Vznik Velkého Brna v roce 1919, kdy moravská metropole připojením třiadvaceti okolních obcí výrazně rozšířila své hranice, symbolicky odstartoval éru jejího nevídaného rozmachu. Tento díl Toulek první republikou připomíná příběh vizionářské vily Tugendhat, závodní atmosféru Masarykova okruhu i dojemnou charitativní tradici Vánočního stromu republiky.

Vznik samostatného státu vítala v říjnu 1918 i mnohá česká kamenná divadla. V pražském Národním divadle, v Městském divadle na Královských Vinohradech i v Brně byla odehrána představení v oslavné atmosféře, za zvuků písně Kde domov můj, se vzletnými přednesy řečníků. Do rozšiřující se divadelní sítě republiky patřily nejen ochotnické soubory, ale také mnohé německé scény, které se na nové politické poměry musely adaptovat. Jak si v Československu vedlo dramatické umění?

Vznik státních symbolů Československa po roce 1918 provázely spory, hledání kompromisů i nečekané okolnosti. Zatímco nová vlajka a státní znaky vznikaly díky práci heraldiků a úředníků ministerstva vnitra, státní hymna byla vytvořena spojením české písně Kde domov můj a slovenské Nad Tatrou sa blýska. Z popěvku hry Fidlovačka a studentské protestní písně se během desetiletí staly výrazné symboly společného státu.

Zlatavý mok byl v nově vzniklém Československu levným zdrojem kalorií, ale také příčinou mnoha rozvrácených rodin. Zatímco hospodami zmítala hektolitrová horečka a kořalka se podávala i dětem či ženám po porodu, prezident T. G. Masaryk před alkoholem důrazně varoval. Vinařství mezitím drtila kalamita révokazu, na Podkarpatské Rusi sloužil líh jako platidlo a stát se s všudypřítomným opilstvím snažil bojovat nejen zakládáním léčeben, ale i prvními omezujícími zákony.

Jeden z nejbohatších mužů prvorepublikového Československa Jaroslav Preiss vybudoval ze Živnostenské banky nejmocnější finanční koncern v zemi. Vysloužil si proto řadu obdivných i nenávistných přezdívek – kapitán průmyslu, žralok od Prašné brány, vlastenec i vlastizrádce, mecenáš umění i chamtivý boháč. Jeho pohádkový vzestup, tragický konec a dlouhé zapomnění odrážejí paradoxy bouřlivých dějin první poloviny 20. století.

Jak se žilo Romům za první republiky? Jejich postavení určovaly předsudky většinové společnosti, omezující zákony i špatné sociální podmínky. Jejich každodenní život – ať už kočovný nebo usedlý –, spojený s tradičními řemesly i snahou uživit rodinu, provázela nedůvěra okolí.

Vznik moderních zoologických zahrad na území Československa provázely nadšení i komplikace. Zatímco Liberec otevřel zoo už v roce 1919, Praha na tu svou čekala až do roku 1931, a to navzdory dlouholetým snahám i podpoře významných osobností.

Oficiální obraz Tomáše Garrigua Masaryka jako nedotknutelného „tatíčka“ zná každý. Jaký ale byl v soukromí, mimo svět oficialit? Další díl Toulek odhalí jeho vášeň pro polemickou novinařinu, které se věnoval anonymně i pod různými šiframi. Stranou nezůstane ani jeho vztah s Oldrou Sedlmayerovou, který musel zůstat před veřejností utajen.

Loutkářství má u nás dlouhou tradici. Právě z ní vycházelo i plzeňské Loutkové divadlo feriálních osad, kde se poprvé publiku představily loutky, které později doslova dobyly svět– Spejbl a Hurvínek. Ze zprvu amatérských podmínek vyrostlo ve 30. letech Plzeňské loutkové divadlo profesora Skupy, de facto první profesionální loutkový soubor u nás. A právě Hurvínek letos slaví sté narozeniny!

Box se v prvorepublikovém Československu postupně zařadil mezi nejpopulárnější sporty. Jeho ikonickým centrem se stal velký sál Lucerny. Mezi nejzářivější hvězdy a skutečné mezinárodní celebrity patřili František Nekolný a Vilda Jakš. Nekolný, přezdívaný Česká mlátička, dokázal uspět i mezi boxerskou elitou ve Spojených státech. Vilda Jakš si zase v Paříži zaboxoval o titul mistra světa. Jeho životní osud přitom připomínal dobrodružný román.