První olympijské zlato v neobvyklé sportovní disciplíně. Medaile v hokeji navzdory jedinému vstřelenému gólu. Nebo cenný kov pro hudebního skladatele Josefa Suka. To všechno jsou fascinující příběhy meziválečných olympiád, v nichž hráli významnou roli i českoslovenští sportovci. Proč se ale sokolům zpočátku nechtělo na olympiádách zápolit? A jak vypadaly hry pod taktovkou nacistického běsnění?

Profesionální i amatérští ornitologové bojovali v letech první republiky za právní úpravu ochrany ptactva, vedli rozsáhlé osvětové kampaně a podnikali výzkumné výpravy do terénu. Díky jejich obětavé a nadšené práci se tehdy začal psát příběh moderní ornitologie.

Jestliže byla idea Československa dílem T. G. Masaryka, za praktické prosazení našeho státu vděčíme nejvíc Edvardu Benešovi. Tento drobný muž dokázal vyjednat nejen samotný vznik Československa, ale i jeho potvrzení na mírové konferenci ve Versailles a ukotvení v evropských poválečných strukturách. Teprve s nástupem hospodářské krize a autoritativních režimů se jeho zahraniční politika začala hroutit. Československo stanulo v obklíčení nepřátelsky naladěných států.

Většina světa si Milenu Jesenskou pamatuje jako tu, které psal Franz Kafka dopisy. Byla však daleko víc než jen jeho dopisovou láskou. Byla svobodomyslnou, moderní, emancipovanou ženou a novinářkou. A k tomu všemu byl její život jako na houpačce.

Ferdinand Peroutka patřil k nejvýraznějším novinářům první republiky. Muž, zpodobňovaný na dobových fotografiích jako zamyšlený elegán s dýmkou, se stal symbolem úspěšné žurnalistiky i hlasem nové Československé republiky. Svými texty dokázal srozumitelně a fundovaně přibližovat i ty nejsložitější otázky moderní demokracie.

Zručná švadlena, návrhářka se smyslem pro detail a také důmyslná podnikatelka, která se dokázala od píky vypracovat sama až na vrchol, to byla Hana Podolská. Povedlo se jí vybudovat jeden z nejúspěšnějších a nejznámějších módních salonů první republiky, ve kterém šily dámy z vyšší společnosti. Vlastnit aspoň jeden kus oděvu od Podolské se pro ně stalo až povinností.

Na území Československa se během první republiky rozeběhly rozsáhlé archeologické výzkumy, jež přinesly mnoho vzrušujících nálezů. Ty většinou pocházely z pravěkého dávnověku. Tempo prvorepublikové archeologie udával zejména tým Karla Absolona, který v létě 1925 objevil na nalezišti v Dolních Věstonicích slavnou sošku Věstonické venuše.

Jakou podobu měla zábava za první republiky? Do kabaretu se chodilo zasmát, do tabarinu zatančit a do lunaparku Eden projet na horské dráze. A pokud si lidé chtěli poslechnout jazz, stačilo si sednout do kavárny...

Stvořitel pátečníků Karel Čapek toto uskupení charakterizoval jako debatní mužský klub intelektuálů. Zhruba šedesát různorodých osobností se scházelo ve dvojdomku bratří Čapků pravidelně v pátek odpoledne po dobu 14 let. Váženým členem pátečníků byl prezident Masaryk, který si kvůli nim musel vytrpět i tzv. Silvestrovskou aféru. Naposledy se sešli na Čapkově pohřbu v prosinci 1938 na pražském Vyšehradě. Tragická Čapkova smrt předznamenala neblahé osudy mnoha z nich.