Péče o rodinu, nebo kariéra? Před podobnou volbou často stojí ženy v Česku. „Anebo se od nich očekává, že zvládnou obojí a nebudou si stěžovat,“ upozorňuje Klára Kalíšková z FIS VŠE a think tanku IDEA při CERGE-EI, která se věnuje mimo jiné tématům zaměstnanosti žen a rodinné politiky.

Poslanci tří sněmovních podvýborů napříč vládní koalicí i opozicí jednohlasně přijali definici anticikanismu, kterou předtím podpořil i senátní výbor pro lidská práva. „Romové mají nedůvěru ve veřejné instituce a přijetí definice ji může pomoci postupně odbourávat a nastartovat dialog,“ věří vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková, podle níž je důležité upozorňovat na celospolečenské problémy, mezi které patří i protiromské postoje.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě. Konstatuje to zpráva Evropské agentury pro životní prostředí, podle níž klimatická rizika ohrožují nejen ekosystémy, vodní zdroje nebo zdraví obyvatel, ale také energetickou bezpečnost. „Ta není jen o tom, že jste schopen každou chvíli rozsvítit. Má i aspekt udržitelnosti, tedy že nerozsvítím na úkor někoho, kdo za 20 let už rozsvítit nebude moci,“ vysvětluje odborník na energetiku Martin Záklasník.

Před 25 lety Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance. Podle politického geografa Jana Kofroně jsme tím získali nejsilnější možné bezpečnostní záruky. Ač se to ale s odstupem času nemusí zdát, vstup prý nebyl zcela hladký a na počátku 90. let se ve Spojených státech vedly diskuse, jestli z Evropy neodejít: „Neříkám, že to bylo dobře pro USA, ale pro nás to bylo neskutečně dobře,“ konstatuje.

Skončilo přihlašování na střední školy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mimořádně prodloužil mimo jiné kvůli výpadkům a zpoždění při spouštění Digitálního přihlašovacího systému (DiPSy). Žáky nyní čekají jednotné přijímací zkoušky. „Zkoušky by měly psát všechny děti. Je třeba otevřít systém středního vzdělání, aby celá ta záležitost nebyla tak kompetitivní,“ zdůrazňuje Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Únor je měsícem bez alkoholu – tedy pokud se zapojíte do výzvy Suchej únor. Původně českou osvětovou kampaň, která se letos koná již po dvanácté a rozšířila se i na Slovensko, chválí také národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil: „Je to upozornění, že nepít může být dobrá věc. Protože v naší společnosti nepít znamená vypadat divně. Střední Evropa je prostě nejpropitější část světa a považujeme za normální, když nám lidé umírají a perou se pod vlivem alkoholu.“

Česko je na chvostu zemí Evropské unie, pokud jde o dostupnost bydlení – na nový průměrně velký rodinný byt Češi musejí šetřit vůbec nejdéle. Nemožnost dostat se k vlastnickému i nájemnímu bydlení v mnoha aglomeracích vytváří podle komentátora Davida Klimeše nebezpečný papiňák: „Můžeme mít tržní přístup, můžeme do toho dát víc státních regulací, ale něco si musíme vybrat. Protože jinak je ten výsledek, že jsme okolo 26. místa ze sedmadvacítky.“

V roce 2024 má být podle ministerstva dopravy v Česku zprovozněn rekordní počet kilometrů nových dálnic. Velké dopravní stavby ale stále provázejí podobné problémy, kvůli odvolání neúspěšného uchazeče se zdrží dostavba dálnice D11 k polským hranicím. „Budimex je polskou jedničkou a je několikanásobně větší než české firmy, které v jeho vstupu na český trh cítí nebezpečí a snaží se mu zabránit,“ uvádí Jan Sůra, novinář ze serveru Zdopravy.cz.

Od 1. ledna začíná platit vládní konsolidační balíček, který přináší úspory i zvyšování daní. „Problém je, že na straně výdajů neřeší věci, kde se nejvíce plýtvá a nelze je vyřešit během jednoho roku – ve financování samospráv, prevence ve zdravotnictví, podpora třetího pilíře. A na straně příjmů nepřináší žádnou reformu,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.

Česká republika je jednou z posledních členských zemí Rady Evropy, která neratifikovala Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. „Dáváme tím najevo, jako by u nás byl nějaký speciální problém. Na různých výborech se kladou otázky, co nám brání přihlásit se k evropské snaze o větší ochranu obětí,“ uvádí soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková.