- Podcasty
- Téma Plus
Poslechněte si podcast: Emil Hácha – příběh velké oběti. Jak dnes vnímat odkaz protektorátního prezidenta?
Složitou a nejednoznačnou postavou moderní české historie je Emil Hácha, který se narodil 12. července 1872 v Trhových Svinech. Prezident sloužící v nejtěžším období našeho novodobého státu byl pomyslně odsouzený většinou české společnosti prakticky bezprostředně po konci války, ještě v posledních chvílích svého života.
Téma Plus
Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů
V očekávání války: Před 85 lety jsme se připravovali na drtivé nálety i na útok otravnými plyny
Na válečný střet s hitlerovským Německem bylo v Československu před osmi dekádami intenzivně připravováno také civilní obyvatelstvo. Nad městy prolétávaly bombardéry při simulovaných leteckých úderech, zatímco civilní protiletecká ochrana cvičila likvidaci následků chemického úderu a samaritáni rychlé ošetření přívalu zraněných.
Rok 1953 se do dějin Československa zapsal nejen měnovou reformou, ale také následným zrušením přídě
Lístky na potraviny, oblečení, ale také na boty, pohonné hmoty, cigarety a další komodity byly u nás zavedeny na počátku druhé světové války. Kdy byly zrušeny a jak se v průběhu války i míru měnila pravidla jejich používání?
Jak a proč to všechno začalo aneb Jak může být válka, je-li to opravdu válka, studená?
Nejméně od té doby, co se lidé neživí jen lovem a sběrem a osvojili si zemědělské dovednosti, se vedou války. Mohou mít různou podobu. Známe válku svatou, partyzánskou, totální, občanskou, světovou… A také válku studenou. Konflikt, který poznamenal druhou polovinu 20. století a ve kterém proti sobě stály země kapitalistického Západu v čele s USA a blok socialistických zemí kolem Sovětského svazu. Některým jejím milníkům a projevům se věnuje čtyřdílný seriál pořadu Téma Plus.
Válka mezi řádky. O životě chlapce, který dokázal přežít holocaust, vypovídají unikátní dopisy
Příběh, který uslyšíte, je vyprávěním o patnáctiletém klukovi z malého středočeského městečka Uhlířské Janovice. Jmenoval se Otta Daněk a měl mít starosti, jaké má jakýkoliv jiný puberťák jeho věku. Jenže byl rok 1942 a Ottova maminka byla židovka. Takže měl starosti úplně jiné – jako jakýkoliv židovský puberťák jeho věku, který na základě svého původu dostal povolání do transportu.
Po druhé světové válce se Československo k Židům otočilo zády. Antisemitismus se stal nástrojem KSČ
V květnu 1945 se Evropou valila vlna euforie – Německo kapitulovalo a šest válečných let bylo u konce. Z koncentračních táborů se domů vraceli také židovské děti, ženy a muži, kteří dokázali přežít útrapy nacistických továren na smrt. Místo rodiny a přátel se ale často setkali s odmítáním a nezájmem. Československo, které považovali za svou vlast, se k nim otočilo zády. Zůstali sami.
Tanky proti slovům a odvaze. Proč byl týden mezi okupací a moskevským protokolem tak výjimečný
Srpen 1968, sovětské tanky doprovázené absurdně neostalinskou propagandou. A proti nim nečekaně silná občanská společnost. Silná také proto, že komunistické vedení byl zčásti internováno, zčásti paralyzováno. Neopakovatelnou atmosféru prvního pookupačního týdne připomíná Pavel Hlavatý.
Karel Čurda – příběh velké zrady. Proč po atentátu na Heydricha udal své kamarády i další lidi?
Karel Čurda, rodák z Třeboňska, je v obecném povědomí zapsán jedním slovem – zrádce. Byl to on, kdo sám a dobrovolně navštívil v červnu 1942 v Praze úřadovnu gestapa a řekl vlastně úplně všechno, co věděl o atentátu na Heydricha, jeho pachatelích, parašutistech i českém odboji. (repríza)
Reformní socialista Jiří Pelikán své působení po únoru 1948 hodnotil kriticky
Jiří Pelikán byl přední reformní komunista. V 60. letech byl ředitelem Československé televize, po odchodu do Itálie reprezentantem levicového exilu, vydavatelem časopisu Listy a následně italským europoslancem. Své působení bezprostředně po roce 1948 hodnotil velmi kriticky. Nikdy se nepřestal hlásit k levicové orientaci, které říkal „reformní socialismus“.
Kdo byl třináctiletý básník z Terezína Hanuš Hachenburg? Tvář neznáme, ale tušíme, co asi prožil
Bylo jim třináct čtrnáct let. Založili si vlastní republiku, vydávali časopis a sami do něj psali texty. Byly vážné i plné drsného i okouzlujícího humoru a postřehů, které svědčí o mimořádném talentu jejich autorů. Až potud by všechno znělo jako docela dobrá zábava. Kdyby nešlo o děti, které žily za války v Terezíně. O židovské děti určené nacisty k likvidaci. Jedním z nich byl i Hanuš Hachenburg, výjimečně nadaný básník, kterému je věnován pořad Téma Plus.