- Podcasty
- 2050
Poslechněte si podcast: Třinecké železárny – Jak dekarbonizovat výrobu oceli
Při běžné výrobě jedné tuny oceli vzniknou dvě tuny CO2. Přes vysokou emisní náročnost je však ocel materiálem, bez kterého se neobejdeme a který potřebujeme i pro samotnou dekarbonizaci (například větrná elektrárna obsahuje desítky tun ocelových součástí). Navštívili jsme proto jeden z největších hutních podniků v Česku, abychom se o výrobě oceli dozvěděli více a zjistili, zda a jak se dá ocel do budoucna vyrábět bez emisí. V přepočtu na osobu je v množství zpracované oceli Česká republika světovou velmocí. Je to dáno hlavně tím, že u nás máme rozsáhlou průmyslovou výrobu, která ocel hojně využívá. Zároveň to ale také pro ČR znamená velké množství emisí skleníkových plynů ze sektoru ocelářství. Dnes už sice existují technologie, s jejichž pomocí dokážeme vyrábět tzv. zelenou ocel, aby se však české ocelárny mohly touto cestou vydat, jsou zapotřebí rozsáhlé investice do tohoto odvětví a také zajištění konkurenceschopnosti ze strany EU – nákup nových zařízení i výroba zelené oceli jsou totiž velmi nákladné.
2050
Klimatický podcast o budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot. Chceme, aby se lidé v otázce změny klimatu lépe orientovali. Aby věděli o řešeních, která jsou v současné době už k dispozici a můžeme je použít. Nechceme prohlubovat „klimatickou depresi“ a přinášet další zprávy o tom, jak je všechno špatně. Nechceme se ale ani tvářit, že svět spasí třídění odpadu. Podcast 2050 má za cíl komunikovat o otázkách spojených se změnou klimatu věcně a konstruktivně a opírat se přitom o data a dosavadní vědecké poznatky. Nečekejte proto úhel pohledu, který je jednoduchý a černobílý. Zatímco v některých krocích k udržitelné budoucnosti má lidstvo už dnes jasno a stačí je jen realizovat, jinde ještě nevíme. V podcastu 2050 (https://2050podcast.cz) prozkoumáváme cesty k takové budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot. Podcast 2050 vám přinášejí Fakta o klimatu ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky, Učenou společností České republiky a Centrem pro dopravu a energetiku. Poslechněte si další epizody na našem bonusovém kanálu (https://open.spotify.com/show/3XIaCFsoRBJtqR0pJoYI65?si=623b33a58ed14bdd) . Podcastem vás provází Petr Holík (https://twitter.com/holik_petr) , Hana Tesák Vrtala a Vendula Svobodová. Podrobnosti o podcastu najdete na našem webu (https://2050podcast.cz) . Zvuk: Jan Růžička & http://nahravadlo.cz Hudba: Professor Leopard (https://www.professorleopard.cz)
Pod proudem: Jak se vyznat ve změnách energetického zákona?
Jaké změny se aktuálně dějí na poli energetické legislativy? A jak ovlivňují rozvoj obnovitelných zdrojů a další klíčové parametry nové energetiky? Epizodu odpovídající na tyto otázky jsme se chystali natočit v rámci naší “energetické série”, ale zjistili jsme, že stejné téma už dobře zpracoval někdo jiný. Proto vám dnes přinášíme hostující epizodu podcastu Pod proudem. Jejími hosty jsou Luděk Šikola a Pavel Doucha, partneři právní kanceláře Doucha Šikola advokáti. Hovoří o tom, že přelomová byla zejména novela energetického zákona nazývaná Lex OZE 1. Jejím prostřednictvím se podařilo urychlit výstavbu nových zdrojů o výkonu do 50 kilowattů. Provozovatelé takových zdrojů totiž nově nepotřebují licenci k výrobě elektřiny (dřívější limit byl 10 kilowattů). Klíčové je také zahrnutí velkých výroben o výkonu nad 1 megawatt mezi stavby veřejného zájmu. Další detaily se dozvíte v podcastu Pod proudem s moderátorem Ondřejem Novákem.
Z čeho můžeme v ČR vyrábět bezemisní elektřinu?
