Když si pozveš na rozhovor známého komika z televize, ještě to neznamená, že bude stejně zábavný i ve tvém podcastu. Nečekej, že bude od první minuty výřečný a že vlastně všechno utáhne sám. I komik může mít prostě den blbec.

Podcast se totiž neudělá jen tím, že se zeptáš na veselé historky z natáčení. Ano, můžeš čekat, že tě známý host pobaví, ale jen pokud mu k tomu vytvoříš prostor. A to je tvoje práce, ne jeho. Komik na sobě nemá tlačítko humor na počkání. Ty ho musíš k tomu vtipu dovést. Tím se opět vracíme ke stále stejné lekci o přípravě.

Dalším důležitým rozhodnutím může být nastavení rozhovoru. Pokud svého hosta - uznávaného komika přivítáš jako člověka i s jinými příběhy, než těmi vtipnými, můžeš z rozhovoru vymačkat mnohem víc. Osobní příběh a silný moment překvapení. Najednou slyšíš, jak se směje jinak než obvykle. Vidíš i slyšíš jeho normální já bez přehrávání a masky baviče. A to je přesně to, co z tvého rozhovoru udělá něco víc než jen další „vtipné povídání“.

Takže se nenech ukolébat tím, že máš slavného a zábavného hosta. Zázrak se nestane sám. Když mu dáš dobré otázky, pozornost a prostor, můžeš natočit rozhovor, který pobaví i překvapí. A místo instantní zábavy dostaneš opravdový obsah, který stojí za poslech.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Začátečníci v podcastech mají často jednu typickou iluzi. Myslí si, že když otázku jen tak lehce naznačí, host ji nějak… dořekne za ně. Jako by byl jasnovidec. 

Jenže hosté telepatii většinou neovládají. A naopak, když místo otázky předneseš filozofický monolog o smyslu života, většinou se dočkáš odpovědi: „Jo, to je zajímavý.“ A tím to končí.

Tohle je přirozená začátečnická chyba. Snaha působit sofistikovaně, tajemně, nenápadně vést rozhovor do hloubky. Jenže bez systému a čitelnosti se ti tvůj host v té hloubce utopí. Když máš v hlavě konkrétní myšlenku, řekni ji jasně, klidně a jednoduše. Nepředváděj se a ptej se s upřímným zaujetím. Tvé dotazy nemají znít jako bakalářka z psychologie. Hosta i posluchače bude bavit tvůj skutečný zájem.

A pozor — tohle nepochopení se ti může stát i s kamarádem. Znáš jeho příběh, víš, čím si prošel. Ale pro posluchače je to úplně nový svět. Tvým úkolem je pomoct ho otevřít. Představit téma, přidat kontext a ze známých detailů udělat plastické a srozumitelné odpovědi.

Svým známým nesmíš jen jednoduše pinkat polovičaté otázky s vědomím, že „on ví“.
Protože posluchač, který jede metrem z práce domů, vaří oběd, nebo trénuje na půlmaraton se prostě neorientuje.

A to je celé tajemství: Nechceš být nejchytřejší člověk ve studiu. Chceš přece, aby díky tobě zněl chytře tvůj host. A když se ti to povede, posluchači si zapamatují i tebe.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Plánuješ nahrávat solo podcast? Na první pohled to vypadá jednoduše. Ale realita je mnohem těžší. Protože všechno – energii, tempo i pointy – musíš odpracovat ty sám. Nemáš hosta, který se zasměje, přihodí historku nebo přikývne, že rozumí. A věř mi, bez toho je udržet pozornost mnohem těžší.

Jak na to? Základ je scénář. Pokud nejsi rozený řečník, zapomeň na oblíbený model: „nějak to ukecám“. To možná funguje ve sprše, ale v podcastu ne. Měj po ruce plán, poznámky, bonmoty, data. Klidně uveď zdroje. Posluchač hned pozná, že to myslíš seriózně. A v době, která přeje video obsahu, tu nápovědu v klidu přiznej.

Druhé pravidlo – piš si krátké věty. To proto, aby ses u nich zbytečně nezadýchal. Protože jakmile ti začne docházet dech a začneš mlaskat nebo svůj výklad eee přerušovat, zničíš si i ten nejlepší obsah.

Třetí tip. Nezapomeň na gradaci. Každé vyprávění potřebuje vývoj. Začni klidně, postupně přidej vtipy, napětí nebo fakta, a dojdi k pointě. Posluchač musí cítit, že celá cesta někam vedla a mělo smysl ti věnovat svou pozornost.

