
Poslechněte si podcast: Benzín z uhlí a dřina zajatců. Chemické závody pod Krušnými horami mají temnou minulost
Novodobá historie severních Čech je propojená s těžbou hnědého uhlí. Nejinak je tomu v případě chemických závodů mezi Mostem a Litvínovem. Dnes se tady vyrábí všechno možné od benzínu přes asfalt až po bublinky do limonády. Minulost mamutího podniku pod Krušnými horami je ale temná.
Téma Plus
Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů
Místa doteku aneb Proč nesměla Prahu osvobodit americká armáda?
Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice. Kolem těchto tří měst se v roce 1945 vinula demarkační linie skrz západní Čechy, oddělující území osvobozené americkou armádou a tou Sovětskou, resp. Rudou Armádou. Pro ustupující německé vojáky to byla hranice mezi zajetím v evropských podmínkách – a poukázkou do Gulagu. Pro vojáky Vlasovovy armády to byla zeď, u které je čekala kulka nebo provaz. A pro velmoci to bylo hranice potenciálního politického vlivu.
Boje o Brno, Ostravu, povstání v Plzni a Praze. Kde u nás padly poslední výstřely 2. světové války?
Dunění děl, střelba a rachot tanků – zlověstná melodie války se na jaře 1945 začala linout i českým územím. Kromě strachu a děsu v sobě ale tentokrát nesla i naději a očekávání. A Češi válečné volání – a především volání po svobodě po šesti letech německé okupace – vyslyšeli.
„I fašistama nás nazývají, když se rozzlobí...“ Jak se vraceli krajané z Černobylu nebo Kazachstánu?
Kdysi vyslyšeli lákání carského Ruska na lány úrodné půdy i osvobození od daní či vojenské služby. Založili na východě české osady a prožili v nich všechny bouře 20. století. Na jeho konci zatoužili potomci našich krajanů po návratu do Československa. Nakolik vstřícně je přijal stát, který v době, kdy jejich předkové odcházeli, ještě neexistoval?
Pivo čajové, nebo kimchi? Minipivovary překračují vlastní hranice
Českou pivní kulturu zařadilo ministerstvo kultury na seznam nehmotného dědictví. Pivovarnictví má u nás dlouhou tradici. Pojí se s ním řada zajímavých příběhů a nové stále přibývají. Co člověk musí znát, aby si uvařil pivo doma? A má zlatý mok vůbec nějaké hranice? I na to se zaměřuje pořad Téma Plus, který vysíláme v repríze.
Město Most je povedené, i tak by ho architekt Krejčí dnes postavil trochu jinak
Na konci 50. let se tehdy jednatřicetiletému architektovi Václavu Krejčímu nabídla jedinečná příležitost – navrhnout centrum nového města Most, které se teprve mělo stavět. Jak na to dnes vzpomíná? A dokážeme s odstupem času ocenit socialistickou architekturu?
Průmyslová odyssea: Pistole. Little Tom, bambitka Praga, DUO nebo pětasedmdesátka
ČZ vzor 75 – tak se jmenuje bezesporu nejznámější česká, potažmo československá pistole. Údajně jde o druhou nejkopírovanější pistoli na světě. Tou první je Colt 1911, jehož výrobce dnes patří výrobci pětasedmdesátky. Jaká byla cesta, po které naše výroba pistolí došla až sem?
Průmyslová odyssea: Česká letadla. Delfín, Turbolet, Morava a ti druzí
Mezi tradiční česká průmyslová odvětví patří také letecký průmysl. Proudové Albatrosy a Delfíny, sportovní Zlíny, Meta Sokoly nebo Blaníky, cestovní Turbolet nebo elegantní Morava. To jsou jen některá z letadel vyráběných u nás. Jaké jsou kořeny této tradice?
Švédský žokej českým špionem a role české dcery Nora
Ačkoliv Skandinávie nebyla tou nejdůležitější zájmovou oblastí československých tajných služeb, je s ní spojen jeden velký a jeden malý příběh, které se odehrály v 80. letech. V prvním figuroval dostihový jezdec a ve druhém pracovník ministerstva zahraničí. Poslechněte si čtvrtý díl minisérie pořadu Téma Plus o akcích československé rozvědky.
Co byla českolovensko-kubánská akce s krycím názvem Manuel?
A jak vypadal Che Guevarův pobyt v Praze? Uslyšíte v dalším dílu speciální série pořadu Téma Plus.
Československo-kubánská spolupráce: O Che Guevarovi v Praze
Následující příběh byl tak tajný, že o něm dlouho nic nevěděly dokonce ani československé tajné služby a vlastně dodnes toho o něm víme jen málo... Praha a Havana měly v dobách studené války výjimečné vztahy. Začaly se rozvíjet záhy po vítězství kubánské revoluce v lednu 1959. Už příští rok otevřelo Československo na Kubě svou ambasádu a zahájilo intenzivní styky s novou kubánskou vládou. Spolupráci zahájily také rozvědky obou zemí. V 60. letech rozjely akci s názvem Manuel.