Začátečníci mají často jednu slabost: každou odpověď musí okamžitě okomentovat. „Jó, jasně!“ – „To je super!“ – „Souhlasím!“ … a host ještě ani nedomluvil. Jenže víš co? Někdy je lepší prostě… mlčet.

Ticho je totiž velmi podceňovaná zbraň. Dramatická pauza dokáže víc než tři rychlé „hm, jasně, rozumím“. Zkus se někdy po odpovědi na vteřinu odmlčet a uvidíš, co se stane. Host dostane prostor, rozvede svou myšlenku – a ty získáš odpověď s nečekaným bonusem. Anebo – přiznání, že přemýšlíš nad tím, co jsi právě slyšel, působí lidsky.

Můžeš si klidně dovolit chvíli ticha, nadechnout se a říct: „Tohle je zajímavé, musím si to srovnat v hlavě.“ V tu chvíli posluchači cítí, že se skutečně zapojuješ, a ne že jen sypeš připravené reakce jako stroj.Samozřejmě – reakce na hosta je důležitá. Empatie, údiv, vášeň – to všechno do rozhovoru patří. Ale chce to míru. Přehnané „wow, super, jojo!“ působí lacině.

Takže pamatuj: Neboj se ticha. To ticho totiž může udělat z tvého podcastu show, která má rytmus, hloubku a napětí.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Podcast o motivaci. Zní to dobře, že jo? Jenže… taky to zní jako padesát dalších podcastů, co už někde běží. A tvoje epizoda s názvem „Jak najít motivaci“? To je taková klasická univerzální nuda.

Teď si poslechni tenhle titulej: „Ztráta motivace ve třetím týdnu projektu.“
To už je jiná liga. To je konkrétní situace, kterou spousta lidí zná. A hlavně – má šanci, že si řeknou: „Jo, to je přesně můj případ.“

Tohle je totiž základní trik: univerzální téma je bezpečné, ale rychle vyšumí. Konkrétní téma je užitečné, protože dává posluchači důvod, proč si to pustit právě teď.A pozor – platí to i v oborových nebo firemních podcastech. Neříkej „budeme se bavit o marketingu“. To je jako říct „budeme se bavit o životě“. Zkus radši: „Jak vybrat správný slogan, když máš na stole dvacet nápadů a deadline zítra.“ To už je situace, do které se lidi umí vžít.

Takže až budeš plánovat další díl, zeptej se sám sebe: je tohle téma dost konkrétní? Nebo je to jen další vágní věta, co zní chytře, ale nic neříká?

Pamatuj – čím konkrétnější jsi, tím větší šance, že si tě posluchač zapamatuje. A že se vrátí, protože mu tvoje epizoda fakt něco dala.Univerzální rady najde všude. Ale tvůj podcast může být ten, kde dostane konkrétní odpověď na svůj konkrétní problém.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Jako moderátor máš jednu mocnou zbraň – přípravu. A víš, co ji dokáže úplně znehodnotit? Když se zeptáš na věc, kterou by sis během dvou minut našel na Googlu.

Host si tě pak nezařadí jako zvědavého průvodce, ale jako líného tazatele. A jeho respekt? Ten se ti začne sypat pod rukama. Samozřejmě nemusíš vědět všechno. Nikdo to po tobě nechce. Ale měl bys ukázat, že sis o hostovi něco zjistil. Že tě zajímá, co dělá. A že chceš jít dál než k všeobecně známým údajům.

Například: nikdy se neptej ve stylu „Vy jste pracoval v téhle firmě?“ – to ví každý, kdo má přístup k internetu. Radši se zeptej: „Pracoval jste na těchto projektech, s těmito lidmi – který klient byl pro vás nejnáročnější a proč?“ To už tě posouvá do role někoho, kdo zvídavě hledá detaily. Trochu té človečinky. Ať už je to seriózní postřeh, nebo klidně i drb – to záleží na tvém podcastu.

Ale hlavně: nikdy, opakuju nikdy, nezačínej rozhovor větou „Tak nám o sobě něco řekněte.“ Host, který tohle slyší, by si měl okamžitě sundat sluchátka, odmontovat port a odejít.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Tohle je klasická past začátečníků. Host řekne něco vtipného – a moderátor okamžitě přihodí svůj vlastní fór. Protože nechce být pozadu. Jenže výsledek? Přestřelka vtipů, která zní spíš jako přeřvaný kabaret.