Další rada zní: Trénuj. Nahraj se a poslechni si to. Pokud slyšíš jen monotónní proud slov bez emocí a plný nudných výplní, tak to oprav. To není slabost, to je prostě příprava. A když máš dar mluvit z patra? Gratuluju. Ale i tak si napiš kostru, protože i improvizace občas potřebuje nápovědu.

Pamatuj – sólový podcast není deník, který čteš do zdi. Je to show. Tvoje show. A pokud ji zvládneš utáhnout jen vlastní energií a textem, jsi o krok dál než většina začátečníků.

Tak do toho!

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Začátečníci mají často jednu slabost: každou odpověď musí okamžitě okomentovat. „Jó, jasně!“ – „To je super!“ – „Souhlasím!“ … a host ještě ani nedomluvil. Jenže víš co? Někdy je lepší prostě… mlčet.

Ticho je totiž velmi podceňovaná zbraň. Dramatická pauza dokáže víc než tři rychlé „hm, jasně, rozumím“. Zkus se někdy po odpovědi na vteřinu odmlčet a uvidíš, co se stane. Host dostane prostor, rozvede svou myšlenku – a ty získáš odpověď s nečekaným bonusem. Anebo – přiznání, že přemýšlíš nad tím, co jsi právě slyšel, působí lidsky.

Můžeš si klidně dovolit chvíli ticha, nadechnout se a říct: „Tohle je zajímavé, musím si to srovnat v hlavě.“ V tu chvíli posluchači cítí, že se skutečně zapojuješ, a ne že jen sypeš připravené reakce jako stroj.Samozřejmě – reakce na hosta je důležitá. Empatie, údiv, vášeň – to všechno do rozhovoru patří. Ale chce to míru. Přehnané „wow, super, jojo!“ působí lacině.

Takže pamatuj: Neboj se ticha. To ticho totiž může udělat z tvého podcastu show, která má rytmus, hloubku a napětí.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Podcast o motivaci. Zní to dobře, že jo? Jenže… taky to zní jako padesát dalších podcastů, co už někde běží. A tvoje epizoda s názvem „Jak najít motivaci“? To je taková klasická univerzální nuda.

Teď si poslechni tenhle titulej: „Ztráta motivace ve třetím týdnu projektu.“
To už je jiná liga. To je konkrétní situace, kterou spousta lidí zná. A hlavně – má šanci, že si řeknou: „Jo, to je přesně můj případ.“

Tohle je totiž základní trik: univerzální téma je bezpečné, ale rychle vyšumí. Konkrétní téma je užitečné, protože dává posluchači důvod, proč si to pustit právě teď.A pozor – platí to i v oborových nebo firemních podcastech. Neříkej „budeme se bavit o marketingu“. To je jako říct „budeme se bavit o životě“. Zkus radši: „Jak vybrat správný slogan, když máš na stole dvacet nápadů a deadline zítra.“ To už je situace, do které se lidi umí vžít.

Takže až budeš plánovat další díl, zeptej se sám sebe: je tohle téma dost konkrétní? Nebo je to jen další vágní věta, co zní chytře, ale nic neříká?

Pamatuj – čím konkrétnější jsi, tím větší šance, že si tě posluchač zapamatuje. A že se vrátí, protože mu tvoje epizoda fakt něco dala.Univerzální rady najde všude. Ale tvůj podcast může být ten, kde dostane konkrétní odpověď na svůj konkrétní problém.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Jako moderátor máš jednu mocnou zbraň – přípravu. A víš, co ji dokáže úplně znehodnotit? Když se zeptáš na věc, kterou by sis během dvou minut našel na Googlu.

Host si tě pak nezařadí jako zvědavého průvodce, ale jako líného tazatele. A jeho respekt? Ten se ti začne sypat pod rukama. Samozřejmě nemusíš vědět všechno. Nikdo to po tobě nechce. Ale měl bys ukázat, že sis o hostovi něco zjistil. Že tě zajímá, co dělá. A že chceš jít dál než k všeobecně známým údajům.

Například: nikdy se neptej ve stylu „Vy jste pracoval v téhle firmě?“ – to ví každý, kdo má přístup k internetu. Radši se zeptej: „Pracoval jste na těchto projektech, s těmito lidmi – který klient byl pro vás nejnáročnější a proč?“ To už tě posouvá do role někoho, kdo zvídavě hledá detaily. Trochu té človečinky. Ať už je to seriózní postřeh, nebo klidně i drb – to záleží na tvém podcastu.

