Téma Plus
25. únor 2022

Poslechněte si podcast: Stalin, Brežněv, Putin. Jak se v Rusku předává moc a z čeho může vycházet Vladimir Vladimirovič?

Počátkem července 2020 si Rusové v referendu schválili řadu ústavních změn. Tou nejdůležitější bylo anulování dosavadních prezidentství Vladimira Putina, což mu umožňuje do nejvyššího úřadu v zemi kandidovat znovu, a to v letech 2024 a 2030. V čele Ruska by tak mohl stát až do roku 2036, kdy mu bude 84 let. Jakou tradici má země ve střídání na nejvyšších mocenských místech? Téma Plus se zaměří na předávání moci v sovětském i postsovětském Rusku od 20. let minulého století.

53:27

Téma Plus

Vydává: Český rozhlas

Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů

Web

Před třemi dny 53:14

Jsou to „jen“ brambory

Škrábat brambory? To už skoro nikdo nedělá. Brambory jsou na talíři prostě přílohou a tu se nikomu nechce připravovat. „Mladí lidé dávají přednost těstovinám nebo rýži,“ vysvětluje Marie Prášilová z České zemědělské univerzity v Praze. Přitom má pěstování brambor u nás velkou historii a české brambory patřily (a snad i nadále patří) ke kvalitním produktům.

Před týdnem 53:18

Emil Hácha – příběh velké oběti. Jak dnes vnímat odkaz protektorátního prezidenta?

Složitou a nejednoznačnou postavou moderní české historie je Emil Hácha, který se narodil 12. července 1872 v Trhových Svinech. Prezident sloužící v nejtěžším období našeho novodobého státu byl pomyslně odsouzený většinou české společnosti prakticky bezprostředně po konci války, ještě v posledních chvílích svého života.

Před 3 týdny 53:47

Odcházení československých prezidentů. Abdikace kvůli zdraví se střídaly s převraty a smrtí v úřadu

Československo mělo za dobu své existence celkem devět prezidentů. Ani jeden z nich neukončil svůj úřad „přirozenou cestou“, že by mu zkrátka vypršel mandát. Jak k tomu došlo? Odpověď v sobě snoubí vypjaté dějiny 20. století společně s náhodou – a kdo chce věřit na osud, tomu říkat i takto. Odcházení našich prezidentů mělo své logické předpoklady a důsledky.

3. září 2022 53:57

Jak to bylo, Vondrovi? Kolik měl společného svět normalizačních seriálů a skutečný život

„Červánky zániku ozařují všechno kouzlem nostalgie, i gilotinu,“ píše Milan Kundera v úvodu Nesnesitelné lehkosti bytí. Platí to o lecčems. Třeba i o dílech československé populární kultury 70. a 80. let, které mnozí tak rádi sledují. V nejistých časech prvních lockdownů dokonce televize zřídila zvláštní kanál, kde se tato tvorba vysílala jako konejšivý prostředek.

31. srpen 2022 53:24

Tři klíčové dny v životě Gorbačova aneb Puč, který znamenal rozpad Sovětského svazu

Když se Rusové 19. srpna 1991 probudili a zapnuli si rádia a televize, nestačili se divit. Po více než šesti letech Gorbačovovy perestrojky se z přijímačů najednou linula vážná hudba. Událost analyzují rusista Milan Dvořák, novináři Jefim Fištejn, Alexandr Mitrofanov a Jaroslav Šimov a politický analytik a bývalý diplomat v Rusku Vladimír Votápek.

31. srpen 2022 53:54

Zemřel Michail Gorbačov. Připomeňte si, jak zaniklo impérium Sovětský svaz

Ve věku 91 let zemřel po dlouhé a těžké nemoci někdejší prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov. V pořadu Téma Plus rozebíráme jeho roli v rozpadu SSSR. Politici tehdy měli jednat o ekonomice, místo toho oznámili, že po 69 letech se uzavřela existenci kdysi tak mocného sovětského impéria.

20. srpen 2022 53:38

Totální blahobyt odložen na neurčito. KSČ se za normalizace nechtěla nikam hnát, jen udržet

„Ta strana musí vydržet všechno!“ pravil Gustáv Husák na setkání s kladenskými straníky v roce 1981, na přípravné konferenci k 16. sjezdu KSČ. Šlo o jednu ze spíše výjimečných ironických poznámek stárnoucího a viditelně unaveného generálního tajemníka, když komentoval chabé pracovní nasazení v továrnách, hutích, v administrativě. Normalizační stabilita se stávala čím dál dýchavičnější. Dějinami KSČ ve společnosti provází devátý díl série Soudruzi Jana Sedmidubského.

13. srpen 2022 53:58

Zlatá šedesátá měla háček. Nikdo se neodvážil pojmenovat pravý stav věcí a cíle komunistické strany

Šedesátá léta minulého století, tedy pozdní éra vlády Antonína Novotného, se většině občanů Československa vryla do paměti jako období postupného uvolňování svěrací kazajky první poloviny 50. let a pomalé, ale postupem času znatelné liberalizace poměrů – kulturních, hospodářských a nakonec i politických. Celý proces měl ale háček. Pravý stav věcí a cíle, kterých mělo být dosaženo, se ve skutečnosti nikdo neodvážil pojmenovat.

6. srpen 2022 54:01

A teď vám zlevníme rádia a pračky. Po smrti Stalina a měnové reformě přišel čas na cukr a uvolnění

Od roku 1953 do konce 50. let ušlo Československo další kus cesty pod vedením KSČ. Zatímco prvních pět let vlády této strany, od převratu v únoru 1948 do a smrti Josifa Stalina a Klementa Gottwalda v březnu 1953, je spojeno s politickým terorem a hospodářským rozvratem, zbylých sedm let do roku 1960 charakterizuje lehké uvolňování šroubů a hlavně hledání nových strategií pro uklidnění obyvatelstva. Co způsobilo ten obrat, mapuje další díl cyklu Soudruzi Jana Sedmidubského.

23. červenec 2022 53:42

Dějiny KSČ aneb Jak nám v letech 1943 – 1948 vyvlastnili Československo

Když se v Moskvě v březnu 1945 dohadoval vládní program, později nazvaný Košický, byli na to exiloví komunisté připraveni. Na rozdíl od demokratů, kteří z Londýna přiletěli s prázdnýma rukama. I to, že se Beneš vracel domů přes Moskvu, bylo symbolické - už v roce 1943 podepsala exilová vláda se SSSR Smlouvu o přátelství. Neznamená to, že už tehdy bylo rozhodnuto. Ale cesta byla nastoupena.