Hollywood si podává kliku s Prahou, Disney mění královský pár v čele studia a česká kritika rozvířila debatu, která sahá daleko za hranice jednoho filmu. K tomu za sebou máme Super Bowl jako výkladní skříň blockbusterů, nečekaný koncertní hit a jeden literární monument, který se v kinech proměnil v nečekaně sexy drama.

Leden nám po těžkém startu roku servíruje hlavně adrenalin a existenciální depky: injekci napětí obstarává pokračování 28 let poté v režii Niy DaCosty, kde i bez Dannyho Boylea drží Garlandův scénář laťku vysoko, zatímco comeback Sama Raimiho v hravém SOS připomíná jeho éru Evil Dead a dává Rachel McAdams prostor zazářit. Žánrově neurazí ani Greenland 2, naopak největším zklamáním měsíce je blockbuster Důkaz viny s tápajícím Chrisem Prattem. Temnější polohu ledna pak potvrzuje shakespearovsky laděný Hamnet, bolestný portrét ztráty dítěte, dále Křídla smutku s Benedictem Cumberbatchem a režijní debut Kate Winslet Sbohem, June o umírající mamince. Historické drama Norimberk boduje Russellom Crowem coby Hermannem Göringem i Rami Malekem jako psychiatrem zkoumajícím podstatu zla, byť film lehce naráží na limity režiséra. Útěchu v lidské blízkosti hledáme v podivně něžné Rodině k pronájmu s Brendanem Fraserem i v cynické festivalové senzaci Citová hodnota o rozpadlé umělecké rodině. Seriálově pak potěší návrat do světa ledu a ohně v komorně pojatém Rytíři sedmi království a okrajově se dotýkáme i fenoménu hokejové romance Heated Rivalry

Ralph Fiennes možná prokecl nového Voldemorta, DC si zadělává na další batmanovské dilema, ceny se dál točí kolem stejných favoritů a kina mezitím bojují s jedním z nejslabších lednových období za poslední roky.

Evropské ceny vysílají signály do Ameriky, čeští akademici rozjíždějí lví sezónu, Star Wars mění vedení, Tomb Raider se vrací ve velkém a Warneři sypou do kin jednu premiéru za druhou. A mezitím se řeší, kdo si letos zaslouží Zlatou malinu, proč Avatar nepropadl, proč kvalita neznamená tržby a jestli se dá ještě jednou a jinak vyprávět Frankenstein i Shakespeare.

Sezona cen je tady, a tradičně ji vykopávají problematické a kontroverzní Zlaté glóby, které se letos rozhodly hrát na jistotu a rozdat sošky přesně podle všech očekávání. Mezitím svádí lítý tržební boj Zootropolis s Avatarem, znovu se spekuluje o novém představiteli Jamese Bonda, dalším odchodu Kathleen Kennedy z Lucasfilmu a v prvním traileru se znovu vrací Mumie. Tentokrát ale jinak a o poznání syrověji a brutálněji, než fandové dobrodružných pohádek čekali.

Dvaadvacet let po znepokojivém hororu 28 dní poté se série znovu probouzí, aby připomněla, že žádný jiná zombie svět není tak nepředvídatelný, drsný a podivně živý jako ten, který kdysi nakopli režisér Danny Boyle a scenárista Alex Garland. Loňských 28 let poté ukázalo, že návrat k téhle značce neznamená nostalgii, ale divoké riskování a tonální kotrmelce. Aktuální Chrám z kostí navzdory tvůrčím změnám v tradici pokračuje. Minimálně po obsahové, když už ne i formální stránce.

Po sváteční pauze, kterou jste si mohli zkrátit naší topkou nejlepších českých i zahraničních filmů končícího roku, jsme zpátky s naším shrnutím filmových zpráv a novinek. Na přelomu let 2025 a 2026 drtí kina Avatar se Zootropolis, my se přesto díváme do budoucnosti. Ryan Coogler už totiž ví, co uvede po úspěšných Hříšnících. A del Torovi po rozporuplném Frankensteinovi možná píchne sám král světa. Holky se tomu všemu jen smějí a Emma Stone s Jennifer Lawrence připravují film věnovaný skutečné ikoně. A fandové Stranger Things... jsou ve fázi popírání.

Podcast otevíráme tradičním kázáním Jamese Camerona a jeho třetího Avatara. Řešíme, jestli film říká málo, nebo až příliš, kolikrát jsme se k jednotlivým dílům vraceli mimo kina a proč bychom chtěli, aby se Železný Jim pustil i do něčeho jiného, i když si jeho modrou Pandoru stále umíme užít. Řešíme i Prachovou příšeru, která si publikum nenašla, ale nabízí poctivě temnou rodinnou podívanou, k Pěti nocím u Freddyho 2 mířícím hlavně na mladší fanoušky herního fenoménu a k Anakondě s hvězdným, leč překvapivě vlažným obsazením, kde silný námět zůstává nevyužitý. Zastavujeme se i u Deníku shopaholičky Evy Toulové, u něhož se marně hledá jakýkoli příslib kvality. Na streamu nás víc než většinu diváků strhla Potopa světa a ptáme se, proč se k tomuto jihokorejskému katastrofickému mišmaši publikum staví zády a zda nebude bezpečnější volbou druhý Greenland s Gerardem Butlerem. Na závěr chválíme Na nože jako silný zážitek a věštíme slibnou budoucnost Joshi O’Connorovi, zatímco u Pluribusu po právě skončené sérii nervózně vyhlížíme pokračování a konstatujeme, že druhý Fallout úspěšně navazuje na povedený start první řady.

Rok 2025 byl na filmy poměrně silný a slušná část toho nejlepšího se dostala i do české distribuce. Sestavovat žebříček nejlepších filmů byla tedy radost. Jako vždy se pokoušíme nabídnout pestrý mix od zábavných velkoprodukcí až po charismatická indiečka, která prošla tuzemskou kinodistribucí, přičemž první místo obsadil mix všech možných nároků. Co se týče tržeb, globální box office překonal 34 miliard dolarů, což sice pořád nestačí na předcovidová léta, trend je ale pozitivní. Roste přitom role Číny a dalších nezápadních trhů. Zdaleka nejúspěšnějším filmem se skoro dvojnásobným náskokem oproti druhému Lilo a Stitch byl ostatně čínský animák Ne Zha 2, který do našich kin nedorazil. Opět se každopádně potvrdilo, že filmový průmysl stojí na několika kusých blockbusterech ročně, nejčastěji pod kontrolou Disneyho. Překvapivě úspěšnou sezónu ale zažili i Warneři, a to dokonce s několika originálními tituly. Jde o důkaz, že publikum jde nalákat na novou látku a doufáme, že si to budou producenti pamatovat i po akvizici Netflixem. To je ale otázka budoucnosti, teď se pojďme podívat zpátky za uplynulým rokem.