Radost ze vzniku Československého státu zchladila celá řada problémů, kterým musela mladá republika čelit. Sotva skončilo vraždění na frontových liniích, začali lidé masově umírat na dosud neznámou nemoc nazvanou španělská chřipka. Vojáci se vraceli z války a nemohli sehnat práci. Nezaměstnanost strmě rostla a s ní i hlad a pocit systémové nespravedlnosti. Republiku zachvátily hladové bouře a atentátu se nevyhnul ani sám ministerský předseda.

Sen o svobodném státu, národní hrdost a bratrství přivedly za první světové války do československých legií v Rusku tisíce vlastenců. I přes hrdinství na bojišti byla jejich cesta do svobodné československé republiky dlouhá a návrat často trpký. Příběh legionářů i jejich odkaz zaznamenal svými fotografiemi a svým životem František Parolek.

Co přesně se odehrálo během osudových říjnových dní roku 1918? První pokus o vyhlášení nezávislosti socialistickými stranami ještě nevyšel. Na druhý pokus 28. října už ale bylo vše jinak. Přesto zůstávala ve vzduchu celá řada otázek: Podaří se vyhlásit nový stát bez krveprolití a srážek s císařskými vojáky? Dokážou politici udržet rozjařený dav v mezích, aby radost nepřerostla ve vyřizování účtů? Bude nový stát monarchií, nebo republikou? A přidá se k němu Slovensko?

Vznik Velkého Brna v roce 1919, kdy moravská metropole připojením třiadvaceti okolních obcí výrazně rozšířila své hranice, symbolicky odstartoval éru jejího nevídaného rozmachu. Tento díl Toulek první republikou připomíná příběh vizionářské vily Tugendhat, závodní atmosféru Masarykova okruhu i dojemnou charitativní tradici Vánočního stromu republiky.

Vznik samostatného státu vítala v říjnu 1918 i mnohá česká kamenná divadla. V pražském Národním divadle, v Městském divadle na Královských Vinohradech i v Brně byla odehrána představení v oslavné atmosféře, za zvuků písně Kde domov můj, se vzletnými přednesy řečníků. Do rozšiřující se divadelní sítě republiky patřily nejen ochotnické soubory, ale také mnohé německé scény, které se na nové politické poměry musely adaptovat. Jak si v Československu vedlo dramatické umění?

Vznik státních symbolů Československa po roce 1918 provázely spory, hledání kompromisů i nečekané okolnosti. Zatímco nová vlajka a státní znaky vznikaly díky práci heraldiků a úředníků ministerstva vnitra, státní hymna byla vytvořena spojením české písně Kde domov můj a slovenské Nad Tatrou sa blýska. Z popěvku hry Fidlovačka a studentské protestní písně se během desetiletí staly výrazné symboly společného státu.

Zlatavý mok byl v nově vzniklém Československu levným zdrojem kalorií, ale také příčinou mnoha rozvrácených rodin. Zatímco hospodami zmítala hektolitrová horečka a kořalka se podávala i dětem či ženám po porodu, prezident T. G. Masaryk před alkoholem důrazně varoval. Vinařství mezitím drtila kalamita révokazu, na Podkarpatské Rusi sloužil líh jako platidlo a stát se s všudypřítomným opilstvím snažil bojovat nejen zakládáním léčeben, ale i prvními omezujícími zákony.

Jeden z nejbohatších mužů prvorepublikového Československa Jaroslav Preiss vybudoval ze Živnostenské banky nejmocnější finanční koncern v zemi. Vysloužil si proto řadu obdivných i nenávistných přezdívek – kapitán průmyslu, žralok od Prašné brány, vlastenec i vlastizrádce, mecenáš umění i chamtivý boháč. Jeho pohádkový vzestup, tragický konec a dlouhé zapomnění odrážejí paradoxy bouřlivých dějin první poloviny 20. století.

Jak se žilo Romům za první republiky? Jejich postavení určovaly předsudky většinové společnosti, omezující zákony i špatné sociální podmínky. Jejich každodenní život – ať už kočovný nebo usedlý –, spojený s tradičními řemesly i snahou uživit rodinu, provázela nedůvěra okolí.

Vznik moderních zoologických zahrad na území Československa provázely nadšení i komplikace. Zatímco Liberec otevřel zoo už v roce 1919, Praha na tu svou čekala až do roku 1931, a to navzdory dlouholetým snahám i podpoře významných osobností.

Oficiální obraz Tomáše Garrigua Masaryka jako nedotknutelného „tatíčka“ zná každý. Jaký ale byl v soukromí, mimo svět oficialit? Další díl Toulek odhalí jeho vášeň pro polemickou novinařinu, které se věnoval anonymně i pod různými šiframi. Stranou nezůstane ani jeho vztah s Oldrou Sedlmayerovou, který musel zůstat před veřejností utajen.