S Přemyslem Jiruškou, Vítem Svobodou a Martinem Uhlířem o letošných vědeckých nobelovkách.

Jaké objevy si letos vysloužily Nobelovy ceny za medicínu, fyziku a chemii? A jak změnily dané obory? Nejen to ve zvláštním vydání Výtahu Respektu přibližuje profesor Přemysl Jiruška, vedoucí Ústavu fyziologie 2. lékařské fakulty UK, Vít Svoboda z VŠCHT Praha a vědecký novinář Martin Uhlíř. Moderuje Štěpán Sedláček.

Doporučujeme také článek:

⁠Nobelovu cenu za fyziku získal „lovec“ částic přilétajících ze vzdálených galaxií⁠

Tekutá společnost #27: S bývalou ředitelkou Českého centra v Tbilisi o ruském útlaku, stavu veřejné debaty nejen v Gruzii i výchově k demokracii
v multikulturní rodině

Do podcastu Barbory Kroužkové přišla Ivana Bursíková,bývalá šéfka Českého centra v Tbilisi. Jak na centrum dopadá politika ministra Macinky? Proč Gruzii dál ovládají traumata ze sovětské minulosti a kdy posílí demokratická část společnosti? V jakém stavu je česká veřejná debata a na co si musíme dát pozor? 

Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: 

• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt

• Spotify: <https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD >

• Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Speciální Vládneme, nerušit ŽIVĚ z Univerzity KarlovyGenerace Z vstoupila do Poslanecké sněmovny. Dvacátníci a třicátníci tak již naplno spolurozhodují o našich životech a to navíc v rekordním množství. Mají ale reálnou moc a jsou svými staršími kolegy vyslyšeni? Jaká jsou jejich témata? A umí se spolu domluvit lépe i napříč opozicí a koalicí, na rozdíl od starších kolegů? O tom si v Kampusu Hybernská u příležitosti zahájení akademického roku Karlovy univerzity povídali Kristýna Jelínková, Eva Soukeníková a František Trojan.

Výtah Respektu: Už 9. a 10. října budou Češi rozhodovat o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech sedět v zastupitelstvech. Zhruba třetina země bude volit také své zástupce a zástupkyně do horní komory Parlamentu. O co ve volbách jde? Jak v komunálních volbách volit jednotlivé strany či kandidáty? Jak konkrétně chtějí splnit své sliby týkající se dostupného bydlení? A co se nepovedlo první dámě? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě František Trojan.

Ženy XYZ: Většinu dějin platilo, že vládnou muži. Královen, které přesto usedly na trůn, tak nebylo moc, většina z nich ale zanechala výraznou stopu: Amanirenas, vládkyně starověkého království Kuš, anglické královny Alžběta I. i II., ruská carevna Kateřina Veliká nebo jediná žena na českém trůně - Marie Terezie. Platilo také u panovnic moderní klišé, že ženy do politiky přinášejí klid a jemnost? A co přinese Evropě éra královen, která ji zanedlouho čeká? V další živém natáčení podcastu Ženy XYZ o tom debatovaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

S Irenou Kalhousovou o blížících se volbách v Izraeli a jejich zatížení událostmi ze 7. října. Moderuje Ondřej Kundra.

Izrael směřuje ke klíčovým parlamentním volbám, které rozhodnou o dalším osudu Benjamina Netanyahua a které mohou výrazně ovlivnit další směřování Izraele. Co od voleb očekávat? Jak moc budou tyto volby zatížené událostmi ze 7. října? A jak mohou volby v Izraeli ovlinit situaci v Gaze a na Západním břehu? Debata s Irenou Kalhousovou, ředitelkou Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

Foto: ČTK / AP/ Ronen Zvulun

Výtah Respektu: „Írán znovu otevře Hormuzský průliv až poté, co Spojené státy splní jeho podmínky," řekl podle íránských médií předseda íránského parlamentu, načež v pondělí večer tisková agentura Fars zveřejnila slova íránského prezidenta, podle kterého jednání s USA nemají žádný smysl. A tak se, na což v posledních týdnech upozorňují i světové agentury, obě země ocitly kromě války také ve slepé uličce. Kdy bylo poslední jednání Spojených států a Íránu? Jak je to nyní v Hormuzském průlivu? A jak by dění mohlo ovlivnit to, že se Američané stáhli z Iráku? I o tom mluví v úterní epizodě Dominika Perlínová.

Zeitgeist s polským novinářem a bohemistou Aleksanderem Kaczorowským o odkazu prezidenta Václava Havla u nás a ve světě i jeho zneužívání. Připravil a Moderuje Štěpán Sedláček.

„Ať už si myslíte o současném stavu světa cokoliv – členství v Severoatlantické alianci nám umožnilo vstup do Evropské unie a zajistilo čtvrtstoletí prosperity. Polsko nezažilo takový klid a prosperitu tři sta let. Udělali jsme velký civilizační pokrok, za nějž vděčíme lidem jako byl Václav Havel,“ říká polský slavista a publicista Aleksander Kacorovski o odkazu první české hlavy státu.

