A.I. udělala další krok k apokalypse v Hollywoodu, F1 se vrací, Jason Statham objevuje metaúroveň vlastní existence a Stephen King dál úspěšně plní pětiletku. Do toho odchází tichý velikán Robert Duvall, česká kina na chvíli zachraňuje domácí gastro romantika a festivalové horory slibují traumata, za která si dobrovolně zaplatíme.

Hollywood si podává kliku s Prahou, Disney mění královský pár v čele studia a česká kritika rozvířila debatu, která sahá daleko za hranice jednoho filmu. K tomu za sebou máme Super Bowl jako výkladní skříň blockbusterů, nečekaný koncertní hit a jeden literární monument, který se v kinech proměnil v nečekaně sexy drama.

Hudební životopisy dnes zaplavují kina i streamy podobně neodbytně jako televizní kriminálky tuzemský éter. Každý velký umělec si koleduje o vlastní film a Hollywood už dávno nehledá zda, ale jak ho natočit jinak než minule. Tenhle týden to je vidět obzvlášť zřetelně: ambiciózní čtyřfilm o Beatles slibuje bezprecedentní experiment s perspektivou, Michael míří na masové publikum skrze velkolepou, ale uhlazenou poctu králi popu a my si klademe otázku, kde dnes leží hranice mezi autorským gestem a bezpečnou nostalgickou atrakcí. Podíváme se ale taky na chystaný prequel Ramba, tržby filmu tak budovatelského, že by se za něj nemusela stydět ani Třetí říše, a doporučíme si nenápadný malý seriál, o kterém jsme určitě doteď ani nezaslechli.

Leden nám po těžkém startu roku servíruje hlavně adrenalin a existenciální depky: injekci napětí obstarává pokračování 28 let poté v režii Niy DaCosty, kde i bez Dannyho Boylea drží Garlandův scénář laťku vysoko, zatímco comeback Sama Raimiho v hravém SOS připomíná jeho éru Evil Dead a dává Rachel McAdams prostor zazářit. Žánrově neurazí ani Greenland 2, naopak největším zklamáním měsíce je blockbuster Důkaz viny s tápajícím Chrisem Prattem. Temnější polohu ledna pak potvrzuje shakespearovsky laděný Hamnet, bolestný portrét ztráty dítěte, dále Křídla smutku s Benedictem Cumberbatchem a režijní debut Kate Winslet Sbohem, June o umírající mamince. Historické drama Norimberk boduje Russellom Crowem coby Hermannem Göringem i Rami Malekem jako psychiatrem zkoumajícím podstatu zla, byť film lehce naráží na limity režiséra. Útěchu v lidské blízkosti hledáme v podivně něžné Rodině k pronájmu s Brendanem Fraserem i v cynické festivalové senzaci Citová hodnota o rozpadlé umělecké rodině. Seriálově pak potěší návrat do světa ledu a ohně v komorně pojatém Rytíři sedmi království a okrajově se dotýkáme i fenoménu hokejové romance Heated Rivalry

Ralph Fiennes možná prokecl nového Voldemorta, DC si zadělává na další batmanovské dilema, ceny se dál točí kolem stejných favoritů a kina mezitím bojují s jedním z nejslabších lednových období za poslední roky.

Evropské ceny vysílají signály do Ameriky, čeští akademici rozjíždějí lví sezónu, Star Wars mění vedení, Tomb Raider se vrací ve velkém a Warneři sypou do kin jednu premiéru za druhou. A mezitím se řeší, kdo si letos zaslouží Zlatou malinu, proč Avatar nepropadl, proč kvalita neznamená tržby a jestli se dá ještě jednou a jinak vyprávět Frankenstein i Shakespeare.

Sezona cen je tady, a tradičně ji vykopávají problematické a kontroverzní Zlaté glóby, které se letos rozhodly hrát na jistotu a rozdat sošky přesně podle všech očekávání. Mezitím svádí lítý tržební boj Zootropolis s Avatarem, znovu se spekuluje o novém představiteli Jamese Bonda, dalším odchodu Kathleen Kennedy z Lucasfilmu a v prvním traileru se znovu vrací Mumie. Tentokrát ale jinak a o poznání syrověji a brutálněji, než fandové dobrodružných pohádek čekali.

Dvaadvacet let po znepokojivém hororu 28 dní poté se série znovu probouzí, aby připomněla, že žádný jiná zombie svět není tak nepředvídatelný, drsný a podivně živý jako ten, který kdysi nakopli režisér Danny Boyle a scenárista Alex Garland. Loňských 28 let poté ukázalo, že návrat k téhle značce neznamená nostalgii, ale divoké riskování a tonální kotrmelce. Aktuální Chrám z kostí navzdory tvůrčím změnám v tradici pokračuje. Minimálně po obsahové, když už ne i formální stránce.

Po sváteční pauze, kterou jste si mohli zkrátit naší topkou nejlepších českých i zahraničních filmů končícího roku, jsme zpátky s naším shrnutím filmových zpráv a novinek. Na přelomu let 2025 a 2026 drtí kina Avatar se Zootropolis, my se přesto díváme do budoucnosti. Ryan Coogler už totiž ví, co uvede po úspěšných Hříšnících. A del Torovi po rozporuplném Frankensteinovi možná píchne sám král světa. Holky se tomu všemu jen smějí a Emma Stone s Jennifer Lawrence připravují film věnovaný skutečné ikoně. A fandové Stranger Things... jsou ve fázi popírání.

Podcast otevíráme tradičním kázáním Jamese Camerona a jeho třetího Avatara. Řešíme, jestli film říká málo, nebo až příliš, kolikrát jsme se k jednotlivým dílům vraceli mimo kina a proč bychom chtěli, aby se Železný Jim pustil i do něčeho jiného, i když si jeho modrou Pandoru stále umíme užít. Řešíme i Prachovou příšeru, která si publikum nenašla, ale nabízí poctivě temnou rodinnou podívanou, k Pěti nocím u Freddyho 2 mířícím hlavně na mladší fanoušky herního fenoménu a k Anakondě s hvězdným, leč překvapivě vlažným obsazením, kde silný námět zůstává nevyužitý. Zastavujeme se i u Deníku shopaholičky Evy Toulové, u něhož se marně hledá jakýkoli příslib kvality. Na streamu nás víc než většinu diváků strhla Potopa světa a ptáme se, proč se k tomuto jihokorejskému katastrofickému mišmaši publikum staví zády a zda nebude bezpečnější volbou druhý Greenland s Gerardem Butlerem. Na závěr chválíme Na nože jako silný zážitek a věštíme slibnou budoucnost Joshi O’Connorovi, zatímco u Pluribusu po právě skončené sérii nervózně vyhlížíme pokračování a konstatujeme, že druhý Fallout úspěšně navazuje na povedený start první řady.