Na území Československa se během první republiky rozeběhly rozsáhlé archeologické výzkumy, jež přinesly mnoho vzrušujících nálezů. Ty většinou pocházely z pravěkého dávnověku. Tempo prvorepublikové archeologie udával zejména tým Karla Absolona, který v létě 1925 objevil na nalezišti v Dolních Věstonicích slavnou sošku Věstonické venuše.

Jakou podobu měla zábava za první republiky? Do kabaretu se chodilo zasmát, do tabarinu zatančit a do lunaparku Eden projet na horské dráze. A pokud si lidé chtěli poslechnout jazz, stačilo si sednout do kavárny...

Stvořitel pátečníků Karel Čapek toto uskupení charakterizoval jako debatní mužský klub intelektuálů. Zhruba šedesát různorodých osobností se scházelo ve dvojdomku bratří Čapků pravidelně v pátek odpoledne po dobu 14 let. Váženým členem pátečníků byl prezident Masaryk, který si kvůli nim musel vytrpět i tzv. Silvestrovskou aféru. Naposledy se sešli na Čapkově pohřbu v prosinci 1938 na pražském Vyšehradě. Tragická Čapkova smrt předznamenala neblahé osudy mnoha z nich.

Období první republiky rozhodně nelze idealizovat. Během 20 let jejího trvání rezonovalo veřejným prostorem množství korupčních afér: lihová, odvodová, hodinková, benzínová nebo aféra pojišťovny Fénix. Ruce si v nich ušpinily nejvyšší persony tehdejšího politického života (např. předseda senátu Karel Prášek) i jejich partaje. Málokterá se ale řádně prošetřila. Jen zlomek jich šel k soudu. Na politický nátlak se většina zametla pod koberec. A potrestán býval oznamovatel kauzy.

Komunistická strana nebyla roku 1921 založena Klementem Gottwaldem, ale polozapomenutým Bohumírem Šmeralem. Ten prosazoval pozvolnou cestu k socialismu. Od poloviny 20. let ale Moskva tlačila na tvrdší přístup. Proces bolševizace vyvrcholil roku 1929, kdy se do čela KSČ dostal Klement Gottwald a stranu ovládl promoskevský směr.

Vzduch je naše moře. Heslo používané za první republiky vystihovalo důležitost letectví pro zemi, která nedisponovala mořem. Průkopníkem byl pilot Jan Kašpar, který dokázal absolvovat první dálkový let již před první světovou válkou. Po ní se rychle rozvíjelo civilní i vojenské letectví. Jeho význam podtrhovaly hned tři významné letecké továrny: Aero, Avia a Letov, které vyráběly stíhací a dopravní letouny, ale i stroje určené pro leteckou akrobacii.

Herci, dramatici a komici Jiří Voskovec a Jan Werich byli hlavními tvůrčími postavami Osvobozeného divadla. Ovlivněni poetismem a dadaismem začínali absurdními zábavnými scénkami ve Vest Pocket Revue. Během třicátých let se však proměnili v břitké kritiky nastupujícího fašismu i opatrnického konzervatismu, což vedlo k tomu, že museli nejednou čelit i útokům fašistických sympatizantů během svých představení.

Četníci, jedni ze strážců zákona a pořádku první republiky, neměli lehké živobytí. A přitom nebylo snadné do jejich sborů vstoupit: četník musel být vysoký aspoň 165 cm, mít v každé dásni 4 vlastní zuby, být znalý jazyka „československého“ a mít za sebou vojenský výcvik „u zbraně“. Potom naopak nesměl s občany žertovat nebo jim tykat a jen jednou týdně se mohl na povolení vzdálit 30 km od kasáren… Co ještě život četníků obnášel? Uslyšíte v Toulkách ke Krimi létu na Dvojce.

Československá republika jako nový a poměrně velký stát potřebovala odpovídající důstojnou metropoli. Velká Praha vznikla v lednu 1922 připojením třiceti sedmi sousedních měst a vesnic k původním osmi čtvrtím. Počet obyvatel se ztrojnásobil a Praha se mezi evropskými metropolemi zařadila na 11. místo. Začala tak jedna z nejvýznamnějších kapitol tisícileté pražské historie, která během dvaceti let výrazně proměnila tvář města. Zrodilo se moderní velkoměsto.