šlo o největší shromáždění od roku 1989. Největším tématem sice byla nezávislost veřejnoprávních médií a tlak na vládní koalici, aby nerušila koncesionářské poplatky, objevovaly se ale i jiné problémy, které demonstrující trápí. Jak na to zareagovali vládní politici a političky? Skutečně je šance, že by vláda návrh na změnu financování ČT a ČRo stáhla? A co bude v Česku dál, když to touto demonstrací nekončí? V pondělní epizodě vše shrnuje František Trojan.
Těžký týden: O ruských mužatkách a českých macinkách
Slovenský pořad Ťažký týždeň, který už více než deset let glosuje politické a společenské dění s pomocí humoru, sarkasmu a nadsázky, nově zamířil také na českou politickou scénu. V exkluzivní spolupráci s Respektem nabízí pohled na dění u nás zpoza hranic. Sledujte každou neděli v 19h.
📣 Baví vás Těžký týden? Pošlete ho dál! Sdílejte pořad s přáteli a pomozte nám dostat ho k dalším divákům.
🔔 Odebírejte Respekt na YouTube
Nenechte si ujít nové díly Těžkého týdne ani další naše pořady 👉 https://www.respekt.cz/ytodber
ℹ️ Těžký týden je satirický pořad. Názory a postoje v něm prezentované nemusí odrážet stanoviska redakce Respektu.
#tezkytyden #respekt #satira #politika
Proč se Bohuš Na zábradlí svléknul donaha? A taky byste chtěli mít vlastního gumáka?
V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.
Tentokrát došlo na:
- trest 10,5 roku vězení pro komika Russella Branda
- přestřelku mezi kapelou The Strokes a hudebním kritikem Anthonym Fantanem
- zamítnutí ministerstva kultury nákupu děl Davida Böhma a Jiřího Franty pro Národní galerii Praha
- finalisty výběrového řízení na nové vedení NGP
- inscenaci Dědictví aneb Kurvahošigutntág (Divadlo Na zábradlí)
- výstavu Das große Drama. Auguste Rodin und der Streit um die Moderne (Albertinum, Drážďany)
- comeback Johnnyho Deppa s filmem Ebenezer
- portrét malíře Romana Košťála a jeho výstavu Voyer (Bold Gallery)
- výstavu Kláry Hartlové Příslib návratu (Hidden Gallery)
- album hudebníka Adam the World chrasty&sliny
- knihy Daniela Kehlmanna Šálivá hra světla (Argo) a Ivany Čornejové Krakonoš – Stručná historie (Paseka)
- katalog výstavy Medzi eufóriou a vyčerpáním. Bratislavská klubová scéna 90. rokov (N Press, Múzeum města Bratislavy)
- fiktivní dokumentární sérii Cunk on Cinema (od 12. listopadu na Netflixu) a výstavu Proti proudu. Skupina surrealistů 1934 – 2024 (od 26. listopadu ve Veletržním paláci NGP)
Rakušan luxuje opozici i ANO - a ODS neví, co se sebou
Starostové nadále rostou, ODS nadále stagnuje a nezdá se, že by se něco mělo měnit. Co za nárůstem podpory pro Rakušana a spol. stojí? Proč nefunguje Martin Kupka? Nebo právě on jako jediný z ODS funguje? O tom si povídali Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v novém díle podcastu Vládneme, nerušit.
Je víc luštěnin progresivistické zlo? Vláda jde proti povinnému zdravějšímu stravování ve školách
Výtah Respektu: Od září příštího roku by ve školách měla platit vyhláška, která by udávala podmínky školního stravování tak, aby byly povinné. Jídlo by mělo být zdravější a vyváženější, přičemž testovací fáze už probíhá a školy tak mají dostatek času, aby se na změny připravily. Vláda ANO, SPD a Motoristů však nyní prosazuje, aby pravidla nebyla povinná, ale jen nezávazným doporučením. Ministr Boris Šťastný například probíranou vyhlášku označil za nesmyslné progresivistické zlo. Jaké jsou argumenty všech zúčastněných? Co přesně by se v jídelnách mělo měnit? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Markéta Plíhalová.
Bára Stárek: Kdyby vláda sloužila jen svým voličům, nebude společnost držet při sobě
Tekutá společnost #32: S ředitelkou nevládní organizace Díky, že můžem o letošních oslavách 17.listopadu, úspěšné sbírce pro Korzo Národní, osobním nasazení a odolnosti vůči výpadům politiků i čerpání sil na horách a spokojeném manželství.
Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na webu Respektu a v mobilní aplikaci Respekt. Dále také na Spotify, v Apple Podcastech a na YouTube.
Putin na frontě nepostupuje. Ve velkých ukrajinských městech proto v zimě chystá civilní teror
Výtah Respektu: Zatímco světová diplomacie testuje možnosti jednání o podpoře Ukrajiny a ukončení ruské agrese od formátu G7 po schůzky ve Spojených arabských emirátech, česká politika vysílá smíšené signály. Karel Havlíček sice zrovna jedná přímo na Ukrajině, ale na klíčovém spojeneckém cvičení v Polsku chybíme. Jak si to vysvětlit? Co vyplynulo z dalších jednání? V čem je unikátní Dánsko a jaká zima čeká Ukrajinu? I to se dozvíte ve středeční epizodě s Ondřejem Kundrou.
Jsou ženy emočně inteligentnější od přírody? Nebo jim nic jiného nezbývá?
Ženy pečují, organizují, udržují vztahy. Je to kvůli tomu, že jsou přirozeně emočně inteligentnější než muži? Takhle jednoduché to není. Data sice vyšší emoční inteligenci u žen prokazují, není to však důsledkem jejich vrozených či magických schopností, ale rozdílným způsobem socializace. Chlapečci tradičně vztek projevit můžou, brečet ale ne. U holčiček přesně naopak. Důsledky můžeme vidět v častém vyhoření žen či vyšší míře sebevražd mužů. Je potřeba být emočně inteligentní v korporátních vedoucích pozicích? A jak může zvyšování emoční inteligence přispět k vyšší odolnosti společnosti? Metaanalýzu Americké psychologické asociace (APA) v novém díle feministického podcastu Ženy XYZ probírají redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.
Možnost poslanců vstupovat do živých kauz bychom vnímali jako výrazné porušení právního státu
(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry s ředitelem NCOZ Jiřím Mazánkem o obavách ze změny legislativy, bitcoinové kauze i bytech skoupených Rusy.
Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek vnímá s obavami zvažovanou snahu části poslanců změnit zákony tak, aby se dostali k informacím o citlivých kauzách. V podcastu (Ne)bezpečí také popisuje, jak se policisté dozvěděli o bitcoinovém případu, jak ve své práci využívají umělou inteligenci, proč tu Rusové skoupili tolik bytů a jak si on sám střeží své bezpečí. Moderuje Ondřej Kundra.