- Podcasty
- Téma Plus
Poslechněte si podcast: Kdo byl třináctiletý básník z Terezína Hanuš Hachenburg? Tvář neznáme, ale tušíme, co asi prožil
Bylo jim třináct čtrnáct let. Založili si vlastní republiku, vydávali časopis a sami do něj psali texty. Byly vážné i plné drsného i okouzlujícího humoru a postřehů, které svědčí o mimořádném talentu jejich autorů. Až potud by všechno znělo jako docela dobrá zábava. Kdyby nešlo o děti, které žily za války v Terezíně. O židovské děti určené nacisty k likvidaci. Jedním z nich byl i Hanuš Hachenburg, výjimečně nadaný básník, kterému je věnován pořad Téma Plus.
Téma Plus
Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů
Traktoristka, sedmikráska, puťka. Jak se v Česku dekádu po dekádě měnilo zobrazování ženy
Jednou rázná traktoristka, pak mlčenlivá puťka. Obraz ženy v populární kultuře i médiích procházel změnami. Dnes ovládá veřejný prostor trend zobrazovat ženy takové, jaké skutečně bývají. Tedy nejen ty krásné a mladé, ale i ty starší, nesouměrné nebo s nadváhou. Hrdinky filmů mívají podobně různorodý charakter. Vždycky to ale tak nebylo. Změnám zobrazovacího stereotypu v českých zemích zhruba od druhé poloviny 20. století se věnuje Téma Plus.
Odboj „bílých límečků“. Diplomat Hubert Masařík pomáhal rezistenci přímo před očima nacistů
Diplomat, vášnivý boxer, ale hlavně zapomenutý hrdina protinacistického odboje. To je Hubert Masařík – muž, který po boku později popraveného ministerského předsedy generála Aloise Eliáše pomáhal stovkám českých vlastenců dostat se z německých věznic a lágrů. Svůj boj začal jen několik týdnů poté, co 15. března 1939 německá vojska obsadila české země.
Československo a třetí svět: Bajaja v Kongu a nedostavěná jaderná elektrárna na Kubě
Sýrie, Irák, Kuba, Angola, Venezuela, Indie. To jsou jen některé ze zemí, kam v dobách socialistického Československa vyjížděli našinci za prací. Mohlo jít jednak o práci v rámci projektů na pomoc spřáteleným rozvojovým zemím, nebo plnění nejrůznější komerčních stavebních zakázek.
Československo a třetí svět: Před 50 lety byla zrušena Univerzita 17. listopadu
Nejméně od konce 50. let poskytovalo Československo vysokoškolská stipendia lidem z tzv. rozvojových zemí. Z Afriky, Asie i jižní Ameriky. Československými vysokými školami jich prošly tisíce. V roce 1961 Československo po sovětském vzoru zřídilo zvláštní vzdělávací ústav určený přímo těmto studentům. Šlo o Univerzitu 17. listopadu v Praze.
Československo a třetí svět: Námluvy s postkoloniálním světem. Socialismus je zárukou splnění cílů!
Podpora tak zvaného národně osvobozeneckého boje, výstavba pivovarů, cukrovarů, elektráren. Vývoz zbraní, studentská stipendia, školení vojenských odborníků, technická i vědecká pomoc. To všechno, a ještě leccos dalšího bylo v dobách socialistického režimu součástí vztahů, které Československo udržovalo s – jak se tehdy říkalo: rozvojovými zeměmi. Tedy zeměmi třetího světa.
Ladislav Helge a paradoxy státního filmu
V těchto dnech uplynulo 65 let od jednoho pozapomenutého výročí československé kinematografie. Navzdory tomu, že šlo o filmový festival, o kulturním přínosu nelze mluvit. 1. festival Československého filmu pořádaný na konci února 1959 v Banské Bystrici se do dějin našeho filmu zapsal hlavně kvůli konferenci, která se během něj odehrála a která na několik let téměř zastavila reformní vývoj československého filmu.
Kde jsou všechny ty děti? Jak vypadalo poválečné hledání českých dětí určených nacisty k poněmčení
Nacisté měli za 2. světové války s českým národem své tajné plány. Jedním z nich byla i násilná germanizace. Částečně si ji vyzkoušeli na dětech.
Ten třetí v příběhu Vrbaty a Hanče. Emerich Rath chtěl umět všechny sporty a nikdy se nevzdával
Člověk s neuvěřitelným životním příběhem Emerich Rath byl všestranným sportovcem, olympionikem, trampem i zručným obchodníkem se sportovními potřebami. Jeho jméno se po letech začíná vracet do veřejného prostoru, odkud během druhé poloviny minulého století prakticky zmizelo.
Rusko-běloruské vztahy? Postupné ruské objímání se změnilo ve svěrací kazajku
Rusko-běloruské vztahy jsou předmětem doslova celosvětového zájmu už od 90. let minulého století. Od doby, kdy se sice rozpadl Sovětský svaz, zato však ve druhé polovině této dekády a ještě za Borise Jelcina, vznikl sice prchavý, ale přece jen Svaz Ruska a Běloruska. Poslechněte si pořad Libora Dvořáka, který si pozval Adélu Dražanovou, Petru Procházkovou, Ondřeje Soukupa, Karla Svobodu a Vladimíra Votápka.
Nájemní smlouva s okupantem v roce 1968
Československý parlament neboli Národní shromáždění se stejně jako vláda a předsednictvo ÚV KSČ ocitlo v prvních dnech sovětského vpádu do Československa v poněkud schizofrenní situaci. Všichni ti muži a ženy ve „zvolených“ funkcích se začali poprvé chovat jako představitelé suverénní země nezávislé na moskevské centrále. Bylo to úctyhodné, a zároveň to přišlo příliš pozdě. Pod dohledem tanků neměly pevné postoje dlouhého trvání.