„Násilí je návykové. Rodiče ho používají v momentě, kdy jsou frustrovaní, bezmocní, nevědí, co mají dělat. A když dítě uhodí, uleví se jim, vyplaví se jim dopamin a cítí se v tu chvíli líp. A mají tendenci tohle chování opakovat častěji a intenzivněji,“ říká Petra Wünschová, psychoterapeutka a ředitelka Centra LOCIKA v prvním díle podcastové série Slušný vychování.

Šedesát procent českých rodičů se hlásí k tomu, že ve výchově dětí používá tělesné tresty. Kdo chce s násilím na dětech přestat, často neví, jak. Většina lidí ale nadále souhlasí s tím, že výchovné facky jsou potřeba a nahradit je domluvou, vysvětlením, empatií nebo respektem není možné. Co všechno jsme schopni v rámci „slušnýho vychování“ svým dětem dělat?

„Když vám uniká pocit klidu. Když už nemůžete nečinně sedět, když sprcha bolesti nezklidňuje, ale naopak zesiluje, když praskne plodová voda, když málo cítíte své dítě,“ jmenuje dula Simona Lazzari situace, kdy je dobré vyrazit k porodu. „Doma nepoznáte, jak se dítěti daří. A není ostuda se od příjmu ještě dvakrát vrátit domů, zdravotníci jsou na to zvyklí,“ dodává.

„Když mám za sebou těžký porod, často se dost obviňuju. Vím, že jsem udělala to nejlepší, co jsem mohla, ale přesto,“ přiznává dula Simona Lazzari v nové epizodě Jiných stavů, která se věnovala zdravotníkům, jejich úhlu pohledu na práci v porodnictví a jejich mentálnímu zdraví.

Evino čekání na narození zdravé dcery se během jednoho vyšetření změnilo na těžký příběh, který v sobě zahrnuje velmi složitou volbu a nakonec i porod mrtvého miminka.

„Možná to nebylo podle představ. Možná tam byla příliš silná bolest, příliš velký strach o život dítěte, možná nefungovala partnerská dynamika,“ vyjmenovává Simona Lazzari. Trauma z porodu může způsobit mnoho věcí. Typické je, že se jeho existence a rozsah začíná odkrývat až nějakou dobu po porodu.

„Přišlo mi, že jsem součástí nějakého pravěkého rituálu a moje žena je jeho centrem. A byla krásná, fyzicky krásná,“ popisuje Dominik narození svého syna. „Věděl jsem, že budu čelit něčemu, co jsem nikdy nezažil a na co se nedá připravit. I když internet je plný toho, co všechno se vám tam jako partnerům může pokazit, svoje pochyby jsem uzávorkoval a šel jsem do toho.“

„Role doprovodu je dána tím, co porod potřebuje. Je to o nekonečné trpělivosti, o povzbuzení a obří dávce empatie,“ zamýšlí se dula a laktační poradkyně Simona Lazzari.

„Celé těhotenství jsem si přála dobrý porod pro nás oba. Jenže pak mi došlo, že já vlastně vůbec nevím, co je to dobrý porod. Že tohle je možná ten nejlepší, jaký jsme mohli mít,“ říká Anna, která po mnoha hodinách nepostupujícího porodu přivedla svého syna na svět císařským řezem.

První sex po porodu může být docela velká věc. Někdo na něj čeká šest týdnů, někdo půl roku, někdo několik let. „Po císařském řezu jsem vlastně nemusela nic řešit. Po druhém porodu, který byl přirozeně, se toho strašně moc změnilo a trvalo aspoň půl roku, než jsem na sex měla chuť a než mě zase začal aspoň trochu bavit,“ říká Vanda.