Silná a důvěryhodná měna jako symbol státní vyspělosti i zdroj národní hrdosti. To byla ambiciózní vize prvního československého ministra financí Aloise Rašína. K jejímu uskutečnění však měli českoslovenští občané kráčet za cenu přemrštěného šetření, všemožného odříkání a velkého sebeobětování.

Vskutku existoval jednotný československý národ, jak tvrdila prvorepubliková ústava? Nejednalo se spíše o politicky motivované přání, jehož necitlivé prosazování Čechy a Slováky naopak vzdalovalo a bylo zdrojem jejich vzájemných nesvárů? Prozkoumejte s námi politická, intelektuální a kulturní zákoutí prvorepublikového čechoslovakismu.

Sparta a Slavia. Dějiny největší české fotbalové rivality se utvářely na počátku 20. století a během první republiky. Na jedné straně Železná Sparta s Káďou Peškem nebo Raymondem Brainem. Na druhé esa jako Bican, Puč a Plánička. Ale třeba také Vlasta Burian versus Edvard Beneš. Dozvíte se, jak vypadal tehdejší fotbal, jak se přestupovalo za oběd zdarma nebo za teplé místo v bance anebo co jediné dokázalo hráče obou týmů spojit.

Vznik nových států po rozpadu Rakouska-Uherska a carské říše znamenal i nečekaný územní spor Československa a Polska. Oblast Těšínska sice patřila od středověku pod země Koruny české, národnostně to ale bylo území pestré. Vedle Čechů tu prim hráli Poláci, Němci a „šlonzáci“, kteří v sobě snoubili identitu všech zmíněných národů. Spor, který vyústil až ve vojenský střet, trval jen týden. Nepřátelství a pocit křivdy ale desetiletí. Válku rozhodl český velitel Josef Šnejdárek.

Když na konci října 1918 vznikla na troskách hroutícího se Rakouska-Uherska Československá republika, bylo nutné vymezení hranic nového státu deklarované na papíře potvrdit i silou vojska. Vedení republiky tak muselo narychlo budovat armádu, která v následujícím roce uhájí Slovensko proti Maďarům i bolševikům. V dnes už zapomenuté válce o Slovensko nakonec proti sobě stálo přes 120 000 vojáků, vyzbrojených kulomety, obrněnými vlaky i letadly.

Písně Karla Hašlera byly tak populární, že se po něm pojmenovaly dokonce bonbóny. I když právě hity ho proslavily nejvíc, nesmíme zapomínat, že byl i úspěšný divadelní a filmový herec, scenárista, režisér, kabaretiér a prozíravý podnikatel.

Radost ze vzniku Československého státu zchladila celá řada problémů, kterým musela mladá republika čelit. Sotva skončilo vraždění na frontových liniích, začali lidé masově umírat na dosud neznámou nemoc nazvanou španělská chřipka. Vojáci se vraceli z války a nemohli sehnat práci. Nezaměstnanost strmě rostla a s ní i hlad a pocit systémové nespravedlnosti. Republiku zachvátily hladové bouře a atentátu se nevyhnul ani sám ministerský předseda.

Sen o svobodném státu, národní hrdost a bratrství přivedly za první světové války do československých legií v Rusku tisíce vlastenců. I přes hrdinství na bojišti byla jejich cesta do svobodné československé republiky dlouhá a návrat často trpký. Příběh legionářů i jejich odkaz zaznamenal svými fotografiemi a svým životem František Parolek.

Co přesně se odehrálo během osudových říjnových dní roku 1918? První pokus o vyhlášení nezávislosti socialistickými stranami ještě nevyšel. Na druhý pokus 28. října už ale bylo vše jinak. Přesto zůstávala ve vzduchu celá řada otázek: Podaří se vyhlásit nový stát bez krveprolití a srážek s císařskými vojáky? Dokážou politici udržet rozjařený dav v mezích, aby radost nepřerostla ve vyřizování účtů? Bude nový stát monarchií, nebo republikou? A přidá se k němu Slovensko?