Jak se žilo Romům za první republiky? Jejich postavení určovaly předsudky většinové společnosti, omezující zákony i špatné sociální podmínky. Jejich každodenní život – ať už kočovný nebo usedlý –, spojený s tradičními řemesly i snahou uživit rodinu, provázela nedůvěra okolí.

Vznik moderních zoologických zahrad na území Československa provázely nadšení i komplikace. Zatímco Liberec otevřel zoo už v roce 1919, Praha na tu svou čekala až do roku 1931, a to navzdory dlouholetým snahám i podpoře významných osobností.

Oficiální obraz Tomáše Garrigua Masaryka jako nedotknutelného „tatíčka“ zná každý. Jaký ale byl v soukromí, mimo svět oficialit? Další díl Toulek odhalí jeho vášeň pro polemickou novinařinu, které se věnoval anonymně i pod různými šiframi. Stranou nezůstane ani jeho vztah s Oldrou Sedlmayerovou, který musel zůstat před veřejností utajen.

Loutkářství má u nás dlouhou tradici. Právě z ní vycházelo i plzeňské Loutkové divadlo feriálních osad, kde se poprvé publiku představily loutky, které později doslova dobyly svět– Spejbl a Hurvínek. Ze zprvu amatérských podmínek vyrostlo ve 30. letech Plzeňské loutkové divadlo profesora Skupy, de facto první profesionální loutkový soubor u nás. A právě Hurvínek letos slaví sté narozeniny!

Box se v prvorepublikovém Československu postupně zařadil mezi nejpopulárnější sporty. Jeho ikonickým centrem se stal velký sál Lucerny. Mezi nejzářivější hvězdy a skutečné mezinárodní celebrity patřili František Nekolný a Vilda Jakš. Nekolný, přezdívaný Česká mlátička, dokázal uspět i mezi boxerskou elitou ve Spojených státech. Vilda Jakš si zase v Paříži zaboxoval o titul mistra světa. Jeho životní osud přitom připomínal dobrodružný román.

Psi coby hlídači stád a lidských obydlí, smečky loveckých psů provázející panovníka, psi u nohou strážců hranic a za první republiky konečně také jako pomocníci četnictva. Než se však mohli zapojit do boje se zločinem, museli překonat řadu překážek a projít náročným výcvikem. Jaký je příběh naší kynologie?

Až do zániku Rakouska-Uherska nebylo zneužívání drog považováno za společenskou hrozbu a bezpečnostní složky se jím zabývaly jen okrajově. Po vzniku Československa se však situace změnila. Nejen českou kotlinou, ale celou Evropou se šířil „hlad po radosti“ – snaha vytěsnit válečné hrůzy, zapomenout a co nejvíce si užít po chudých a depresivních letech. Užívání drog se stalo módním fenoménem, stejně jako zkracující se sukně, nové střihy pánského obleku nebo cigareta v prstech.

Příběh Antonína Čermáka zosobňuje neuvěřitelný vzestup chudého českého imigranta, který se nakonec stal jedním z nejmocnějších mužů Ameriky. Proč se ho bál i slavný gangster Al Capone? A byla kulka atentátníka v Miami skutečně určena prezidentu Rooseveltovi? Chicago, kdysi „třetí největší české město“ na světě, odhaluje osudy krajanů, kteří zpoza oceánu pomáhali budovat naši svobodu.

Od prvních pokusů s morseovkou na Petříně až po milion koncesionářů. Jak se zrodil Radiojournal, který proměnil prvorepublikovou společnost? Rádio tehdy nebylo jen zdrojem informací, ale i symbolem modernity a pokroku, nástrojem pro upevňování státu a neviditelným pojítkem mezi městem a venkovem.

Hospodářská krize měla vážné politické dopady, především v podobě eroze důvěry ve funkční stát a demokratické principy. Stát se snažil situaci řešit zavedením tzv. žebračenek, podporou stavebních projektů či finanční pomocí odborově organizovaným zaměstnancům. Tyto kroky však nebyly dostatečné. V důsledku toho docházelo ke stávkám, hladovým pochodům a demonstracím, které v několika případech vyústily až ve střelbu do protestujících.