Při hledání vlastní identity se československý stát pokoušel setřást rakouskou minulost, omezit tradiční vliv katolicismu a vtisknout sobě samému moderní tvář. V tomto díle Toulek si můžete poslechnout, jak se mladá Československá republika hlučně rozcházela a poté zase usmiřovala s Vatikánem.

Americký sen po česku. Tak lze popsat příběh Tomáše Bati a jeho rodiny, která dokázala z chudobných podmínek vybudovat světový obuvnický kolos. Nebylo náhodou, že se zakladateli tohoto zlínského zázraku začalo říkat „Český Ford“. Pojďme se podívat na příběh této značky, který je i příběhem o výjimečném vizionářství, lásce k inovacím, urputné pracovitosti, ale i tvrdosti a sobeckém pragmatismu.

Po zániku Rakouska-Uherska nevznikly jen nové státy, ale i nové ideje. Evropou se šířila vize komunistické revoluce a prožité hrůzy světové války vedly ke zpochybnění starých pořádků. Byla to éra hledání nových forem vládnutí, nového uspořádání společnosti i nového pohledu na člověka. V zákopech se totiž neměnila jen mapa světa, ale i lidská duše. A právě z této proměny vzešla potřeba nového umění. V rodícím se Československu se začala formovat nová kulturní síla: avantgarda.

Jak se mladé Československo a jeho demokracie vyrovnaly se staletými šlechtickými privilegii a s velkými pozemkovými držbami v rukou rodové aristokracie? A jak na to sama šlechta reagovala? Prozkoumejte s námi právní, sociální a ideologické souřadnice prvorepublikové pozemkové reformy.

Automobily představovaly chloubu českého průmyslu již v dobách první republiky. Ačkoli zde neprobíhala masová výroba jako ve Spojených státech, co do kvality a pestrosti výroby patřilo Československo mezi přední země na světě. V čele těchto snah stály tři automobilky: Laurin a Klement (později Škoda), Tatra a Praga.

Po první světové válce došlo k rozpadu tehdejšího světa, který byl doprovázen zánikem velkých evropských monarchií – Německa, Ruska, Turecka a Rakouska-Uherska. To přineslo osamostatnění mnoha národů. Jedním z nich byl národ Rusínů, který se připojil k nově vzniklé Československé republice. V původních plánech českých a slovenských politiků se přitom s připojením Podkarpatské Rusi vůbec nepočítalo. Stalo se tak spíše náhodou, v důsledku tehdejší složité politické situace.

Československý fenomén trampingu vznikl na počátku první republiky, když mladí lidé z měst chtěli alespoň o víkendu uniknout od práce nebo školy do přírody. Měšťanská společnost byla podle nich pokrytecká a zkostnatělá. Za vzory měli postavy amerických němých kovbojek nebo hrdiny z knih Karla Maye, Jacka Londona a Jamese Fenimora Coopera. Měli svůj styl chování, slang, písně i přezdívky. Nejznámějšími trampy byli Géza Včelička, Bob Hurikán nebo Jenda Korda.

Má se mladá Československá republika ve své zahraniční politice orientovat na evropský Západ, nebo se má přiklánět ke slovansko-ruskému Východu? A má domácí demokracie sloužit svobodnému jednotlivci, nebo národnímu kolektivu? Prozkoumejte s námi prvorepublikový ideový souboj, který Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš sváděli s Karlem Kramářem.

Františka Plamínková bojovala celý život za práva žen a práva slabších. Tato národní socialistka se snažila měnit pořádky. Jak skrze senát, tak i přes tzv. Ženskou národní radu. A stala se největší prvorepublikovou osobností emancipačního hnutí. Určující pro její osud bylo její první povolání učitelky. V období před první světovou válkou musely pedagožky dodržovat celibát a ona tuto absurditu chtěla nechat zrušit.