Její cesta ke slávě nebyla jednoduchá. Od manekýny přes nevýrazné role u filmu se však díky své cílevědomosti a píli vypracovala na úspěšnou herečku a sex-symbol konce 30. let. Filmový průmysl oslovila půvabem a civilním hereckým projevem. Byla vnímána jako moderní žena, která si uměla užít slávu. Byla upřímná, inteligentní, pohotová, často také ironická a chladná. I v období, kdy Československo čelilo těžkostem, si Adina Mandlová dokázala udržet svou hvězdnou pozici.

Než se z Oldřicha Nového stala hvězda filmového plátna, působil na ostravských a brněnských divadelních prknech. V moravské metropoli mezi lety 1919 a 1935 usiloval o povýšení operety na plnohodnotné umění a patřil také k průkopníkům rozhlasové zábavy. Jak se z divadelní hvězdy stal jeden z největších filmových idolů první republiky?

Ve své době byla opravdovou superstar. Herečka, jejíž každý krok plnil titulní stránky novin. Znala ji celá republika. Dnes její jméno většině lidí nic neříká. Kdo byla Andula Sedláčková? A proč upadla v zapomnění?

Na přelomu 19. a 20. století dorazil do českých zemí film, i když prozatím němý. Od prvních „živých fotografií“ Ignáce Schächtla přes průkopnické snímky Jana Kříženeckého až po hvězdy stříbrného plátna, jakými byli Karel Lamač či Anny Ondráková, urazil český němý film během pár desetiletí cestu od pouťové atrakce k umění, které si získalo domácí i zahraniční publikum.

Stavba barrandovských filmových ateliérů byla zahájena v listopadu 1931. Díky technickému vybavení a promyšleným vnitřním prostorám splňoval celý komplex nejvyšší nároky filmové výroby. Už na začátku roku 1933 se na barrandovský kopec přesunuly první filmové štáby a provoz ateliérů se rozběhl. Barrandovská čtvrť s vilovou zástavbou, restaurací a bazénem se rychle stala centrem společenského i uměleckého života a o ateliérech se hovořilo jako o československém Hollywoodu.

Lyžování si za první republiky podmanilo české hory a Československo se postupně propracovalo mezi lyžařské velmoci. Období let 1918–1938 přineslo rozkvět závodního i rekreačního lyžování, mezinárodní úspěchy československých reprezentantů i napjaté vztahy mezi českými a sudetoněmeckými lyžaři.

Sexualita za první republiky byla plná rozporů. Na veřejnosti byla obestřena přísnou morálkou, tichem i mýty, zatímco odborníci se ji snažili vysvětlovat věcněji. Intimní život se přísně cenzuroval a homosexualita trestala.

Funkcionalismus se stal oficiálním architektonickým stylem první republiky a zásadně proměnil podobu československých měst. Architekti inspirovaní Le Corbusierem proměnili Prahu, Brno, Hradec Králové i Zlín v moderní města nové doby.

Jednou z klíčových postav československé kriminalistiky první republiky byl Josef Vaňásek, legendární vrchní policejní rada a pozdější předobraz seriálového rady Vacátka. Vedl Bezpečnostní oddělení pražského policejního ředitelství, které sídlilo v Bartolomějské ulici číslo 4. Právě odsud vyrážela takzvaná „čtyřka“ po stopách zločinu do ulic hlavního města.