Výtah Respektu: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na svých sociálních sítích zveřejnil video z Pásma Gazy, kde mluví o tom, že Izrael není na odchodu a zůstává v takzvané žluté linii. Z velké části se podle něj podařilo dosáhnout toho, že území nepředstavuje pro Izrael ohrožení. Do toho ministr obrany Jisrael Kac prohlásil, že má země připravené plány odsunu Palestinců a Palestinek z Pásma Gazy. V takovém případě by však šlo o válečný zločin. Izraelská armáda mezitím vyšetřuje jiný možný zločin, a to zabití pětileté palestinské dívky Hind Rajab, jejíž příběh byl zfilmován ve snímku s názvem Hlas Hind Rajab. Co přesně se v jejím případě stalo? Bude vyšetřování nezávislé? Jaká je situace v Pásmu Gazy a co se děje na okupovaném Západním břehu? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Hostem Barbory Kroužková v podcastu Tekutá společnost byl ekonom a univerzitní učitel Dominik Stroukal. Co hrozí, když budeme mít velké rozpočnové schodky? Jak velkou moc mají technologické firmy a jak je zdanit? Proč se máme omlouvat dětem a jak velkou vášní mohou být rajčata?

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: ⁠https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost⁠ a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: ⁠https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD ⁠

• Apple Podcastech: ⁠https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574⁠

• YouTube: ⁠⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Výtah Respektu: Je tomu přesně týden, co vysokohorský masiv Himaláje zasáhla ničivá blesková povodeň, která se přehnala pohraniční oblastí mezi Nepálem a Tibetem. Spouštěčem byl kolaps skalního podloží a zřícení části ledovce. Do horských údolí se následně uvolnily miliony tun ledu, kamení a roztáté vody. Během pouhých pár minut povodeň doslova smetla celé vesnice, silnice i klíčovou infrastrukturu. Vyžádalo si to víc než tisíc obětí, další tisíce jsou pohřešovány, mezi nimi zhruba pětistovka cizinců. V Nepálu je v tuto chvíli i zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Asii David Jakš, který ve středeční epizodě popisuje, co na místě viděl, jak se k zasaženým lidem dostává pomoc, co ji komplikuje, jak se Nepálci vyrovnávají s šokem i v čem jim pomáhá tamní kultura. Moderuje Zuzana Machálková.

S ředitelem Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Břetislavem Brejchou nejen o tom, proč v Česku roste agrese a násilí mezi nezletilými

Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě řeší nejsledovanější kauzy v zemi. Jak jeho lidé dopadli čínského špiona, jak se vyvíjí vyšetřování zapálení zbrojního skladu v Pardubicích a proč Brejchu nepřekvapuje, že Německo teď oznámilo, že za útokem na letiště v Lipsku stálo Rusko. Hrozí něco podobného v dalších týdnech i v Česku a jak se lze přibývajícímu počtu ruských sabotáží bránit?

Ženy XYZ #60: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata  

Jedna z nejslavnějších influencerek, které na sociálních sítích propagují stereotypní genderové role, Nara Smith, se distancovala od označení tradwife, neboli tradiční manželky. Stále přitom připravuje domácí žvýkačky, skittles i mražený jogurt  – cokoliv na co si vzpomenou její manžel nebo čtyři děti – v luxusních róbách a drahé kuchyni. Znamená její obrat soumrak hnutí tradwives? A co vzkazují “tradičním manželkám” ženy, které toto uspořádání opustily? V podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Clara Zanga a Markéta Plíhalová.

Výtah Respektu: Vrchní soud v Praze zkraje týdne zamítl odvolání europoslankyně Jany Nagyové z hnutí ANO a potvrdil jí tak tříletou podmínku a peněžitý trest ve výši pět milionů korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Premiér Andrej Babiš, který dostal imunitu od poslanců a poslankyň a soudu se tak vyhýbá, zopakoval, že jde o politický proces a soudnictví přirovnal k totalitě. V čem předseda vlády selhává? Vytváří tím tlak na soudy? I na to odpovídá v úterní epizodě Ondřej Kundra.

Zeitgeist #36 Tomášem Lindnerem o situaci v Sasku-Anhaltsku před zemskými volbami a sílící Alternativě pro Německo využívající ostalgii i westalgii.

Alternativa pro Německo vznikla teprve před třinácti lety v době, kdy kancléřka Angela Merkel vládla Německu mimo jiné se sloganem Alternativlosigkeit a řadu svých politik hájila tím, že k nim neexistuje alternativa. V tom se ostatně inspirovala od Margaret Thatcher a jejím heslem TINA (There is no alternative) odkazujícím na volný trh a neoliberální politiky tehdejší konzervativní vlády.

Alternativa pro Německo jako pravicová populistická strana přišla s nabídkou alternativy k politice křesťanských demokratů i socialistů a postupně se vyprofilovala jako krajně pravicová euroskeptická strana se silně protiimigrační politikou, důrazem na etnický nacionalismus a snahu revidovat pohled na moderní dějiny Německa, přičemž někteří vysoce postavení členové AfD nemají problém relativizovat ani nacistickou minulost země. Hlavní oporu přitom strana má v zemích bývalého východního Německa.

Německé mainstreamové strany zkusily kolem AfD  vystavět "Brandmauer" tedy jakousi protipožární zeď či firewall, který má zabránit šíření „viru“ krajní pravice dál do společnosti a rozleptání liberální demokracie budované v Německu od konce druhé světové války. V praxi to znamená, že s nimi nespolupracují a vždy se snaží spojit síly tak, aby se AfD na různých úrovních nedostala k moci, i za cenu velkých kompromisů mezi rozdílnými demokratickými stranami. Například v Durynsku vyhrála v roce 2024 AfD zemské volby, ale ostatní strany se spojily, aby v zemi nevládla. Durynský Zemský úřad pro ochranu ústavy, který také funguje jako kontrarozvědka, stranu v zemi vyhodnotil jako prokázaně pravicově extremistickou a její představitele v čele s Björnem Höckem sledují tajné služby.

Na začátku září 2026 AfD vede v celostátních průzkumech. Tleská ji současná americká administrativa i Elon Musk. Je největší opoziční silou v Bundestagu a ve státě Sasko-Anhaltsko týden před volbami přesahují její preference 40 procent, zatímco vládnoucí CDU 23 procent. Pokud se voličské nálady potvrdí ve volbách tak by mohla strana poprvé sama vládnout v jedné ze zemí a začít budovat svou alternativní verzi Německa. Co by to mohlo v praxi znamenat? Čím se daří AfD oslovovat voliče a jaká ideologie probublává hlouběji pod fasádou, líbivými slogany kampaní? Nejen o tom mluví Tomáš Lindner v podcastu Zeitgeist, který spolu s fotografem Matějem Stránským sledoval několik dní čelní představitele AfD během kampaně v Sasku Anhaltsku včele s Ulrichem Siegmundem.

Reportáž najdete zde:

Respekt na cestě s lídry Alternativy pro Německo

Výtah Respektu: Nejsilnějšímu vládnímu hnutí ANO dál klesá podpora. Ukázal to model agentury Kantar pro Českou televizi. Od 3. do 21. srpna se do něj zapojila zhruba tisícovka lidí. Pro hnutí Andreje Babiše by hlasovalo 30,5 procenta z nich, což je ve srovnání například s únorem o 4 procentní body méně. Část voličů by podle modelu přešla k hnutí STAN, kterému podpora naopak roste. Jaké je pro to vysvětlení? Mohli by mít Starostové příštího premiéra či premiérku? Proč zbylé strany a hnutí spíše stagnují, nebo dokonce klesají? I o tom mluví v pondělní epizodě šéfredaktor Erik Tabery.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:

• spor literárního podcastu TL;DR se spisovatelkou Markétou Lukáškovou
• úmrtí countryové hvězdy Dolly Parton
• knihu Charlotte Beradt Třetí říše snu (Herrmann & synové)
• koncert Kurta Vila
• romantickou komedii Willa Glucka Na jednu noc
• výstavu Josef Karl Rädler: Malíř, básník, pacifista, moralista (Rakouské kulturní fórum v Praze)
• nové album kapely Interpol This Mirror Weighs a Ton
• finále výstavy Domácí umění na zámku Veleslavín Bambule, míchačky a vrchní aneb Vyrob, vypij, prchni! (29. srpna), vernisáž výstavy v Centru současného umění DOX Andros – mužské tělo v současném středoevropském umění (3. září)

Vládneme, nerušit #75: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem Zelenkou

První čtvrtina třetí vlády Andreje Babiše se blíží ke konci. Měsíce po jmenování kabinetu a zisku důvěry ukázaly, koho premiér a ministři vnímají jako své hlavní soupeře v politickém boji. Zatím se mezi ně neřadí opozice, naopak pozice se mění vůči Ústavnímu soudu. Jak budou spory s úředníky, prezidentem nebo neziskovým sektorem pokračovat? A kdy se stane opozice relevantním hráčem? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v 75. dílu podcastu Vládneme, nerušit.

🎧🚨Přijďte si nás poslechnout živě na Letní podcastovou scénu do Trojského Pivovaru v Praze! Startujeme 14. září v 19:00 Lístky zde: https://www.letnipodcastovascena.cz/program

„Když ne zločin, tak zlý čin vůči příštím generacím", „kreditní karta, bianco šek na další stovky miliard na dluh", „znásilnění rozpočtové odpovědnosti", „největší lumpárna". Tak opozice mluví o sporné novele rozpočtových pravidel, kterou tento týden ve sněmovně prosadila vládní koalice a podle očekávání tak přehlasovala prezidentovo veto. Lídři opozičních stran už oznámili, že se obrátí na Ústavní soud. Ministryně financí Alena Schillerová se nicméně brání, že potřebuje upravená pravidla, aby mohla sestavit odpovědný, realistický a transparentní rozpočet. Co přesně vládní koalice navrhuje? Je opoziční kritika oprávněná? Jak změny dopadnou nejen na mladé lidi? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Filip Zelenka.