Pražské povstání můžeme označit za nejmasovější odbojovou akci na našem území v rámci 2. světové války. Různé odbojové organizace předem plánovaly, že k povstání proti okupantům v Praze dojde. Blížil se konec války, to nešlo přehlédnout. Hitler nejen že prohrál, ale dokonce už nebyl mezi živými. Proč by měly Prahu stále ovládat hordy nacistů?

Už pár let poté, co se v pohraničních oblastech Čech odehrála výměna obyvatel, bylo jasné, že se tato ohromná demograficko-sociální akce neobešla bez potíží. A to nikoli malých. „Nebylo možno lidi vybírat. Osidlovalo se s těmi, kteří se přihlásili a kteří přišli,“ naznačil nesnáze prezident Antonín Zápotocký v roce 1957 na slavnostní akci k výročí bitvy u Tachova.

První rok po válce přišlo osidlovat pohraničí opravdu velké množství lidí z vnitrozemí. Přesto se brzy ukázalo, že ani s Maďary, kteří byli do pohraničí odsouváni ze Slovenska, jich není tolik, aby zvládli zajistit chod zemědělství a průmyslu. Ani zamýšlená modernizace a racionalizace práce, která podle původních předpokladů měla nahradit pracovní síly ztracené odsunem, nevyšla.

Vyčistit zemi od odvěkých nepřátel a udělat z Československa zemi jen se slovanským obyvatelstvem! To žádaly téměř všechny parlamentní strany poválečné Československé republiky. Myslely tím nucené vysídlení německé a v případě Slovenska také maďarské menšiny a osídlení takto uvolněných oblastí Čechy a Slováky. A právě o osidlování českého pohraničí po odchodu Němců je třídílný seriál pořadu Téma Plus.

Bunkr, Mersey, Rock Hill, Pod lampou, Hudební bazar, Banán, Roxy, Tukan – to je jen několik málo z velkého množství hudebních klubů, které u nás fungovaly v 90. letech. Patřily k fenoménům tohoto neobyčejného desetiletí.

Srpen 1968, sovětské tanky doprovázené absurdně neostalinskou propagandou. A proti nim nečekaně silná občanská společnost. Silná také proto, že komunistické vedení bylo zčásti internováno, zčásti paralyzováno. Neopakovatelnou atmosféru prvního pookupačního týdne připomíná Pavel Hlavatý.

Po tom pátrala Naďa Reviláková.

Přepadení Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nezasáhlo jen jeho obyvatele, ale i tisíce návštěvníků z ciziny. Neméně bylo i Čechů v zahraničí, kteří využívali politické uvolnění třeba k odpočinku u moře v Jugoslávii. Netradiční pohled na srpnovou okupaci nabídne pořad Téma Plus.

Tak mimořádně rozsáhlé, stejně tak jako významné, dílo po sobě zanechalo jen málo českých spisovatelů a vědců. Alois Musil patří mezi ně. Přesto však je jeho jméno veřejnosti stále skoro neznámé. Rodák z moravského Rychtářova byl cestovatelem, etnografem, kartografem, orientalistou a také katolickým knězem.

Někdy se jí také říká třicetiletá válka 20. století. Válka ve Vietnamu je pro nás spojená hlavně se zapojením USA a vlnou odporu mezi americkou veřejností, včetně hnutím hippies, které proti americké účasti ve vietnamské válce protestovalo. Ve skutečnosti si za oněch 30 let Vietnam prošel několika krvavými válkami. A ve větší či menší míře v nich hrálo roli i Československo. Příslušníci našeho národa ve Vietnamu dokonce bojovali se zbraní v ruce.