Únosy cizinců jsou v některých zemích výnosným byznysem nebo prostředkem politického nátlaku. Jednou z nejspolehlivějších možností, jak se únosu vyhnout, je do rizikových oblastí zkrátka nejezdit. Jaké jsou zkušenosti Čechů, kteří se stali obětí únosu?

Jeden z nejznámějších případů uvěznění Čechů v zahraničí se odehrál na začátku roku 2001. Poslanec Ivan Pilip a bývalý studentský aktivista Jan Bubeník se stali vězni kubánského komunistického režimu. Jak na tuto událost po 25 letech vzpomínají její hlavní aktéři?

Ta informace před více než 40 lety obletěla celý svět. V africké Angole unesla protivládní organizace UNITA skupinu zahraničních pracovníků místní továrny. Kromě Portugalců tvořili většinu Čechoslováci a mezi 66 unesenými byly i ženy a děti. Jejich další osud byl dramatičtější než únos samotný.

Jižní Amerika byla a dodnes zůstává pro nás Evropany tak trochu ve stínu zájmu. A málo jsme se dozvídali i o největší teroristické hrozbě na tomto kontinentu – o peruánské skupině Světlá stezka. Kdo byl její zakladatel Abimael Guzmán? Jakou zemí bylo Peru od konce 60. do 90. let minulého století, a kdo byl muž, který nakonec Světlou stezku porazil, ale celá země za to zaplatila vysokou cenu?

Je 16. březen 1978. Za bílého dne je uprostřed římské ulice zastaven vůz, ve kterém jede bývalý italský premiér. Aldo Moro je vyvlečen z auta, jeho ochranka postřílena. Expremiér mizí neznámo kde. Ale jeho únosci o sobě dají vědět. Vlastně si ani nekladou podmínky. V únosu Alda Mora vyhlašují válku systému, válku italskému státu. Asi nejdramatičtější událost 70. let v Itálii měly na svědomí takzvané Rudé brigády, teroristická organizace, která se hlásila ke krajní levici.

Rok 1972 patřil v Severním Irsku k těm nejhorším od druhé světové války. Dne 30. ledna britští vojáci ve městě Londonderry rozehnali demonstraci severoirských katolíků. Při tom pálili ostrými a zabili třináct neozbrojených a většinou prchajících lidí. Čtrnáctá oběť podlehla zraněním po několika dnech. Většině zabitých nebylo ani osmnáct let.

Dne 20. prosince 1973 došlo v Madridu k atentátu na španělského předsedu vlády Louise Carrera Blanca. Členové baskické separatistické organizace ETA pět měsíců trpělivě hloubili tunel pod ulicí Calle de Claudio Coello, kudy se generál Blanco pravidelně vracel z ranní mše.

Muž, který přežil legendární Velký útěk ze zajateckého tábora Stalag Luft III v Saganu. Voják, ze kterého komunisté po roce 1948 udělali bagristu. Jeho příběh uslyšíte ve dvoudílném speciálu pořadu Téma Plus. Připravila Šárka Kuchtová.

Nacistický režim ukazoval nenávistné myšlenky ve velkolepých obrazech. Dnes se můžeme nejen s estetikou a odkazy na třetí říši setkat i v jiných, někdy zdánlivě humorných kontextech. „Zesměšnění oběti prostě není žádným humorem, satirou, nebo něčím podobným,“ zdůrazňuje historik Vojtěch Kyncl. V debatě Českého rozhlasu Plus na Letní filmové škole se potkává s publicistou Matějem Forejtem a umělcem a dokumentaristou Pavlem Stercem.

„Ukažte mi člověka, který nesnáší detektivky, a já vám ukážu hlupáka; možná chytrého hlupáka, ale přesto hlupáka,“ napsal Raymond Chandler, autor celé hromady detektivek a stvořitel Phila Marlowa. Těžko říct, co je na tom pravdy – už proto, že většina lidí detektivky ráda má. Stačí se podívat do televizních programů. Detektivky a kriminálky, ať už jako filmy nebo seriály, jsou asi nejčastějším vysílaným žánrem.