Dejte nám prosím hlas v anketě Podcast roku [https://www.podcastroku.cz]! Pro dostatečně rychlou dekarbonizaci energetiky v Česku potřebujeme významně posílit bezemisní zdroje elektřiny. V minulé epizodě podcastu jsme se zaměřili na to, jaké scénáře připadají v úvahu a jak jednotlivé zdroje zkombinovat tak, aby byl výsledný energetický mix nejen čistý, ale také spolehlivý a zajistil dostupnost elektřiny pro všechny. V dnešní epizodě se na jednotlivé zdroje elektřiny podíváme podrobněji. Rozdělit se dají do tří kategorií: slunce a vítr, jádro a nízkoemisní flexibilní zdroje. U každého zdroje se díváme na to, kolik elektřiny z něj vyrábíme dnes, kolik by bylo reálné vyrábět v roce 2050, a diskutujeme také o jeho výhodách a nevýhodách. Protože žádný ze zdrojů nemůže pokrýt českou spotřebu elektřiny sám o sobě, bavíme se i o tom, jak spolu jednotlivé zdroje souvisí a jak se mohou navzájem doplňovat (např. v létě bývá více slunce, v zimě více větru, zároveň potřebujeme být připraveni i na situace, kdy právě příliš “nesvítí ani nefouká”).
Elektřina bez emisí – jaké cesty k ní v Česku vedou?
Výroba elektřiny a tepla má dnes na svědomí přibližně 40 % z celkových emisí skleníkových plynů v ČR. Do budoucna počítáme v rámci dekarbonizace odvětví, jako jsou doprava nebo průmysl, s další elektrifikací mnoha procesů, což znamená, že v roce 2050 bude spotřeba elektřiny oproti současnosti 1,5x až 2x větší. Proto je nutné hledat cesty k její bezemisní výrobě. V nové sérii se budeme podrobně zabývat energetikou a v této první epizodě přinášíme přehled zdrojů, z nichž se elektřina v Česku vyrábí, kolik se jí spotřebovává a jaké součásti našeho energetického mixu produkují emise. V neposlední řadě se dozvíte, kterými směry se můžeme vydat na cestě za dekarbonizací energetického sektoru. Na základě modelování energetiky, s nímž ve Faktech o klimatu pracujeme, představujeme 3 ilustrační scénáře: 1. Hodně slunce a větru + zelený vodík; 2. Slunce a vítr + hodně jádra; 3. Slunce a vítr + elektřina importovaná ze zahraničí.
Cement – speciální epizoda přímo z místa výroby
Navštívili jsme společnost Lafarge Cement, a.s., ve které jsme diskutovali nejen o výrobě a dekarbonizaci cementu, ale měli jsme také možnost nahlédnout do samotného výrobního areálu. Výroba cementu představuje cca 8 % světových emisí [https://faktaoklimatu.cz/explainery/emise-vyroba-cementu]oxidu uhličitého. Jedná se tedy o odvětví, jehož dekarbonizace je pro dosažení klimatických cílů velmi důležitá. Podobně jako v případě oceli ani zde není dekarbonizace snadná: dvě třetiny emisí oxidu uhličitého vznikají během chemické reakce při výrobě, a tu v současnosti nedokážeme nijak nahradit. Zároveň se však bez cementu v současnosti neobejdeme a potřebujeme jej i jako surovinu pro samotnou dekarbonizaci. V této epizodě s námi můžete cementárnu navštívit, nahlédnout do pece, ve které se taví vápencový slín, nebo se podívat do kulového mlýna, kde se cement rozemílá, aby měl potřebnou hrubost. Tato jedinečná epizoda přímo z terénu nabízí možnost podívat se zblízka na jedno z klíčových průmyslových odvětví. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.
Radim Tolasz: Jak vznikají zprávy IPCC
Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) nedávno vydal poslední část takzvané Šesté hodnotící zprávy, která shrnuje dosavadní vědecké poznání o změnách klimatu. S klimatologem a zástupcem ČR v tomto panelu Radimem Tolaszem si povídáme o tom, jak tyto zprávy vznikají a co se nachází v té poslední. IPCC funguje v rámci Organizace spojených národů a kromě zástupců jednotlivých států s ním spolupracuje vždy autorský kolektiv vědců, kteří zprávy o klimatu sestavují. Vycházejí po částech, nová zpráva se objeví přibližně jednou za 8 let. V epizodě se dozvíte, jak celý proces od tvorby zadání až po výslednou prezentaci vypadá i jaké to je být českým zástupcem v tomto panelu.
Petr Daniš: Klima je příležitost
Jaké příběhy o změně klimatu a transformaci kolují v české společnosti? Co nás na celém tom tématu štve? A je něco, co nás těší? O těchto a dalších otázkách diskutujeme s autorem nově vydané knihy o změnách klimatu, která se více než na popis těchto změn zaměřuje na možnosti jejich řešení a přináší řadu konkrétních tipů, co můžeme jako společnost i jako jednotlivci dělat, abychom změny klimatu zastavili. Na naše smýšlení o transformaci mají příběhy, které si o ní vyprávíme (často ty stejné stále dokola), zásadní vliv. Stojí tedy za to podívat se na ně víc zblízka. Jádro našeho rozhovoru proto není ani tak o obsahu knihy, spíše nabízí setkání s autorem a diskuzi nad tím, jak kniha vznikala a jaký přístup ke komunikaci změn klimatu za ní stojí. Web knihy [https://klimajeprilezitost.cz/], kde najdete veškeré informace, recenze a kde si také můžete knihu koupit.
