- Podcasty
- Téma Plus

Poslechněte si podcast: První poslankyní byla už v roce 1912 Božena Viková-Kunětická. Tehdy ženy neměly ani volební právo
Zavedení hlasovacího práva pro ženy v masarykovském Československu znamenalo také vstup žen do sněmovny a senátu. Právo volit a být voleny umožňuje českým, potažmo československým ženám zákon od roku 1920. České a moravské ženy se k volebním urnám vydaly už o rok dřív, kdy se jako voličky i kandidátky mohly zúčastnit komunálních voleb. Ženy jako poslankyně zasedaly v revolučním Národním shromáždění už v roce 1918.
Téma Plus
Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů
Mašínové? Na těch se neshodneme
V posledních týdnech jsme toho na Plusu řekli opravdu hodně k případu skupiny bratří Mašínových. Několik zajímavostí a postřehů za pomoci historiků doplní a okomentuje speciální vydání pořadu Téma Plus.
„Bigbít byl takový magnet, že jsme to nemohli vzdát.“ Co by člověk neudělal za komunismu pro hudbu?
Psal se rok 1972 a do maďarské Budapešti se chystal na koncert britský zpěvák Paul Rodgers se skupinou Free. Převážně šeptandou se zpráva rozletěla i po sousedním Československu a dostala se až na severní Moravu a do Slezska. Janu Horákovi táhlo tenkrát na 20 a v Tématu Plus uslyšíte jeho vzpomínky na cestu do Maďarska a vůbec o tom, co by mladý člověk za komunismu neudělal pro hudbu.
Náš dům zabavili a museli jsme odejít. Venku už ale stály dvě rodiny z Rumunska, vzpomíná pamětník
Tisíce lidí musely pryč ze svých domů či bytů a další tisíce se do nich nastěhovaly. Na poválečné vysídlení německého obyvatelstva navázal po roce 1945 proces osídlování tuzemského pohraničí. Nejprve dobrovolný, ale později i řízený. V květnu 1945 bylo sovětskou a americkou armádou osvobozeno Československo, včetně jeho pohraničních oblastí, které byly roku 1938 připojeny k Německu.
Kapitán Tůma, major Kalaš, kapitán Exner aneb Křivolaké cesty československých kriminálek
„Ukažte mi člověka, který nesnáší detektivky, a já vám ukážu hlupáka; možná chytrého hlupáka, ale přesto hlupáka,“ napsal Raymond Chandler, autor celé hromady detektivek a stvořitel Phila Marlowa. Těžko říct, co je na tom pravdy – už proto, že většina lidí detektivky ráda má. Stačí se podívat do televizních programů. Detektivky a kriminálky, ať už jako filmy nebo seriály, jsou asi nejčastějším vysílaným žánrem.
Africké převraty: Šlo o selhání dekolonialismu, nebo dědictví koloniálních pánů?
Mali, Niger, Burkina Faso, Guinea Bissau, Sierra Leone, Gabon. To jsou některé země africké země, kde v uplynulých několika letech došlo k převratu. Někde jich dokonce bylo víc. A není to od pádu kolonialismu poprvé. Proč je Afrika stále tak neklidná? Může za to kolonialismus, nebo snad neschopnost afrických zemí udržet pořádek bez koloniálních pánů? Jaké jsou vyhlídky?
Pivo čajové, nebo kimchi? Minipivovary překračují vlastní hranice
Českou pivní kulturu nedávno zařadilo ministerstvo kultury na seznam nehmotného dědictví. Pivovarnictví má u nás dlouhou tradici. Pojí se s ním řada zajímavých příběhů a nové stále přibývají. Co člověk musí znát, aby si uvařil pivo doma? A má zlatý mok vůbec nějaké hranice? I na to se zaměří pořad Téma Plus.
Jak učit dějiny? Už od září by školy neměly zahlcovat fakty a víc rozvíjet kritické myšlení
Člověk by měl znát historii vlastní země a do jisté míry i světa, ve kterém žije, o tom není pochyb. Kde je však hranice mezi smysluplným poznáním a zahlcením fakty? Otázka, která je aktuální zvláště ve školní výuce. Řada učitelů klíč k „zábavné“ formě výuky dějin už našla. A ministerstvo školství by rádo motivovalo i ostatní. Jestli se to povede, ale zatím zůstává zašifrováno mezi řádky nových rámcových vzdělávacích programů.
Parašutisté padli před 83 lety, jejich druhý život ale pokračuje dál
Přestože mnozí z československých parašutistů padli během plnění svých úkolů, stále žijí druhý život. Jak ale vypadal po konci 2. světové války, za vlády komunistického režimu a jak se proměnil po sametové revoluci?
Odsun očima dětí. Příběhy českých Němců, kteří museli odejít
Historie se opakuje. Davy uprchlíků překračují hranice a míří do nejistoty. Co je asi čeká? Je dost těch, kteří odmítají přijímat hladové krky s otevřenou náručí. Budou se moci někdy vrátit do svých domovů? Situace, kterou zažíváme dnes, a není nám cizí.
Werwolfové měli být tajnou nacistickou organizací. Ale existovali vůbec?
Werwolf, nebo také Vlkodlak. Byli to záškodníci útočící v noci, ze zálohy, bez varování, bytosti na pomezí člověka a šelmy, pro kterou konec války neexistoval. Fanatici, kteří přepadávali vlaky, vyhazovali do povětří mosty, zakopávali v lese zbraně a chystali atentáty na politické prominenty? Tento mýtus nedával v pohraničí po květnu 1945 spát mnoha obyvatelům Československa. Co byla pravda? A co je jen pověst a dohady?