Mezi tradiční česká průmyslová odvětví patří také letecký průmysl. Proudové Albatrosy a Delfíny, sportovní Zlíny, Meta Sokoly nebo Blaníky, cestovní Turbolet nebo elegantní Morava. To jsou jen některá z letadel vyráběných u nás. Jaké jsou kořeny této tradice?

Ačkoliv Skandinávie nebyla tou nejdůležitější zájmovou oblastí československých tajných služeb, je s ní spojen jeden velký a jeden malý příběh, které se odehrály v 80. letech. V prvním figuroval dostihový jezdec a ve druhém pracovník ministerstva zahraničí. Poslechněte si čtvrtý díl minisérie pořadu Téma Plus o akcích československé rozvědky.

A jak vypadal Che Guevarův pobyt v Praze? Uslyšíte v dalším dílu speciální série pořadu Téma Plus.

Následující příběh byl tak tajný, že o něm dlouho nic nevěděly dokonce ani československé tajné služby a vlastně dodnes toho o něm víme jen málo... Praha a Havana měly v dobách studené války výjimečné vztahy. Začaly se rozvíjet záhy po vítězství kubánské revoluce v lednu 1959. Už příští rok otevřelo Československo na Kubě svou ambasádu a zahájilo intenzivní styky s novou kubánskou vládou. Spolupráci zahájily také rozvědky obou zemí. V 60. letech rozjely akci s názvem Manuel.

Autoland – tak se někdy říká naší zemi. Důvod je jasný: automobilový průmysl patří k dominantním odvětvím a na něm je do značné míry závislá ekonomická kondice celé země. Rádi mluvíme o dlouhé a slavné tradici výroby automobilů u nás.

Ne vždy platí, že nepřítel mého nepřítele je automaticky mým přítelem. To byl i případ Československa ve vztahu k mezinárodnímu terorismu, který v 70. letech sevřel Evropu. Do jaké míry podporovalo normalizační Československo teroristy z Frakce Rudé armády nebo palestinské teroristy? A proč si v Praze v 70. a 80. letech minulého století dávali tak často schůzky teroristé jako Carlos Ramirez Sanchez zvaný Šakal?

Atentáty, únosy, podstrčené dokumenty, dezinformační akce. To všechno prováděla československá rozvědka za dob komunismu. Kam až sahala její moc a na jaké akce si troufla? Do jaké míry byla v područí sovětské KGB a kde mohla jednat samostatně? A jak její fungování ovlivnila měnící se politická situace v poválečném Československu? Odpovědi nabízí pořad Téma Plus, který vysíláme v repríze.

Studená válka byla nejenom politickým a ideologickým soubojem. Šlo také o peníze, vědu, technologie. Zatímco Západ měl Marshallův plán, my jsme měli RVHP. V zemích socialismu vědci museli „pracovat pro mír“, zatímco řadový občan toužil po západním konzumu. Ale proč to ještě v 50. letech vypadalo, že třeba v dobývání vesmíru strčí Sověti Ameriku do kapsy? Co způsobil ropný šok v 70. letech a komu nakonec pomohl? A kdy se pro Sověty staly vesmírné závody finančně neúnosné?

Rozpad protihitlerovské koalice nastal poměrně brzy po roce 1945. Stalinova říše i Západ si navzájem začaly dávat signály, že jejich priority jsou zcela odlišné a budou se jimi řídit bez ohledu na to, co si o tom myslí jejich bývalý spojenec.