Vodík v souvislostech
Přestože se o využití vodíku mluví v mnoha odvětvích, ne vždy se musí jednat o ten nejlevnější způsob dekarbonizace. V této epizodě proto s Martinem Tenglerem (Bloomberg NEF) diskutujeme nejen technologický potenciál vodíku a jeho využití v průmyslu, ale hlavně ekonomické souvislosti výroby a přepravy. Ty totiž do značné míry ovlivní jeho možnou budoucnost ve světové ekonomice. Už dnes ovšem celosvětově spotřebováváme za rok tolik energie z vodíku, kolik jí spotřebuje USA ze zemního plynu za půl roku. Vodík tedy stojí za bližší seznámení, proto probereme jeho nejzajímavější fyzikální a chemické vlastnosti a vysvětlíme vám, jak se vyrábí dnes nebo jak by se mohl produkovat za deset let. S tím souvisí i diskuze, jak se vodíku daří na politické a legislativní úrovni nejen v Evropské unii. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.
CCS – budeme zachytávat CO2 přímo z komínů?
Zachytávání a ukládání uhlíku (CCS – Carbon Capture and Storage) je proces, při kterém je zachytáván CO2, jenž je následně uložen, aby neunikl zpět do atmosféry. Jedná se o důležitý nástroj pro snižování emisí z průmyslu a je součástí většiny scénářů k dosažení klimatické neutrality. Budeme tedy v budoucnu mít „filtr v komíně“ a oxid uhličitý pumpovat zpátky pod zem? To diskutujeme v dnešní epizodě. Aktuálně provozované CCS projekty jsou schopné odstraňovat kolem 40 milionů tun CO2 ročně. Scénáře očekávaného budoucího stavu se liší, například podle scénáře od Mezinárodní energetické agentury (IEA), který předpokládá dosažení globální klimatické neutrality do roku 2070, musí odstraňované množství vzrůst na 5,6 miliard tun CO2 ročně do roku 2050 a na více než 10,4 miliard tun CO2 do roku 2070. CCS má představovat téměř 15 % kumulativního snížení emisí. Toto odvětví tedy rozhodně nebude malé a proto je potřeba se jím dopodrobna zabývat. Jak tato technologie funguje? Jaké typy CCS existují a kolik to celé bude stát? To jsou otázky, na které odpovíme v dnešním podcastu. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.
Jak cirkulární ekonomika pomůže dekarbonizovat průmysl?
V Evropské unii můžeme ušetřit 40 % emisí z průmyslu, pokud zavedeme principy cirkulární ekonomiky. S Pavlem Zedníčkem z INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky) v této epizodě vysvětlujeme, co to je, v jakých odvětvích a jak konkrétně ji můžeme využít a jak si v této oblasti aktuálně vedeme. Klíčovou otázkou, kterou se cirkulární ekonomika snaží řešit, je, jak zajistit potřebné služby (například bydlení nebo dopravu) a přitom snížit objem těžby, výroby a využití emisně náročných materiálů, jako jsou ocel, cement, hliník nebo plasty. Typicky se bavíme o možnostech nových technologických postupů nebo o recyklaci těchto materiálů. V neposlední řadě se dozvíte i to, jak více využívat dřevo ve stavebnictví nebo jak by vypadala výroba auta s důrazem na cirkularitu. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.
Cement a ocel: Hlubší vhled do dekarbonizace a jejího financování
Pokud chcete pochopit téma dekarbonizace českého průmyslu skutečně do hloubky, pusťte si tuto epizodu. Dozvíte se, co je potřeba k tomu, abychom se zbavili emisí skleníkových plynů v odvětvích, která jsou na dekarbonizaci nejnáročnější – tedy v ocelářství a cementárenství. Naši hosté podrobně rozebírají, jak funguje trh s cementem a ocelí a jaký vliv na dekarbonizaci to má. Proč se ocel do EU dováží, zatímco cement prakticky vůbec? Jak ceny těchto komodit ovlivňuje výroba v jiných regionech světa? A jak se do těchto cen promítají aktuální vysoké ceny energií? V epizodě se také věnujeme tomu, jak transformaci těchto odvětví financovat (v ČR půjde řádově o nižší stovky miliard korun). A možná vás překvapí, že existují i ekologické důvody pro to, abychom se u nás ze všech sil snažili těžký průmysl udržet a nenechali výrobu přesunout do jiné části světa. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.