Samoobsluhy, supermarkety, večerky, moderní obchodní domy nebo eshopy. Možností, jak si dnes pohodlně nakoupit, je celá řada. Nebylo tomu tak vždy. Vliv na to měla konkrétní doba. Kde bychom našli počátky směnného obchodu? A nevymizel kvůli velkému počtu nákupních center ve městech prodej na vesnicích? I na to se zaměřuje Téma Plus o historii nakupování.

Každý těm ostrovům říkal jinak – Britové Falklandy, Argentinci Malvíny. V dubnu 1982 byly už téměř 150 let v držení Velké Británie. Argentinci to ovšem považovali za nezákonné. A tak se vojenská junta vedená generálem Leopoldem Galtierim rozhodla tyto ostrovy obsadit v domnění, že Británie si to vzhledem ke vzdálenosti od Londýna a ke stavu britského loďstva a ekonomiky bude muset nechat líbit. To byl ovšem mylný předpoklad.

Na Vánoce 1979 sovětská vojska překročila hranice svého jižního souseda, Afghánistánu. Následovalo krvavé sesazení tehdejšího afghánského vůdce a jeho nahrazení vlastním prosovětským prezidentem. „Bratrská pomoc“ na sovětský způsob byla ovšem pro Afghánistán zcela nevhodně zvolená. Kreml na přelomu 70. a 80. let minulého století zabředl na své jižní hranici do války, která se stala sovětským Vietnamem.

Když revoluce Fidela Castra začátkem roku 1959 ovládla Kubu, vypadalo to, že vztahy se Spojenými státy a ostrovem se nezhorší. Brzy ale začal nový režim znárodňovat americké podniky a USA začaly připravovat protiakci. K té došlo za vlády Johna F. Kennedyho. Vylodění kubánských emigrantů v Zátoce sviní byl ale debakl a Castro jen posílil. Režim, který vytvořil, vládne Kubě dodnes. Vylodění v roce 1961 je druhým dílem minisérie pořadu Téma Plus s podtitulem Vojenské intervence.

1. sjezd sovětských komunistů počátkem roku 1956 spustil nákazu, kterou se SSSR už nikdy tak zcela nezdařilo vymýtit: touhu satelitních zemí střední Evropy vymanit se z dosavadní sovětské politiky a začít „budovat socialismus“ po svém. Důsledkem byla masivní invaze do Maďarska a sotva odvrácená invaze do Polska.

Jeden bonmot říká, že demokracie je jen diktatura většiny. O to, aby i menšiny byly vnímány a jejich příslušníci měli pocit, že jsou akceptováni, se zasloužilo množství lidí. Nemálo v této věci učinili příslušníci rodiny, kterou představí druhý díl minisérie Politické dynastie: Jaroslav Šabata, Anna Šabatová a Petr Uhl.

Panovnické rody, jejichž příslušníci vládli dlouhá desetiletí nebo staletí, se nejednou proměnily v politické dynastie. Panovníků ubývá, ale rodin, které po generace zasahují do politiky a veřejného života, je stále dost. Jaké jsou moderní politické dynastie? Představíme rodinu, kterou asi nejvíc proslavila dvě jména: Zdeněk a Vladimír Mlynářovi.

Na konci 80. let se v Severních Čechách opravdu dalo dýchat jen s jistým sebezapřením. Velmi znečištěné ovzduší bylo ale i jinde. V emisích na obyvatele byl náš stát na jednom z prvních míst ve světě. Hodnoty koncentrací z nejzatíženějších lokali – Podkrušnohoří, Praha, Ostravsko – překonávaly jen údaje z měst rozvojových zemí s nejvíce zatíženým životním prostředím.

Hned poté, co se v roce 1918 rozpadlo Rakousko-Uhersko a vzniklo Československo, nezůstala na monarchii „nit suchá“. Vše, co bylo v předchozích třech staletích, se ocitlo v pomyslném temnu. Po dvacetileté éře prvorepublikového Československa s naší historií zatočil nacismus a pak i komunistická ideologie. Dodnes ale ve veřejném mínění zůstaly některé mýty tak zakořeněny, že je obtížné se s nimi potýkat. Jaký je současný pohled na vznik Československa, odkrývá Téma Plus.

Za první republiky tvořili vnukové Tomáše Garrigua Masaryka nedílnou součást obrazu prezidenta. Média pravidelně zveřejňovala fotografie kloučků hrajících si s důstojným kmetem. Herbert a Leonard Revilliodovi byli syny Olgy Masarykové, narodili se a žili ve Švýcarsku.