- Podcasty
- Téma Plus
Poslechněte si podcast: Emil Hácha – příběh velké oběti. Jak dnes vnímat odkaz protektorátního prezidenta?
Složitou a nejednoznačnou postavou moderní české historie je Emil Hácha, který se narodil 12. července 1872 v Trhových Svinech. Prezident sloužící v nejtěžším období našeho novodobého státu byl pomyslně odsouzený většinou české společnosti prakticky bezprostředně po konci války, ještě v posledních chvílích svého života.
Téma Plus
Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů
Zapomenuté projekty: Praha se měla stát nacistickým městem budoucnosti. Některé nápady dnes šokují
Praha byla sídlem králů a symbolem českého národa, ale i místem, které se pod taktovkou německých okupantů mělo během 2. světové války začít měnit na nacistické město budoucnosti. Tým architektů pod vedením Reinholda Niemeyera hned od počátku okupace pracoval na plánech přestavby Prahy v germánském stylu. Projekty teď v mnoha ohledech působí doslova šokujícím dojmem.
Osiřelá banda. Stalinovi pomocníci v Praze a Gottwaldův konec
Už 70 let uplynulo od chvíle, kdy si svět mohl trochu oddychnout, protože jeden z nejhrůznějších diktátorů lidských dějin, Josif Vissarinovič Stalin, se odebral na věčnost. V Československu mělo veřejné truchlení (a často soukromá radost) dvojí důvod. Musela to být zvláštní podívaná, když člověk s týdenním rozestupem otevřel opět noviny a celou první stranu opět obsadila obří hlava v černém rámečku. Inu, vůdce padl. V Moskvě a devět dní poté v Praze. Co se dalo čekat dál?
Jak „otrávit“ prezidenta. Šlo Háchovi cestou do Berlína o život?
Vzniku Protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 předcházela cesta prezidenta Emila Háchy za Hitlerem. Provázelo ji mnoho zvláštních náhod a omylů, které nakonec vedly k tomu, co dobře známe. Výsledkem byl Háchův podpis pod prohlášení, ve kterém „klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce Německé říše.“ Proč tak učinil? A měl i jinou možnost?
První poslankyní byla už v roce 1912 Božena Viková-Kunětická. Tehdy ženy neměly ani volební právo
Zavedení hlasovacího práva pro ženy v masarykovském Československu znamenalo také vstup žen do sněmovny a senátu. Právo volit a být voleny umožňuje českým, potažmo československým ženám zákon od roku 1920. České a moravské ženy se k volebním urnám vydaly už o rok dřív, kdy se jako voličky i kandidátky mohly zúčastnit komunálních voleb. Ženy jako poslankyně zasedaly v revolučním Národním shromáždění už v roce 1918.
Únor 1948: Musel se stát, nebo stačilo jen jinak nastavit výhybky?
Před 75 lety 25. února 1948 ovládla Československo komunistická strana. Stala se hegemonem politické scény na více než 40 let. Komunisté sice formálně získali vládu nad zemí v souladu s ústavou, ve skutečnosti ale celý proces provázel tvrdý nátlak na politiky včetně prezidenta Edvarda Beneše. Na vytlačení ostatních stran se KSČ, nejsilnější česká strana po volbách v roce 1946, pečlivě připravovala.
Gottwald na hanbě aneb Neznámý případ trojice teplických „pankáčů“
Českému rozhlasu se podařilo získat řadu neznámých archivních materiálů a také rozsáhlý spis Státní bezpečnosti včetně fotodokumentace o takzvané závadové mládeži. Na jejich základě rekonstruujeme málo známou událost z konce komunismu. Trojice „pankáčů“ tehdy putovala za mříže, když v Teplicích 11. března 1988 shodila sochu Klementa Gottwalda.
Reformní socialista Jiří Pelikán své působení po únoru 1948 hodnotil kriticky
Jiří Pelikán byl přední reformní komunista. V 60. letech byl ředitelem Československé televize, po odchodu do Itálie reprezentantem levicového exilu, vydavatelem časopisu Listy a následně italským europoslancem. Své působení bezprostředně po roce 1948 hodnotil velmi kriticky. Nikdy se nepřestal hlásit k levicové orientaci, které říkal „reformní socialismus“.
Ukrajina a Rusko: Od bratrství k válce
Už téměř rok trvá původně dosti neočekavaná válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Jedna z největších východoevropských zemí se 24. února 2022 stala zatím poslední obětí stále ještě nekončící ruské imperiální rozpínavosti a snad až geneticky zakořeněného velkoruského šovinismu, který budí dojem, že patří spíš do 19. než do 21. století.
Je možné identifikovat po osmdesáti letech lidi z unikátních fotek z terezínského ghetta?
Neznámé tváře, za kterými se skrývají zapomenuté osudy československých Židů. Čtyřicet snímků pořízených za druhé světové války v terezínském ghettu ukrývá takzvané Album Ghetta Terezín. Našlo se v pozůstalosti novináře a rozhlasového redaktora Milana Weinera.