Moderátor by měl umět nechat hostův humor rezonovat. Ne pokaždé dorovnávat nebo přebíjet. Protože i když jsi sám od přírody vtipný, tvoje role moderátora rozhovoru tě posouvá do specifické pozice. Pozornost má být hlavně na hostovi. On ti věnuje svůj čas, on spoluvytváří obsah tvého podcastu. Tak mu ty jeho humory nech doznít.

Jasně, je to tvoje show. Ty ji můžeš otevřít mega vtipným úvodem, pokračovat nečekanými otázkami nebo sem tam popíchnout provokativní poznámkou. A pokud máš dar originálního smyslu pro humor, buď za to vděčný a ber to jako mocnou zbraň. Ale – nepoužívej ji proti svému hostovi. Protože v tu chvíli se necítí jako partner v rozhovoru, ale jako soupeř v ringu.

A jestli máš potřebu mít první i poslední slovo, je to taky v pořádku. Jen to přiznej nahlas. Udělej si stand-up show, monolog podcast nebo projekt, kde bude jasné, že nejde o klasický rozhovor, ale o hru o lepší pointu.

Tak hodně štěstí.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Tímhle si musí projít asi všichni. Jako podcaster začátečník máš touhu dostávat stejně třeskutě vtipné odpovědi svých hostů, jaké slyšíš u konkurence. Takže máš plán: použiješ stejnou otázku, na kterou už host odpověděl jinde. Proč? Protože výsledek byl přece vtipný, virální a kontroverzní. A v titulku to dobře fungovalo. Tak proč by to nefungovalo i u tebe, že jo?

Jenže ouha. Host už ten vtípek říká posté. Automaticky, bez jiskry. A ty místo „wow efektu“ dostaneš šablonovitou odpověď, kterou tvůj hrdina trousí v každém rozhovoru. A posluchači si řeknou: „Jo, to už jsem slyšel…“ A magie okamžiku je pryč.Rešerše před rozhovorem je základ. Ale neděláš ji přece proto, abys něco kopíroval. Děláš ji proto, abys našel v rozhovorech konkurence díry. Nedořečené věty. Myšlenky, které zůstaly viset ve vzduchu. Tam je tvoje šance.

A zkus to třeba takhle: „Před pěti lety jste řekl tohle – cituji… Platí to pořád? A proč?“ Najednou máš novou pointu, nový kontext – a hosta, který musí přemýšlet. A možná ti tak vypotí i originální titulek.

Takže ano, klidně poslouchej rozhovory ostatních. Ale neptej se na stejné věci s nadějí na originální odpověď. Protože opakovaný vtip není vtipem. Je to jen replay.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Pozvat si do podcastu áčkového hosta je vlastně razítko úspěchu. Znamená to, že máš publikum, čísla a něco, čemu se říká fejm. Gratuluju – vytvořit z nuly koncept, za který ti lidi ještě navíc platí, není samozřejmost a zaslouží respekt.

Ale pozor. Pokud do studia posadíš jednoho z nejlepších moderátorů v zemi, riskuješ, že se rozdíl mezi vámi ukáže v celé nahotě. Jestli to vezmeš stylem „rovný s rovným“, jako když se spolu bavíte třeba ve fitku, všímavým posluchačům ten profesní rozdíl neunikne. A nebude to jen detail. Bude to slyšet a samozřejmě i vidět.

V podcastu nejsi sparring partner, jsi hostitel a manažer času. Ty určuješ téma a tempo. Ale bez toho nejdůležitějšího - tedy bez přípravy, bez dat, bez jmen a citací, kterýma chceš argumentovat, prostě před zkušeným matadorem vyzníš – jak to říct kulantně – blbě.

Takže ano, pokud máš koule a možnosti pozvat si prezidenta nebo nedostupnou celebritu, tleskám. Ale pak je to na tobě. Buď tu příležitost využiješ – nebo pohřbíš. 

