„Zatmělo se mi před očima, vyskočil jsem na pódium a zařval: ,Vy jdete do p….!. A my jdeme do stávky‘!“ vzpomíná režisér Václav Marhoul na osudný 21. listopad 1989, kdy před zraky stovek zaměstnanců Filmového studia Barrandov 1989 vyprovodil do historie zkoprnělé zástupce stranické buňky KSČ. Ti se totiž pokoušeli bagatelizovat masakr studentů na Národní třídě. Sám netušil, že v ten okamžik změnil budoucnost svoji, Barrandova a snad i českého filmu.

Pro část pamětníků byly Devadesátky divokou jízdou, kdy bylo možné cokoli, hlavně se neohlížet. Pro jiné šlo o poznání, že svoboda zdaleka nesouvisí s odpovědností. Mohlo se podnikat, cestovat, zakládat politické strany – a taky bez obalu mluvit o sexu a erotice. Právě s počátkem 90. let je spojený rychlý nástup erotických a pornografických časopisů. Něco z té doby připomene pořad Téma Plus.

Sametová revoluce v listopadu 1989 přinesla nejen změnu politických poměrů v zemi, ale především návrat svobody. Ta se okamžitě promítla i v regálech knihkupectví, kde se začaly objevovat knihy do té doby zakázaných spisovatelů.

Slovo Sudety vzbuzovalo v Čechách po celá poválečná poněkud temné asociace. Území, táhnoucí se od západních Čech až po severní Moravu a Slezsko, obývané převážně Němci, přišlo v roce 1938 o Čechy, a o sedm let později se karta obrátila a pryč museli Němci. Světová válka, už druhá za 20 let, spolu s výměnou obyvatelstva musela zásadně poznamenat život v těchto oblastech. Jak se dnes žije na moravsko-slezském pomezí a v jednom z nejzapadlejších koutů České republiky?

Krajské město Ústeckého kraje Ústí nad Labem se už několik let objevuje na chvostu indexu kvality života. Město, přilehlý okres i okolní oblasti patří v rámci naší země k problémovým. Jsou tu vyloučené lokality, nižší počet vysokoškoláků, zato vysoký počet dětí, které nedokončí školní docházku. Taky vysoký počet konzumentů drog a lidí v exekucích.

Jeden bonmot říká, že demokracie je jen diktatura většiny. O to, aby i menšiny byly vnímány a jejich příslušníci měli pocit, že jsou akceptováni, se zasloužilo množství lidí. Nemálo v této věci učinili příslušníci rodiny, kterou představí druhý díl reprízované minisérie Politické dynastie: Jaroslav Šabata, Anna Šabatová a Petr Uhl.

Panovnické rody, jejichž příslušníci vládli dlouhá desetiletí nebo staletí, se nejednou proměnily v politické dynastie. Panovníků ubývá, ale rodin, které po generace zasahují do politiky a veřejného života, je stále dost. Jaké jsou moderní politické dynastie? Představíme rodinu, kterou asi nejvíc proslavila dvě jména: Zdeněk a Vladimír Mlynářovi. Pořad vysíláme v repríze.

Na začátku roku 2026 je u konce těžba černého uhlí na českém území. Uzavírá se kapitola průmyslové historie, která po desítky let formovala nejen Karvinsko, Bohumínsko a Těšínsko. Jak uchovat regionální paměť a zároveň nastartovat nový směr? Je tamní krajina po těžbě nenávratně zničena, nebo pouze došlo k její transformaci? I na to se zaměřuje Téma Plus a první díl cyklu Zapomenuté regiony.

Jaké je to, prožít život někoho jiného? A když ne celý, tak alespoň kousek z něj. Představa, která na první pohled může znít jako sci-fi. Ale není. Pořad vysíláme v repríze.