- Podcasty
- Téma Plus
Poslechněte si podcast: Jak „otrávit“ prezidenta. Šlo Háchovi cestou do Berlína o život?
Vzniku Protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 předcházela cesta prezidenta Emila Háchy za Hitlerem. Provázelo ji mnoho zvláštních náhod a omylů, které nakonec vedly k tomu, co dobře známe. Výsledkem byl Háchův podpis pod prohlášení, ve kterém „klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce Německé říše.“ Proč tak učinil? A měl i jinou možnost?
Téma Plus
Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů
Jaro 1968: Jak politická opozice vstávala z hrobu
Nemůžete vzniknout, nemůžeme vás povolit. Nejde to kvůli naší minulosti, dostalo by nás to před únor 1948. A nejde to ani vzhledem k mezinárodním souvislostem. To slyšeli zástupci přípravného výboru sociální demokracie od představitelů KSČ po celé jaro 1968.
Američané osvobodili část naší země, přesto byla jejich role komunisty zkreslována
Je to už desítky let, a přesto si o té události lidé pamatují i ty největší detaily. V roce 1945 osvobodila jihozápadní část naší republiky americká armáda. To bylo nejprve oslavováno, ovšem několik let potom pošlapáno nastupujícím komunistickým režimem. Definitivní rehabilitace se Američané dočkali až po roce 1989, kdy vznikly plzeňské Slavnosti svobody a další pravidelné připomínkové akce.
Němci odsunutí do NDR: Mezi funkcionáři východoněmeckého režimu byli i rodáci z Československa
Odsunuté československé nebo chcete-li sudetské Němce si většinou spojujeme s oblastmi někdejšího západního Německa, především s Bavorskem, které je jejich tradičním zastáncem. Sídlí tu řada politických, kulturních a sociálních sudetoněmeckých organizací a také se tu konají pravidelné Sudetoněmecké dny. Jenže významný počet Němců byl vysídlen také do pozdější Německé demokratické republiky, tedy východního Německa.
Generál Karel Kutlvašr jako velitel i „oběť“ Pražského povstání
Pražské povstání můžeme označit za nejmasovější odbojovou akci na našem území v rámci 2. světové války. Různé odbojové organizace předem plánovaly, že k povstání proti okupantům v Praze dojde. Blížil se konec války, to nešlo přehlédnout. Hitler nejen že prohrál, ale dokonce už nebyl mezi živými. Proč by měly Prahu stále ovládat hordy nacistů?
Akční program KSČ: Jako kulhavá kobyla, které ujel vlak dějin
V souvislosti s výměnou na postu prvního tajemníka ústředního výboru, kterým se počátkem ledna 1968 stal Alexander Dubček, začala KSČ s přípravou svého nového politického prohlášení, kterým se její politika měla do budoucna řídit. Nenazvala ho kdovíjak přitažlivě: Akční program. To, co v něm stálo, by ještě před několika měsíci vůbec nesmělo proniknout na veřejnost. Proč tedy celý koncept nakonec zapadl?
Čeští historici bádají v ukrajinských a ruských archivech, hledají krajany v gulazích
Čechoslováci v gulagu je téma, kterým se už mnoho let zabývají badatelé v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Pátrají po osudech obyvatel území někdejšího Československa, a to včetně Podkarpatské Rusi, kteří byli uvězněni sovětských pracovních táborech. Část informací získávají od pamětníků, většinu v ukrajinských a dřív i v ruských archivech.
Když nacisté ztratili trpělivost s demokracií, zapálili si Říšský sněm
Není na světě jediná diktatura, která by se nesnažila teror, který rozpoutává a který jí drží u moci, legitimizovat ušlechtilými záměry. Skutečnou podstatou každé diktatury je násilí, teror a totální zotročení společnosti, a ne snaha o obecné dobro. Stává se, že úklady, pokud nepřicházejí zvenku, si diktatura sama inscenuje a nepřítele vyrobí uměle, a to mnohdy i ve vlastních řadách.
Ten třetí v příběhu Vrbaty a Hanče. Emerich Rath chtěl umět všechny sporty a nikdy se nevzdával
Člověk s neuvěřitelným životním příběhem Emerich Rath byl všestranným sportovcem, olympionikem, trampem i zručným obchodníkem se sportovními potřebami. Jeho jméno se po řadě let začíná vracet do veřejného prostoru, odkud během druhé poloviny minulého století prakticky zmizelo. Repríza pořadu Téma Plus přibližuje úspěchy i pády jedné z výrazných postav české historie.
Slavná ruská armáda? Normální chlapi, kterým se vede všelijak
Válka na Ukrajině je fenomén a v jeho znamení žije přinejmenším Evropa už déle než rok. Zamyslíme se tak nad otázkou: Jaký je a po více než dvě staletí byl stav ruského vojenství? Jsou Rusové opravdu tak dobří vojáci, jak si o sobě často sami myslí a jak jim politici typu Vladimira Putina s oblibou tvrdí? Anebo jsou to do armády a poté do války zahnaní normální chlapi, kterým se v bojích a bitvách vždy vedlo a vede všelijak?
Jaroslav Foglar: V čem je stále inspirativní a co může nabídnout současným dětem
Málokterý autor literatury pro mládež se těšil a stále těší takové popularitě. Přitom mnohé z jeho knih vyšly před víc než 80 lety. Svět, ve kterém se „foglarovky“ odehrávají, je od světa dnešních dětí v mnohém neskonale vzdálený. A současně možná bližší než by se mohlo zdát.