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Tohle je klasický nešvar, který vypadá nenápadně, ale může tě připravit o spoustu zábavy. Vypadá to asi takto: Moderátor se nadechne, položí otázku – a místo aby dal prostor hostovi, pokračuje směle dál ve stylu:
„A udělal byste příště tohle… nebo spíš tohle? Protože ono by to pak znamenalo tohle nebo támhleto…?“

No a host? Ten má pocit, že přišel místo rozhovoru vyplňovat dotazník. Takto si vybere z možností, které mu jako moderátor naservíruješ. Jenže tímhle stylem se připravíš o to nejcennější – o nečekané odpovědi.

Proč? Protože host nemusí přemýšlet. Jen si odškrtne jednu z tvých variant. A ty jako moderátor vlastně děláš tu kreativní práci za něj. Přitom realita mohla být daleko zábavnější, vtipnější, prostě úplně jiná, než sis představoval.

Co s tím? Začni u sebe. Poslouchej zpětně své rozhovory a všímej si, jak dlouhé otázky kladeš a jak na ně hosté reagují. A co dál? Příště si napiš otázky krátké. Jednoduché. A těch se drž. V záloze měj doplňující dotazy, které ti pomůžou jít víc do hloubky.

Pamatuj: tvoje role není odpovídat za hosta. Tvoje role je být zvědavý a připravit pro hosta sadu dotazů tak, aby tebe i posluchače překvapil.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Budu upřímný. Pamatuju si, jak jsem po svém asi pátém rozhovoru měl pocit, že jsem se stal profíkem. Všechno mi připadalo dokonalé. Hosté byli skvělí, já získával sebevědomí, a měl jsem pocit, že mi to jde samo a že jsem prostě dobrej. Jenže…  Nebyl jsem. Byl jsem pořád na začátku. A ty jsi teď taky.

Jasně, rozjet vlastní podcast je skvělé. Možná je to tvoje první mediální zkušenost. Najednou šéfuješ projektu, který pro tebe pořád ještě má nádech kouzla. Zeptáš se na dvacet otázek a dostaneš 20 upřímných odpovědí. Poslouchají tě úplně cizí lidi. Někteří tě pochválí, jiní ti dokonce zaplatí. Ta euforie je krásná – ale je zrádná.

A víš proč? Protože po pár dílech přijde první vystřízlivění. Poslechovost stagnuje. Hosté nejsou tak vtipní, jak sis představoval. Nápady se nehrnou. A ty máš pocit, že už jsi řekl všechno, co jsi mohl. Tady teprve začíná ta pravá práce.

Co tím myslím? Nepřeceňuj svůj vlastní styl moderování. Po pěti dílech žádný styl ještě nemáš. Je to jen začátek cesty. Rozhovor je totiž jedna z nejtěžších disciplín v médiích. A ty se ji teprve učíš.

Takže, sleduj profíky. Studuj jejich práci. Zkoušej různé typy otázek. Buď odvážnější v pokládání osobnějších dotazů, všímej si detailů, trénuj naslouchání. A počítej s tím, že si občas vyrazíš zuby. Naštěstí jen obrazně.  

Ale hlavně – zůstaň zvědavý. První opravdové krize teprve přijdou. A pokud na ně budeš připravený, nezlomí ti vaz. Naopak – posunou tě dál.

Tak hodně štěstí.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz

Když tvůj host nedokončí myšlenku, neznamená to, že ji máš dokončit za něj.
Zakončovat větu za hosta nepůsobí chytře. Působí to netrpělivě a nezdvořile.

Spěcháš někam? Ne. Tak počkej.

Host si chce odpovědět sám. A když mu každou myšlenku, každý údaj, každou pointu vezmeš z pusy, riskuješ, že ti řekne: „Ne, já jsem myslel něco jiného.“ A to je chvíle, kdy vypadáš jako snaživec, ale který je navíc mimo.

Takhle si u svých hostů renomé neuděláš. Budou mít pocit, že je mentorsky doplňuješ, jako by na to sami nestačili. A co je důležité? Přijdeš o moment překvapení, kdy tvůj host mohl větu dokončit úplně jinak, třeba vtipně. A posluchači? Ti tvoje doplňování taky neocení. Po pár epizodách je to začne pěkně štvát.

Tvoje role není být mluvčí hosta. Tvoje role je vytvořit svými otázkami poutavý příběh. A svým hostům připravit hodinu, kterou si užijí – a kvůli které se budou chtít vrátit.

Produkce: Jakub Viliš
🎙️ Pomůžu vám s audio formáty a produkcí podcastů 
www.jakubvilis.cz