Ale hlavně: nikdy, opakuju nikdy, nezačínej rozhovor větou „Tak nám o sobě něco řekněte.“ Host, který tohle slyší, by si měl okamžitě sundat sluchátka, odmontovat port a odejít.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Tohle je klasická past začátečníků. Host řekne něco vtipného – a moderátor okamžitě přihodí svůj vlastní fór. Protože nechce být pozadu. Jenže výsledek? Přestřelka vtipů, která zní spíš jako přeřvaný kabaret.

Moderátor by měl umět nechat hostův humor rezonovat. Ne pokaždé dorovnávat nebo přebíjet. Protože i když jsi sám od přírody vtipný, tvoje role moderátora rozhovoru tě posouvá do specifické pozice. Pozornost má být hlavně na hostovi. On ti věnuje svůj čas, on spoluvytváří obsah tvého podcastu. Tak mu ty jeho humory nech doznít.

Jasně, je to tvoje show. Ty ji můžeš otevřít mega vtipným úvodem, pokračovat nečekanými otázkami nebo sem tam popíchnout provokativní poznámkou. A pokud máš dar originálního smyslu pro humor, buď za to vděčný a ber to jako mocnou zbraň. Ale – nepoužívej ji proti svému hostovi. Protože v tu chvíli se necítí jako partner v rozhovoru, ale jako soupeř v ringu.

A jestli máš potřebu mít první i poslední slovo, je to taky v pořádku. Jen to přiznej nahlas. Udělej si stand-up show, monolog podcast nebo projekt, kde bude jasné, že nejde o klasický rozhovor, ale o hru o lepší pointu.

Tak hodně štěstí.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Tímhle si musí projít asi všichni. Jako podcaster začátečník máš touhu dostávat stejně třeskutě vtipné odpovědi svých hostů, jaké slyšíš u konkurence. Takže máš plán: použiješ stejnou otázku, na kterou už host odpověděl jinde. Proč? Protože výsledek byl přece vtipný, virální a kontroverzní. A v titulku to dobře fungovalo. Tak proč by to nefungovalo i u tebe, že jo?

Jenže ouha. Host už ten vtípek říká posté. Automaticky, bez jiskry. A ty místo „wow efektu“ dostaneš šablonovitou odpověď, kterou tvůj hrdina trousí v každém rozhovoru. A posluchači si řeknou: „Jo, to už jsem slyšel…“ A magie okamžiku je pryč.Rešerše před rozhovorem je základ. Ale neděláš ji přece proto, abys něco kopíroval. Děláš ji proto, abys našel v rozhovorech konkurence díry. Nedořečené věty. Myšlenky, které zůstaly viset ve vzduchu. Tam je tvoje šance.

A zkus to třeba takhle: „Před pěti lety jste řekl tohle – cituji… Platí to pořád? A proč?“ Najednou máš novou pointu, nový kontext – a hosta, který musí přemýšlet. A možná ti tak vypotí i originální titulek.

Takže ano, klidně poslouchej rozhovory ostatních. Ale neptej se na stejné věci s nadějí na originální odpověď. Protože opakovaný vtip není vtipem. Je to jen replay.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Pozvat si do podcastu áčkového hosta je vlastně razítko úspěchu. Znamená to, že máš publikum, čísla a něco, čemu se říká fejm. Gratuluju – vytvořit z nuly koncept, za který ti lidi ještě navíc platí, není samozřejmost a zaslouží respekt.

Ale pozor. Pokud do studia posadíš jednoho z nejlepších moderátorů v zemi, riskuješ, že se rozdíl mezi vámi ukáže v celé nahotě. Jestli to vezmeš stylem „rovný s rovným“, jako když se spolu bavíte třeba ve fitku, všímavým posluchačům ten profesní rozdíl neunikne. A nebude to jen detail. Bude to slyšet a samozřejmě i vidět.

V podcastu nejsi sparring partner, jsi hostitel a manažer času. Ty určuješ téma a tempo. Ale bez toho nejdůležitějšího - tedy bez přípravy, bez dat, bez jmen a citací, kterýma chceš argumentovat, prostě před zkušeným matadorem vyzníš – jak to říct kulantně – blbě.

Takže ano, pokud máš koule a možnosti pozvat si prezidenta nebo nedostupnou celebritu, tleskám. Ale pak je to na tobě. Buď tu příležitost využiješ – nebo pohřbíš. 

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz