Herci, dramatici a komici Jiří Voskovec a Jan Werich byli hlavními tvůrčími postavami Osvobozeného divadla. Ovlivněni poetismem a dadaismem začínali absurdními zábavnými scénkami ve Vest Pocket Revue. Během třicátých let se však proměnili v břitké kritiky nastupujícího fašismu i opatrnického konzervatismu, což vedlo k tomu, že museli nejednou čelit i útokům fašistických sympatizantů během svých představení.

Četníci, jedni ze strážců zákona a pořádku první republiky, neměli lehké živobytí. A přitom nebylo snadné do jejich sborů vstoupit: četník musel být vysoký aspoň 165 cm, mít v každé dásni 4 vlastní zuby, být znalý jazyka „československého“ a mít za sebou vojenský výcvik „u zbraně“. Potom naopak nesměl s občany žertovat nebo jim tykat a jen jednou týdně se mohl na povolení vzdálit 30 km od kasáren… Co ještě život četníků obnášel? Uslyšíte v Toulkách ke Krimi létu na Dvojce.

Československá republika jako nový a poměrně velký stát potřebovala odpovídající důstojnou metropoli. Velká Praha vznikla v lednu 1922 připojením třiceti sedmi sousedních měst a vesnic k původním osmi čtvrtím. Počet obyvatel se ztrojnásobil a Praha se mezi evropskými metropolemi zařadila na 11. místo. Začala tak jedna z nejvýznamnějších kapitol tisícileté pražské historie, která během dvaceti let výrazně proměnila tvář města. Zrodilo se moderní velkoměsto.

O spisovateli Franzi Kafkovi koluje, že byl melancholický hypochondr, který trpěl psychickou poruchou. Prý se nikdy nesmál a byl zasmušilý. To je však omyl. I když se nám to z obsahu jeho děl nemusí zdát, byl vždy usměvavý a laskavý. Mimo psaní mu dělal radost sport. Rád chodil na procházky, vesloval po Vltavě, cvičil gymnastiku, hrál tenis, jezdil na kole i motocyklu. Citlivý však byl, to se mu upřít nedá.

Po rozpadlém Rakousku-Uhersku zdědilo Československo mnohé. Mimo jiné i pozoruhodnou skupinu německy píšících pražských autorů. Jejich odkaz je nejvíce skloňován se jménem Franze Kafky. Kde se ale vzal on a další německy píšící spisovatelé v Praze – hlavním městě Čech? Pravda je, že čeština s němčinou se tu potkávaly od nepaměti. Za necelých padesát let mezi lety 1890 a 1939 zrodila pražská německá literatura sbírku mnoha velkých talentů...

Majákem rozumu a stability v rozbouřeném politickém moři byl od vzniku republiky Antonín Švehla. Genialita tohoto sedláka z Hostivaře spočívala v umění politického vyjednávání a schopnosti dosáhnout kompromisu. Za tím účelem vznikla tzv. Pětka – neformální sbor lídrů pěti nejsilnějších politických stran, který fakticky řídil politické dění po roce 1920. Trojnásobný premiér Švehla se stal spolu s Masarykem nepostradatelným vůdcem republiky.

Triumfální návrat Tomáše Garrigua Masaryka z válečného exilu do vlasti v prosinci 1918 předznamenal nebývalou popularitu, jíž se poté prezident v Československu těšil. Za první republiky vznikl až jakýsi masarykovský kult, jehož dílčí podoby v tomto díle Toulek prozkoumáme.

Za první republiky se život prostitutkám ve srovnání s dobou rakousko-uherskou výrazně ztížil. Roku 1922 byl totiž přijat zákon, který mimo jiné zakázal existenci nevěstinců. Politici si od něj slibovali omezení šíření pohlavních chorob. To se však nepovedlo.

Při hledání vlastní identity se československý stát pokoušel setřást rakouskou minulost, omezit tradiční vliv katolicismu a vtisknout sobě samému moderní tvář. V tomto díle Toulek si můžete poslechnout, jak se mladá Československá republika hlučně rozcházela a poté zase usmiřovala s Vatikánem.

Americký sen po česku. Tak lze popsat příběh Tomáše Bati a jeho rodiny, která dokázala z chudobných podmínek vybudovat světový obuvnický kolos. Nebylo náhodou, že se zakladateli tohoto zlínského zázraku začalo říkat „Český Ford“. Pojďme se podívat na příběh této značky, který je i příběhem o výjimečném vizionářství, lásce k inovacím, urputné pracovitosti, ale i tvrdosti a sobeckém pragmatismu.