Po stěhování fotbalového klubu Slavie do Edenu v roce 1953 se jako v ráji necítili fanoušci ani hráči. Další díl seriálu Radiožurnálu Sport o sto letech československé a české ligy připomíná starosti Slavie na nové adrese. Co všechno se v Edenu řešilo a co bylo problémem? Poslechněte si.

Freestyle snowboardista nedá dopustit na Špindlerův Mlýn. „Letní i zimní sezona tu má svoji krásu. Je to nejhezčí místo, kde jsem, kdy byl. Skvělé místo na odpočinek, hlavně ten aktivní,“ přiznává Jakub Hroneš, který je aktérem našeho projektu Olympijský rok.

Padesátá léta minulého století byla těžká pro hodně klubů. I u těch neslavnějších a nejlepších, protože přišly i o tradiční názvy, dresy a některé i o stadion. To je i případ Slavie, která tehdy dlouho sídlila na pražské Letné a jako Dynamo Praha se stěhovala do vršovického Edenu. Kdy se dřevěná tribuna otřásala v základech? Poslechněte si v seriálu Radiožurnálu Sport.

Spostu kilometrů na kole, v běžeckých botách, na kolečkových lyžích, ale i hodně regeneračních procedur. To vše je součástí letní přípravy u elitního českého biatlonisty Michala Krčmáře. Zrovna na jednu z regeneračních aktivit za ním v rámci projektu Olympijský rok vyrazil reportér Jan Suchan. Poslechněte si, jak si Krčmář užívá masáž. „Eliška má příjemné chvaty. Vlastní tělo už hodně znám, ale když potřebuji uvolnit, tak se svěřím do rukou Elišky, Romana nebo Toma,“ říká.

V seriálu Radiožurnálu Sport jsme stále v padesátých letech minulého století, v časech temna pro drtivou většinu tradičních klubů. Ale i tato doba vyprodukovala velmi silné značky. V roce 1953 v lize poprvé triumfoval vojenský celek. Přebor československé republiky, jak se tehdy nejvyšší soutěž jmenovala, vyhrál klub ÚDA (Ústřední dům armády), předchůdce pražské Dukly. V té době byla Sparta nebo Slavia na pokraji zájmu.

Při vzpomínkovém seriálu na československou a českou fotbalovou ligu jsme stále ještě v padesátých letech, v období plném drastických rozhodnutí a změn, při kterých si nikdo nemohl být ničím jistý. Například Teplice zažily v roce 1952 nejpovedenější sezonu do té doby, přesto na ni mohou vzpomínat jako na jednu z těch nejkrutějších.

Tvář Olympijského roku Michal Vápenka se kromě parahokeje věnuje i jiným sportům a dokazuje, že je obrovsky všestranným borcem. Zaměřuje se i na paraflorbal. „Klasický florbal jsem hrál až po úraze v bráně nejvyšší pražskou soutěž. Teď jsem ale napadající člen týmu a jsem v poli,“ říká borec s přezdívkou „Vápno“. Jak moc to při paraflorbale jiskří? Co o něm říkají florbalisté? Poslechněte si v seriálu Radiožurnálu Sport.

V seriálu Radiožurnálu Sport si momentálně připomínáme období mezi lety 1945-1955. V čase překotných experimentů a reforem, které přinesl nástup komunistů k moci. Jedna ze zásadních změn se týkala i tradiční hornické značky. FK Slezská Ostrava se jmenoval od svého založení v roce 1922 a pod tímto názvem přežil i válečná léta, komunistickou éru už ale ne. K názvu Baník přišel slezský klub třicet let po svém založení. Jak si získal takovou oblibu?

Tréninky, soustředění, zápasy a turnaje. To je hlavní náplň života hokejisty národního týmu Ondřeje Beránka. K tomu, aby mohl podávat ty nejlepší výkony, ale potřebuje taky odpočinek. Právě ten reportážně zachytil Petr Kadeřábek, který s Ondřejem Beránkem pravidelně natáčí časosběrný dokument Olympijský rok. Společně vyrazili přes pole na oblíbené místo českého reprezentanta.