Václav Havel by 5. října oslavil devadesátiny. Dramatik, disident, esejista, vůdčí intelektuální postava, autor absurdních her, otevřeného dopisu Gustavu Husákovi, Moci bezmocných a jeden z hlavní organizátorů Charty 77 strávil v komunistickém vězení celkem 5 let. Posléze se stal prvním porevolučním prezidentem a politikem, světovou ikonou a v Česku takřka mýtickou postavou i „značkou“ o kterou se vedou kulturní boje. Význam neztrácí ani v zahraničí, jak potvrdil například liberální kanadský premiér Mark Carney, který na Světovém ekonomické fóru v Davosu sklidil potlesk ve stoje za projev o zlomu ve světových pořádcích rámovaný tezemi z eseje Moc bezmocných (1978).

Jak se význam a odkaz Václava Havla jeví z odstupu patnácti let od jeho smrti? To v rozhovoru přiblíží jeden z Havlových životopisců – polský bohemista, překladatel a novinář Aleksander Kaczorowski, který je mimo jiné autorem knižního rozhovoru s polským exprezidentem Aleksanderem Kwaśniewským a nejnověji i biografie Milana Kundery: Życie za zasłoną.

„Je velmi dobré číst Václava Havla simultánně s Milanem Kunderou, který svůj slavný román začíná úvahou o lehkosti a těžkosti bytí. Kundera je reprezentantem oné lehkosti. Měl za to, že věci o kterých si myslíme, že jsou v životě velmi důležité, jako je identita, ztotožnění se s nějakou ideologií, systémem hodnot, stranou, zemí nebo druhými lidmi,  vám ve výsledku spíše brání v dosažení skutečné svobody. Václav Havel je protikladem tohoto přístupu a reprezentantem oné těžkosti bytí,“ srovnává Kaczorowski dva nejslavnější české intelektuály druhé poloviny minulého století.

Jaký klíč doporučuje k lepšímu porozumění Václavu Havlovi? Jak se dnes jeví polemika s Kunderou o českém údělu a roli střední Evropy, kterou vedli po invazi v roce 1968? V čem podstatném změnila disidenta a nezávislého intelektuála prezidentská role? Co je nedůležitějšíím odkazem Václava Havla v zahraniční politice? A proč nebyl českým Mahátmou Gándhím, k němuž Havla připodobňoval Bill Clinton nebo Barack Obama?

„Havel nebyl Gándhí. Nikdy neříkal, že by se neměla vůbec používat síla, a uvědomil si, že v mezinárodních vztazích to není tak jednoduché. Česká republika má výhodu, že žije v relativním klidu. I válka na Ukrajině je pro vás stále poměrně daleko. Ale jsou tady země, které ohrožení terorismem a dalšími věcmi čelí každý den. Když jste politik takového státu, musíte dělat velice těžká rozhodnutí. Proto pravděpodobně politika není pro intelektuály,“ dodává autor biografie Havel: Pomsta bezmocných (XYZ, 2021).

Jak by se dnes asi stavěl k prezidentovi Donaldu Trumpovi a co by říkal na to, jak zmíněný Carney naložil s jeho zelinářem a obratem k životu v pravdě? Co je klíčová idea v Havlově díle a proč to není pravda a láska? Jak vnímají prvního českého prezidenta a jeho dílo v Polsku? Co říká na osud Knihovny Václava Havla a kde jsou v životě bílá místa, které by stálo za to prozkoumat? Nejen o tom mluví Aleksander Kaczorowski v podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem.

Přečtěte si také vybrané texty k havlovskému výročí.

Doporučujeme také podcast o eseji Moc bezmocných:

Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě

Výtah Respektu: Španělsko zanedlouho čekají předčasné volby. Premiér Pedro Sánchez je vyhlásil na 29. listopadu. K tomuto kroku byl dotlačen událostmi posledních dnů až týdnů, kdy ve Španělsku byly velké protesty kvůli krizi bydlení. Protesty nicméně sužují i sousední Francii, tam je ovšem důvodem školství. Co jsou v obou případech hlavní důvody? Jaká je ve státech situace oproti zbytku Evropy? A jaká by mohla být řešení? I o tom mluví v pondělní epizodě Magdaléna Fajtová.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci

Tentokrát došlo na:

• Anketu The New York Times o 100 nejlepších televizních show 21. století
• nové české seriály Kamarád a Oddíl B
• divadelní inscenaci Věra Jirousová (za svobodna Vařilová) (Divadlo Venuše ve Švehlovce)
• profil jazzového hudebníka Shabaky Hutchingse
• úmrtí teoretika umění Radka Horáčka
• 1. narozeniny Jiřího Suchého
• výstavu ...a žiadná iná! Auditorium slovenské scény (Dům umění města Brna)
• návštěva Archeologického muzea v Heraklionu
• rozhovor s kurátorem Vojtěchem Fábrym
• knihu německého filozofa Hanno Sauera Klasse: Die Entstehung von Oben und Unten (Piper)
• film Alejandra G. Ińárritua Digger (v kinech od 1. října), koncert Joshuy Idehena (7. října v Café V lese), výstavu Výlet Ester Knapové (od 7. října v Galerii Platforma 15)