Ranní úvaha
27. říjen 2022

Poslechněte si podcast: Tereza Horváthová: Mario

Proč jsem tak zaváhala? Nezměnil se. Možná trochu zestárnul, prošedivěly mu vlasy a tvář má zase ošlehanější. Místní větry, jižní a severní, jako by mu ji obráběly a rýhovaly. Ale oči má stejné: hnědé se zlatými tečkami, směs důvěry, plachosti a ostražitosti.

05:04

Ranní úvaha

Vydává: Český rozhlas

Malé zamyšlení a inspirace pro všední den v autorské interpretaci. 

Web

Včera 05:20

Vladimír Just: Derniéry a premiéry

Derniéra nebývá obvykle v divadlech moc populární. Často proběhne v tichu a bez ovací. Zvláště tehdy, když inscenace končí krátce po neslavné premiéře a pro nezájem publika se tiše odebere na věčnost. Jsou ale jiné derniéry – jednu s ohlasem přímo hektickým, na níž do smrti nezapomenu, jsem zažil v Krejčově Divadle Za branou v červnu 1972, kdy toto v Evropě a ve světě věhlasné divadlo násilím zemřelo pod surovou sekyrou normalizační moci.

Před dvěma dny 04:31

Ranní úvaha: Pavla Horáková: Oaklandská antologie

Jestliže se z centra Iowa City, které je velkoměstem jen podle názvu, vydáte pěšky směrem k severu, narazíte na kostel Panny Marie, v němž svého času denně rozjímala Flannery O’Connorová. Cestou kolem domu s nápisem „Holub Apartments“ minete kolej, kde slavná jižanská spisovatelka bydlela, když tu v letech 1945 – 48 studovala a působila na tehdy mladé katedře tvůrčího psaní Iowské univerzity.

Před třemi dny 04:43

Magdalena Platzová: Tma kolem Mikuláše

Sedím v Lyonu, v setmělém pokoji, nedělám nic. Je kolem půl šesté večer, za okny soumrak. Čerstvý, ještě voňavý, soumrak, který slibuje tajemství. Padá na konci listopadu a kolem Mikuláše a tak útulně do něj svítí vnitřky kaváren a obchodů, v nichž lidé už možná nakupují dárky.

Před šesti dny 04:33

Markéta Pilátová: Neznámá země na obzoru

Vždycky jsem se chtěla podívat do Japonska. Od té doby, co jsem začala žít v Brazílii. Tam totiž od konce devatenáctého století žije nejpočetnější japonská přistěhovalecká komunita na světě. V São Paulu je velká japonská čtvrť Bairro da Liberdade, kde žije asi 400 tisíc brazilských Japonců a kam se chodí tradičně na nedělní suši, nákupy papírků na skládání origami, na popíjení saké a matcha latte.

Před týdnem 05:48

Karel Hvížďala: Elza a mochomůrka, múzy Sylvy Fischerové

„Soudruhu podplukovníku, student Augustin, proč jste roztrhal moji práci?“„Soudruhu studente, já jsem vaši práci roztrhal.“„Soudruhu podplukovníku, student Augustin, ale proč jste roztrhal moji práci?“„Soudruhu studente, já jsem vaši práci prostě roztrhal.“

Před týdnem 05:50

Norbert Schmidt: AP atelier

Do AP atelieru se dostanete přes malý holešovický dvůr, pak nahoru po kovových schodech, které rok od roku víc a víc pohlcuje přísavník, a nakonec přejdete prkny pokrytou terasu. Otevřete prosklené dveře, protáhnete se kolem košatého krotonu a jste uvnitř. Stojí to tedy určitou námahu a trvá pár minut, než se ocitnete v místech, kde čas i prostor existují přece jen nějak jinak než venku.

Před týdnem 04:46

Alena Zemančíková: Kateřina aneb malé holky

Kateřina ze Sieny, svatá patronka svého města, ale i celé Itálie a jak člověk pozná podle evropské vlajky, která na kostele, kde jsou uloženy v Sieně její ostatky, i Evropské unie, se narodila roku 1348. V roce, kdy Karel IV. v Praze zakládal univerzitu, sužoval Itálii mor a Kateřinina sestra – dvojče na mor zemřela.

Před týdnem 05:42

Jan Bělíček: Jen vzpomínat nestačí. Polistopadová éra očima pražských Romů

Nedávno jsme si opět připomínali události ze 17. listopadu 1989, které vedly ke konci komunistického režimu v tehdejším Československu. Především v Praze lidé nejen vzpomínají, ale také oslavují novou éru, kterou dal pád režimu do pohybu. O devadesátých letech pamětníci z řad českých elit často hovoří jako o zlatých devadesátých a o ztřeštěném období, v němž bylo možné vše.

Před týdnem 05:22

Magdalena Platzová: Město proměny

Za El Grecovými obrazy se musí do Toleda. Originálů tu možná nezůstalo moc, víc jich najdete v Madridu. Ale nejde o počet. Toledo. Skalní hnízdo obkroužené řekou Tajo, jež v hlubokém průsmyku tvoří peřeje. Nad její hladinou se v koordinované harmonii skládají a rozkládají hejna stříbrných holubů. Naberou světlo pod křídla, zakrouží a pak se jako na povel přilepí na skálu, vmáčknou se do výklenků a prohlubní.

Před 2 týdny 04:03

Petr Vizina: Saunou proti Putinovi

Někdy už ranní vstávání vylepší pomyšlení na večerní saunu. Zvlášť v ročním období, kdy se člověk budí do tmy, a vrací se za soumraku nebo za tmy domů. Zimní chlad a nevlídno večer vymění za nevelkou, potemnělou místnost, útulně vyhřátou téměř ke stovce stupňů celsia, místnost vonící dřevem terasovitých lavic, na kterých ležíme nebo posedáváme.