Balkánské mafie začaly v Československu působit ještě před pádem koncem socialismu a pádu komunistů. Po roce 1989 se jejich vliv rychle rozšířil – od cigaret a šedé ekonomiky, k obchodu s heroinem a kokainem. Dnes je naše země považována za uzel jejich mezinárodních aktivit i „klidné“ útočiště.

Po pádu komunistů dorazily do Česka ruskojazyčné skupiny a využily slabin přechodného období. Od násilného výpalného přešly k sofistikovanému praní peněz a tichému vlivu v byznysu i politice. Co znamenal „zátah U Holubů“ v roce 1995? A jak silné jsou sítě dnes? Odpovědi hledáme v další části série Mafiáni.

Americká mafie 20. století je prakticky mladší sestrou mafie italské, respektive hlavně sicilské, ostatní národnosti jako např. Irové hráli vždy druhé housle. Základní principy fungování – omertu, neboli mlčenlivost a pohrdání státem – si také italští mafiáni přinesli ze svých původních působišť, zejména na jihoitalském venkově, který nově nahradila americká velkoměsta.

Italská mafie se rodila v prostředí, kde vládly strach a mlčení. Příběh lékaře Gaspara Galatiho z konce 19. století ukazuje, jak se i citrusový sad mohl stát zdrojem vydírání a násilí. Z těchto kořenů vyrostla Cosa Nostra, která postupně ovládla nejen Sicílii, ale zasáhla i Spojené státy.

Československo mělo za dobu své existence celkem devět prezidentů. Ani jeden z nich neukončil svůj úřad „přirozenou cestou“, tedy vypršením mandátu. Jak k tomu došlo? Odpověď v sobě snoubí vypjaté dějiny 20. století společně s náhodou – a kdo chce věřit na osud, jde tomu říkat i takto. Odcházení našich prezidentů mělo své logické předpoklady a důsledky.

Málokterý autor literatury pro mládež se těšil a stále těší takové popularitě. Přitom mnohé z jeho knih vyšly před víc než 80 lety. Svět, ve kterém se „foglarovky“ odehrávají, je od světa dnešních dětí v mnohém neskonale vzdálený. A současně možná bližší než by se mohlo zdát.

Československý parlament neboli Národní shromáždění se stejně jako vláda a předsednictvo ÚV KSČ ocitlo v prvních dnech sovětského vpádu do Československa v poněkud schizofrenní situaci. Všichni ti muži a ženy ve „zvolených“ funkcích se začali poprvé chovat jako představitelé suverénní země nezávislé na moskevské centrále. Bylo to úctyhodné, a zároveň to přišlo příliš pozdě. Pod dohledem tanků neměly pevné postoje dlouhého trvání.

„Vláda republiky československej predkladá na schválenie návrh zákona o peňažnej reforme. S peňažnou reformu uskutoční sa súčasne dňom 1. júna zrušenie lístkového systému na potravinárske a priemyselné tovary.“ Těmito slovy zahájil v sobotu 30. května 1953 předseda vlády Viliam Široký schůzi Národního shromáždění, na které se reforma odhlasovala. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2023.)

„Ty nejíš maso? To ti musí chybět bílkoviny. Vždyť ti to ani nemůže chutnat.“ To jsou jen některé z reakcí lidí na dobrovolné vyřazení masa, případně jiných živočišných produktů z jídelníčku. Málokdo tuší, že historie vegetariánství je daleko starší, než by se mohlo zdát. Na světové úrovni bychom jeho kořeny nalezli ve filozofických směrech Asie a starého Řecka. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2023.)