Má se mladá Československá republika ve své zahraniční politice orientovat na evropský Západ, nebo se má přiklánět ke slovansko-ruskému Východu? A má domácí demokracie sloužit svobodnému jednotlivci, nebo národnímu kolektivu? Prozkoumejte s námi prvorepublikový ideový souboj, který Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš sváděli s Karlem Kramářem.

Františka Plamínková bojovala celý život za práva žen a práva slabších. Tato národní socialistka se snažila měnit pořádky. Jak skrze senát, tak i přes tzv. Ženskou národní radu. A stala se největší prvorepublikovou osobností emancipačního hnutí. Určující pro její osud bylo její první povolání učitelky. V období před první světovou válkou musely pedagožky dodržovat celibát a ona tuto absurditu chtěla nechat zrušit.

Spolek Sokol si nemusíte pamatovat jen jako tělovýchovnou organizaci. Na počátku první republiky totiž pomáhal budovat zemi. Jeho členové se už v říjnu 1918 dobrovolně stávali vykonavateli branné moci státu. A další sokolské aktivity, jako například slety, měly být důležitým tmelícím prvkem „československého národa“.

Silná a důvěryhodná měna jako symbol státní vyspělosti i zdroj národní hrdosti. To byla ambiciózní vize prvního československého ministra financí Aloise Rašína. K jejímu uskutečnění však měli českoslovenští občané kráčet za cenu přemrštěného šetření, všemožného odříkání a velkého sebeobětování.

Vskutku existoval jednotný československý národ, jak tvrdila prvorepubliková ústava? Nejednalo se spíše o politicky motivované přání, jehož necitlivé prosazování Čechy a Slováky naopak vzdalovalo a bylo zdrojem jejich vzájemných nesvárů? Prozkoumejte s námi politická, intelektuální a kulturní zákoutí prvorepublikového čechoslovakismu.

Sparta a Slavia. Dějiny největší české fotbalové rivality se utvářely na počátku 20. století a během první republiky. Na jedné straně Železná Sparta s Káďou Peškem nebo Raymondem Brainem. Na druhé esa jako Bican, Puč a Plánička. Ale třeba také Vlasta Burian versus Edvard Beneš. Dozvíte se, jak vypadal tehdejší fotbal, jak se přestupovalo za oběd zdarma nebo za teplé místo v bance anebo co jediné dokázalo hráče obou týmů spojit.

Vznik nových států po rozpadu Rakouska-Uherska a carské říše znamenal i nečekaný územní spor Československa a Polska. Oblast Těšínska sice patřila od středověku pod země Koruny české, národnostně to ale bylo území pestré. Vedle Čechů tu prim hráli Poláci, Němci a „šlonzáci“, kteří v sobě snoubili identitu všech zmíněných národů. Spor, který vyústil až ve vojenský střet, trval jen týden. Nepřátelství a pocit křivdy ale desetiletí. Válku rozhodl český velitel Josef Šnejdárek.

Když na konci října 1918 vznikla na troskách hroutícího se Rakouska-Uherska Československá republika, bylo nutné vymezení hranic nového státu deklarované na papíře potvrdit i silou vojska. Vedení republiky tak muselo narychlo budovat armádu, která v následujícím roce uhájí Slovensko proti Maďarům i bolševikům. V dnes už zapomenuté válce o Slovensko nakonec proti sobě stálo přes 120 000 vojáků, vyzbrojených kulomety, obrněnými vlaky i letadly.

Písně Karla Hašlera byly tak populární, že se po něm pojmenovaly dokonce bonbóny. I když právě hity ho proslavily nejvíc, nesmíme zapomínat, že byl i úspěšný divadelní a filmový herec, scenárista, režisér, kabaretiér a prozíravý podnikatel.